NiWi

Odnikud nikam.

První očista je jednoznačně nejslabší díl série, který většinu stopáže nedokáže vymyslet žádný zapamatovatelný moment. Veškerá rozmanitost vražd a násilných výjevů naprosto absentuje, o hororu se nedá vůbec mluvit. Vybočuje pouze akční finále, které však není náplastí za více jak hodinu nezáživného děje. Řemeslně je vše na obstojné úrovni, stejně jako předchozí díly. Film sám o sobě určitě není žádnou zkázou, je pouze hodně průměrný, ničím originální, a v rámci série jednoznačným posunem dolů. Kam série může pokračovat, si vůbec netroufám odhadnout, nicméně můj osobní názor je, že premisa očistné noci již vyplýtvala svůj potenciál, a právě čtvrtý díl série toho je jasným důkazem.

Druhý Ant-Man je podobně jako spousta sequelů na druhou. Je větší, je v něm více postav, více hrátek se zmenšováním.. jenže, ne vždy více = lépe. První půlka filmu mně osobně přišla bohužel unylá, hlavně protože se odehrávala ve větší realitě, než většina posledních Marvelovek či vůbec superhrdinských filmů. Proto některé pasáže působí nezáživně, a i když je to barevné, hezké, optimistické, na lepší zážitek to nějak nestačí. Druhá polovina je však naprosto něco jiného, daleko více akce, automobilová honička je skvělá, postavy jsou skvělé, a celé je to to, na co člověk celou tu první hodinu čekal. Scenáristicky to je místy hodně kostrbaté, především u postav. Co pohání Laurence Fishburna v jeho roli není vůbec jasné, a Ghost jako hlavní záporačka stráví na place daleko méně času, a i když má jasnou motivaci, vše je to takové urychlené a nedotažené. Hannah John-Kamen je však charismatická, a herecky je role Ghost výrazná. U hodnocení hned několika sequelů sem to Marvelu odpustil, že nedokázal navázat na kouzlo prvních dílů, ať už to je u Gurdians of the Galaxy, Iron-Mana, Thora, či Avengers. Zde však, ač mě to mrzí, a postavu Ant-Mana mám moc rád, už výjimku neudělám.

Anihilace je podmanivé sci-fi, které však z mého pohledu funguje více v hororových a dobrodružných aspektech, než ve vykreslování vyšších významů a podobenství. Postavy výrazněji nezaujmou, stejně tak jako je děj poměrně předvídatelná věc. Nahoru vše táhne opravdu líbivý, svítivý a kreativní vizuál s hutnou atmosférou. Přikláním se k tomu, že film rozhodně bude lidi rozdělovat, a ve výsledném hodnocení bude záležet na tom, zda budete mít chuť rozkrývat symbolismus a vedlejší významy, kterými autoři jinak poměrně holý příběh naplnili. Pokud půjdete čistě po zážitku z děje a postav, je dost možné, že se dostaví mírné zklamání. Pokud se necháte obklopit atmosférou, s chutí nakouknete pod povrch, a jste fanoušky podobně zasněných sci-fi, pak vás film jistě zaujme.

Alex Garland začal Ex Machinou svoji cestu jednoho z nejzajímavějších režisérů sci-fi současnosti. Úžasný smysl pro detail, patrný v každém záběru počínaje přírodou, minimalistickým bunkrem, až po objevování skvělých hereckých výkonů pěkně zblízka. Garland vytvořil úžasně, až znepokojivě éterickou atmosféru, která především při dialozích člověka upoutá. Duo Gleeson - Vikander spolu funguje skvěle, a jejich rozhovory mají skvělé napětí a chemii. Závěr možná malinko uspěchaný, nicméně vybočuje z řad mainstreamu, a i když pokus o znepokojivé rozuzlení funguje právě díky uspěchanosti tak napůl, stále dokáže po skončení filmu v člověku zanechat příjemně znepokojivé opojení.

Druhý Jurský svět je prostě blockbuster, jak má být. Má napětí, má nebezpečí, má emoce, má dítě v nesnázích, má zlého bohatého chlapíka co se snaží vydělat, a hlavně má spoustu dinosaurů. I přes to všechno se jedná o úplně obyčejný a předvídatelný film, jehož veškerá esa jsme znali už před premiérou. Snímek bohužel nedokázal absolutně ničím překvapit, a především nedokázal přinést nic nového. Ať už zápletka s geneticky upraveným dinosaurem, či snad snaha o zpeněžení druhohorních kombajnů, nebo naprosté klišé děckem v ohrožení, nebo na oko tlačené emotivní scény.. to vše už dinosauří série nabídla, a v daleko lepším podání. Skvělý vizuál bohužel nestačí, a z Fallen Kingdom se tak stává pouze nenáročná letní zábava, která za svým předchůdcem zaostává, a následuje tak Ztracený svět v klesající kvalitě druhých dílů.

