Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Akčný
  • Dráma
  • Komédia
  • Animovaný
  • Fantasy

Recenzie (331)

plagát

Dom hrôzy (2018) 

The Little Stranger je dobově hezky zpracovaným filmem, ve kterém se však skoro vůbec nic nestane. Necelé dvě hodiny sledujeme výlety Domhnalla Gleesona do velkého domu, který by sám o sobě mohl mít potenciál. "Něco" co se dá nazvat nadpřirozené se však začne dít až víc jak po hodině a čtvrt, režisér film v jakémsi duchu tajemna ukončí a to je vše. Bez gradace, bez zapamatovatelných momentů, s nevýraznou hudbou, nic moc atmosférou a Gleeson zde jede jeden jediný zaražený výraz i přesto že je jeho postava u všeho důležitého, ostatní postavy pak jsou jen do počtu a hlavní ženská představitelka je vyloženě nesympatická. Tohle se bohužel nepovedlo.

plagát

Aquaman (2018) 

Dámy a pánové, takhle se dělají velkolepé komiksové dobrodružství. Aquaman naprosto změnil pojetí celého propojeného světa DC filmů a odstartoval novou éru. Změna ve vedení DC Films přináší svoje ovoce a my diváci jsme dostali film, který patří mezi největší dobrodružství 21. století. Wan zde řádí ve svých osvědčených a zajetých principech, ovšem v látce jím neokoukané a tak se nabízí pohledy na skvělé akční scény, krásně zpracované podmořské i nepodmořské světy a především velkolepá burácející hudba, která každou scénu dokáže vyhnat až na samý vrchol. Celý příběh je vlastně Shakespearovským dramatem podaným v barevném, zábavném a akčním podání, zároveň toto všechno pomáhá příběhu vyplňovat případná hluchá místa. Dialogy občas toporné, ale víceméně účelně a nikdy zbytečně zdlouhavé. Co pro mě nefungovalo byl tak trochu neškodný humor. Nebýt v tomto roce Infinity War tak je Aquaman jednoznačně komiksovým králem.

plagát

Titans - Série 1 (2018) (séria) 

Titans jsou pro mě velmi příjemným překvapením letošního komiksového roku. Tvůrci dokázali pojmout komiksovou látku velmi dobře a skvěle ji zasadit do reálného světa, kde je vše uvěřitelné i přes komiksové elementy. Akce je velice slušná, přes spoustu postav se dějové linky mezi sebou tolik nebijí a naopak je radost se dívat na nové a nové komiksové postavy, které se objeví. Seriál rozhodně není bez chyb, obsahuje scenáristické kličky, vyplňující dialogy a především ve druhé části se to důležité opravdu hodně odsouvá na později. Finále je pak poznamenáno absencí výrazného záporáka a viditelnou změnou plánů na poslední chvíli. Celkově však můžu seriál doporučit, a i když je dělán především pro komiksové fanoušky, kteří si spoustu odkazů, easter eggů a nových postav užijí, jde o realistickou podívanou, která dle mého dokáže docela slušně nahradit zrušené marvelovky na Netflixu.

plagát

Apostle (2018) 

Apostle je atmosférický dobový film, který je řemeslně zvládnutý a nabízí několik dobrých žánrových scén jako honička podzemními tunely či očistu vrtákem. Vedlejší postavy jsou dobře zahrané a dobovost hezky zpracovaná. Filmu však ubližuje žánrová nevyváženost a přeskakování mezi žánry. Hlavní postava není dostatečně dobře napsaná, a kromě tělesných pohybů a výrazů v obličeji nemá moc prostoru se projevit. Délka filmu zbytečně přesahuje 2 hodiny a první polovina filmu se kvůli tomu táhne. Jedná se rozhodně o zajímavý snímek pro fanoušky mysteriózních a atmosférických filmů, nicméně mezi ty nejlepší kousky se v mých očích nezařadí.

