Těžký rok
Une année difficile
A Difficult Year
VOD (1)
Obsahy(1)
Albert a Bruno sa zoznámia úplnou náhodou. Zistia, že majú veľa spoločného – sú zadlžení až po uši, majú problémy s bývaním a ich partnerky ich opustili. Kvôli chipsom a pivu zadarmo sa preto pokojne pridajú ku skupine mladých aktivistov na čele s očarujúcim dievčaťom prezývaným Kaktus. Medzi transparentmi a dymom z dymovníc nájdu čerství priatelia spočiatku príležitosť k nekalým kšeftíkom, ale postupne získavajú späť stratenú energiu do života, pocit spolupatričnosti a túžbu po objatí. (ASFK)
(viac)Videá (5)
Recenzie (15)
Klíčovou otázkou pro mne je: co nám tím autoři chtěli říci? Obávám se, že nevědí ani oni sami. Prostě zasadili stromek a ono už z toho něco vyroste... Náhoda svede dohromady dva lůzry, kteří nezvládají financovat své životy. Oba koukají kde co pro sebe utrhnout (aspoň se najíst) a tak se dostanou do komunity poblázněných ekologických aktivistů. Ten protřelejší sází, že se dá škubat i pod pláštíkem téhle party. Jenže mu nedá spát její "šéfka"... A to je ve hře ještě něco jako "vyšší moc", která nemusí brát rozdané karty v potaz... ()
Film od francouzských tvůrců Erica Toledana a Oliviera Nakacheho se snaží kombinovat pohodovou komedii se satirickou kritikou konzumerismu a ekologického aktivismu. Dílo se snaží vyvolat důležité otázky, ale nedostatečně prokreslené postavy a nedořešené motivace snižují účinek kritiky a tematické hloubky. Navzdory těmto nedostatkům však funguje jako pohodová komedie s přirozeným humorem a sympatickými postavami. Herci předvádějí zábavné výkony a jejich interakce jsou svěží a zábavné. I přes některé nedostatky je film příjemným zážitkem pro jedno odpoledne. ()
Toledano a Nakache jsou zkušení hitmakeři, takže vědí, jak točit s lehkostí, jak si pomáhat hudbou a jak vést herce k výkonům, které se snadno konzumují. Přesto jejich novinka působí dramaturgicky těžkopádně, když má problém se základními motivacemi a logikou chování postav. Samozřejmě si vypomáhá tím, že to je přece jen satira na zmatečnou současnost a její klimatickou a sociální úzkost. Jenže bohužel není úplně jasné, kam a koho Těžký rok vlastně míří. Je to taková klasická komedie-sedativum. Problémy se používají jako kulisy a humor jako příležitost vyhnout se přemýšlení o vážných věcech. Navíc je to humor hodně na první signální, kterému úplně chybí nabroušený, odlehčený, ale trefný humanismus Výjimečných a Nedotknutelných. Oproti oběma filmům navíc Těžký rok působí dokonale odtrženě od reality. Tohle je (s plným vědomím stereotypnosti) líné dílko francouzských padesátníků, kterým se nechce moc přemýšlet nad tím, o čem vlastně točí. Takže si budují takový bezpečný prostor plný klišé a situací, které v důsledku nedávají smysl a vedou jen k midcultově bezbarvému finále. Konzumní pokrytectví se blbě povýšeně paroduje dílem, které je samo o sobě jeho dokonalým produktem. A jsme zas u toho. ()
Jsem rád, že to není čistá propagace aktivistů, kteří bojují proti konzumní společnosti. Je to poměrně vyvážené a to skvělou souhrou dvou hlavních dějových linek. Aktivisté, kteří nic nemají, ale mohli by, a zároveň zadlužení sociálové, kteří hledají peníze kde se dá. Po dlouhé době komedie, kterou bych do komedií opravdu zařadil. Humor se mi líbil, nebyl to takový ten americký prvoplánový rychlý splachovák, kdy se zasmějete a jedete dál. Celkový vývoj děje měl dynamiku, spád a divák se stále měl na co těšit. Hlavní duo předvedlo pěkný výkon. Zároveň mě překvapilo, že i přes nějaké ty nadsázky se mnoho diváků zamyslelo nad stavem kde je společnost nyní. Doporučuji. Takových 7/10 ()
Povedená tragikomedie na jedno shlédnutí. Film by si zasloužil (lepší) dramaturgii, protože jeho 120 min je znát. Nemohl jsem se zbavit dojmu, že některé dlouhé scény jsou ve filmu hlavně proto, aby měl potměšilý “Quinoa” (Grégoire Leprince-Ringuet) co promítat. Jiné, jako např. Black Friday v pařížském obchoďáku za zvuků Brelovy písně, jsou ovšem super. ()
Reklama