Slepičí úlet: Zrození nuget

Úplně v pohodě, což není asi hodnocení, které by odpovídalo většině filmů ze stejného studia. Každopádně jsem se tu a tam bavil, ale řachanda to není a na první díl dost ztrácí. Postavy z minula jsou pořád sympatické, ty nové pouze navíc a zbytečné včetně dvou mladých hrdinek, které se v podstatě objeví jen na začátku a pak už se s nimi nic po celou dobu nestane. Škoda, čekal jsem trochu víc ostřejšího humoru, ale vydalo se to směrem klasického animáku. (20.12.2023)

Já osobně nebyl uchvácený tehdy ani z jedničky (je to možná tím, že jsem ji neviděl v době vzniku) a tohle mě přijde ještě horší . Jediné ´´inovace,, jsou v tom, že dají těm slepicím obojek ten je udělá šťastnými a pak je zabijou a dělají z nich nugetky a v tom , že Ginger a Rocky mají dceru. Tentokrát se záporačka z jedničky a její druh vybaví farmou se zabezpečením, které jim je stejně k ničemu jelikož nedokážou zjistit , že se jim tam slepice dostaly. Vtipné mě to nepřišlo a jediné co mě zaujalo byl easter egg na Spláchnuteho (2006)  s tím slimákem (bohužel nezpíval) . 40 procent (16.12.2023)

Animák mého dětství, co v okolí moc lidí neznalo, ožívá po skoro 24 letech v pokračování, které ale bohužel padlo do rukou studiu, kašlajícímu na propracovanost a spíše směřujícímu na rychlý výdělek za co nejmenší úsilí. To je na návratu slepic dost znát a díky tomu jde o prachobyčejnou rychlokvašku, která i přes silné renomé kvalitní jedničky snadno zapadne mezi (polo)zapomenuté animáky letošního roku. [viděno na Netflixu 17.12.2023] (17.12.2023)

Mohl to být hit. Nebo spíš měl. Ale to by ho musel napsat někdo, kdo by chápal, v čem spočívalo kouzlo prvního filmu, který je i po 23 letech tím nejlepším celovečerákem od Aardmanů. Zrození nuget je bohužel technicky špička, avšak o příběhu, který by dokázal pobavit stejnou měrou malé i velké, už nemůže být řeč. Jednička byl Velký útěk se slepicemi, který jste si ale užili i když jste Velký útěk neznali. Tohle je průměrné pokračování, které se sice na chvíli pustí do "něčeho jako Mission: Impossible se slepicemi", ale je to spíš křeč. Škoda. Asi nejlépe tu změnu vystihuje soundtrack, který tentokrát Harry Gregson-Williams složil sám bez Johna Powella. Hravost zmizela i z hudby, zbyla vata poslouchatelná nejlépe jako kulisa. (25.12.2023)

Oznámení pokračování po 23 letech na mě působilo opravdu zvláštně a kór v případě Slepičího úletu od studia Aardman, které z mého pohledu v dnešní animované konkurenci zaostává na popularitě. Mě osobně ale jejich tvorba zajímá a i když jsem viděl jen hrstku z širokého repertoáru jejich stop-motion animáků, chtěl jsem dát kuřecímu dobrodružství šanci. Doplnil jsem si tak vzdělání i o jeho předchůdce, který mě bavil přemírou svých vizuálních a komediálních nápadů či svým parodickým stylem a lehkým společenským komentářem. S tím jsem tedy šel zhlédnout Zrození nuget a musím říct, že je až k nevíře, jak povedený sequel to je. Pozitiva z jedničky se tu do velké míry drží a i když je tu skrze nové, dětské hrdiny, zjevně větší zaměření na mladší publikum, tak jde stále o skvělou zábavu plnou gagů, slovních hříček a kreativních nápadů, které okořeňují snad každou scénu. Navíc tu v pozitivním duchu platí časté pravidlo, že v pokračování "je toho více a všechno je větší". Film tak svým způsobem povyšuje svého předchůdce a i když pro některé může být tempo příliš rychlé, tak v jádru jde stále o ten Slepičí úlet, jaký mají fanoušci rádi a proto se jim může Zrození nuget aspoň takto zavděčit. Já sice nečekal tu řadu let, ale i tak jsem ve výsledku nadšen a tleskám tvůrcům spolu s Netflixem, že do toho šli, a že se to takhle povedlo. (15.12.2023)