plagát

Titans - Titáni (2018) (epizóda) 

Pvní epizoda Titans mě příjemně překvapila. Je hezky natočená, má svoji atmosféru, efekty jsou na seriál poměrně dobré a díky množství postav dokáže děj ubíhat dopředu a nezastavovat se zbytečně na jednom místě. Kde Titans ztrácejí na kráse je scénář, který si příliš nedělá hlavu s propojením jednotlivých linek. Hodně věcí se děje náhodně a v dějové lince Starfire vlastně vůbec nevíte, o co jde. I přesto dokázala první epizoda šikovně načrtnout jednotlivé postavy a děj obecně. Když si vezmu, že spoustu zajímavých postav z celého světa DC ještě uvidíme, tak se na další díly těším. Pokud jste již unaveni z nekonečných seriálů z Arrowverse, Titans nabízejí něco, co zatím žádný seriálový projekt ze stáje DC Comics.

plagát

Venom (2018) 

Venom je rychle ubíhající akční zábava, ve které perfektně funguje chemie mezi Eddie Brockem a Venomem. Veškerá komedie vzniká z jejich vztahu, a já sem se tím opravdu bavil. Hardy hraje super, hláškuje a tahá film nahoru. Bohužel na úkor přestříhání filmu je zde spousta scenáristických kliček, film je nesourodý a tvůrci nevědí, zda chtějí mít z filmu zvrácenou buddy komedii, vážný snímek či co vlastně. Vedlejší postavy jsou nedokreslené, záporák je hodně zjednodušený (ale neříkám nutně špatný), a má to hodně nelogických momentů. Je to ale Venom, na film jsem se těšil, rychle uběhl, akce mě bavila, Hardy mě bavil, Venom mě bavil, takže za mě super. Bohužel si nedovedu představit co by pokračování mohlo ukázat nového, pokud se tvůrci budou řídit potitulkovou scénou.

plagát

Predátor: Evolúcia (2018) 

Shane Blacku, co si to udělal. Nejkrvavější Predátor, který se ve druhé polovině rozpadne jako domeček z karet. Akce dobrá, humor jakž takž ale scénář... zlatá dvojka. I přesto že je to Predátor, což pro mě jako pro velkého fandu znamená že to nemůžu pohanit jak by se zasloužilo, je tohle zatraceně nevyužitá příležitost a největší zklamání posledních let.

plagát

Delírium (2018) 

Delirium je zajímavější na povrchu, než uvnitř. Nedá se říct, že je film špatný, avšak nenabízí nic moc nového. Některé věci se dějí nelogicky, a závěrečná třetina filmu dle mého zbytečně překombinovaná. V hororové poloze působí snímek daleko lépe, než jako thriller o psychicky nemocném člověku. Výkony herců jsou tak nějak přiměřené nízkorozpočtovému snímku, a i když se jedná rozhodně o zajímavější kousek mezi mysteriózními thrillery, mezi projekty studia Blumhouse zůstane ve stínu daleko úspěšnějších kolegů, jako Uteč či Rozpolcený.

plagát

Upgrade (2018) 

Upgrade je důstojné akční béčko se spoustou drobných futuristických nápadů, slušnou vizuální stránkou a povedenou akcí. Rozhodně se nejedná o žádný přelomový snímek, mimoakční scény jsou trochu pomalé, a zpětně ne vše v příběhu nutně dává smysl. I přesto dokázal Leigh Whannell a Blumhouse vyrobit další povedený kousek, který dokáže položit zásadní otázku, avšak zároveň ideálně pobavit, nezabřednout do zbytečného hloubání o nesmrtelnosti švába a lehce předvídatelným ale i přesto silným závěrečným twistem nabídnout silný zážitek.

plagát

Anna Kareninová (2012) 

Opulentně a krásně natočená dvouhodinová usínačka, která vás nadchne zajímavým a barevným provedením, avšak unudí svým příběhem.