Druhá série Legiona je o něco víc kreativní vizuálně, ovšem na příběhu lehce ztrácí. Nelze jí upřít promyšlenost, která je opravdu skvělá, a především je originálně a velmi zajímavě vykreslená skrze symboliku slova i obrazu. Postavy jsou opět moc dobře propracované, podpořené dobrým výběrem a hlavně výkony jednotlivých herců, které nemají chybu. Finále série je skvělé, a souboj Davida s Faroukem považuji za jeden z nejoriginálnějších střetů v komiksových počinech. Kde Legion ztrácí je občas až přemrštěná originalita, která převládá nad logikou, a ztěžuje divákovi snahu si vše v hlavě vysvětlit. Větší porce epizod také způsobuje pomalejší tempo některých z nich, a absenci akčnějších a svižnějších scén. I přesto však Legion zůstává jedním z nejoriginálnějších počinů nejen komiksové, ale i současné televizní tvorby.

Bohužel druhá Jessica Jones spadla v mnohém dolů oproti první sérii. Zápletka by nebyl takový problém. Odhalování minulosti Jessicy bylo určitě zajímavé, bylo to oznámeno dopředu, a Jessica si opět prošla těžkou zkouškou poté, co se vymanila rukou Kilgravea. První polovina série tak nebyla předvídatelná, a nabízela zajímavý hon za tajemnou minulostí. Ta druhá polovina, přesněji od chvíle, co se objevila Jessicy matka, vše nabralo podivný spád, a situace se rozjely úplně nekontrolovatelným směrem, hodně přehnaným, což byla škoda. O dost v této sérii spadlo napětí, samotná Jessica nepůsobila tolik jako badass i když se o to snažila, a celkově série jako kdyby jen tak plula, a nenabízela žádné pořádné akční momenty, ani žádné pořádné situace ze kterých by člověk nebyl svůj. Výraznou absencí série je vyložený záporák, za kterého opravdu nejde považovat Dr. Karla či Jessicy matku. Kilgrave v první sérii byl skvělý, a zde tento element naprosto chybí, a táhne děj dolů. Musím uznat, že jednotlivé postavy zaznamenaly opravdu velký pokrok, do třetí série bude zajímavé sledovat vývoj Trish jako Hellcat, což po finální epizodě snad je jisté. A Jeri Hogarth také začala zajímavý byznys, takže je na čem stavět. Tak jako tak, druhá série mě trošku zklamala, nenacházel sem v ní to co v té první, nic mě na ní vyloženě nebralo, nic mě nešokovalo, a to je velká škoda.

Po zhlédnutí filmu se nedivím, že na tohle byli potřeba hned čtyři scenáristi. První film považuju za jeden z nejlepších toho roku, i když se Del Toro o něco odklonil od své klasické tvorby, byla to jednoduchá a přímočará akční jízda, které však nechyběly elementy reálnosti. Uprising je vizuálně hezčí, barevnější, zato mu však skoro vůbec nic nevěříte. To, co dělalo z Kaiju tak realistické a zajímavé tvory, a z Jaegerů tak realistické výtvory, je ta tam. Na prvního pořádného kaiju si musíme počkat víceméně až do závěru, a stejně slouží jen jako prasata na porážku bez jakéhokoliv významu. Celkově film není špatný, a má světlé momenty a občas i herce (herečky), ale je to tak strašně průměrný, obyčejný, předvídatelný a neoriginální akčňák, že ho do týdne zapomenete.

Spojit 10 let plánování, desítky rozličných postav a několik různých stylů v jeden film je neskutečně těžký úkol. Aby každá, opravdu každá postava měla čas hodný svojí důležitosti, aby přirozená komedie dokonale vybalancovala emocionální momenty a vážné dějové linky, to je neskutečně těžký úkol. Aby interakce mezi desítkami postav, které se setkávají poprvé, byla tak dokonalá, tak přirozeně humorná a zároveň z ní byla cítit vážnost situace a jednotlivé cíle postav, to je neskutečně těžký úkol. Stvořit spoustu digitálního materiálu, prostředí, předmětů a především postav tak, aby vše skvěle fungovalo a člověk se tam chtěl vydat, to je neskutečně těžký úkol. Důstojně zakončit mnohaletý maraton tak, aby se z toho nestalo klasické superhrdinské klišé, aby hlavní záporák dostal ty dobré na kolena, ale zároveň jim nechal zoufalou naději a nic jiného než to, to je opravdu těžký úkol. A pokud všechny tyto přetěžké úkoly máte zájem vidět perfektně zvládnuté ve dvou a půl hodinách a během filmu zažít škálu emocí, pak se podívejte na Avengers: Infinity War. Superhrdinský masterpiece, který bude ještě hodně dlouho ceněný v rámci nejen svého žánru.