troxor

Skvělá přehlídka lidské nízkosti a toho, jak hluboko člověk může padnout. Fotbalová aféra se dostala do divadla. To samo o sobě je již dosti absurdní, Čtvrtníček se však na tak nízké metě nezastavil. Už se nemusel mírnit, a tak vzniklo něco velice černého a balancujícího na hraně trapnosti a ubohosti. V divadle mohli být Čtvrtníček s Lábusem docela zážitek, na DVD už tolik nejsou. Úspěch se dostavil, řekl bych dokonce, že některé hlášky už zlidověly.

Film Terryho Gilliama, tematicky navazující na Monty Python a Svatý Grál. V dávné Anglii se odehrává značně potrhlá verze pohádky - variace na téma "Jak hloupý Honza draka Žvahlava zabil". Jeho podobnost s ostatními Pythonovinami je možná jeho největší slabostí, u některých gagů jsem měl pocit, že je odněkud znám... Mnoho vtípků bohužel vyzní do ztracena. Děj také neubíhá tak rychle, jak by bylo záhodno. Potěší účast skoro všech Pythonů. Ať jste jejich fanoušci nebo ne, tenhle film stojí za vyzkoušení. Někdo se u něj dobře pobaví, jiní se budou královsky nudit.

Hans Richter se zapsal do historie jako jeden z prvních průkopníků filmových triků. Vormittagsspuk je ukázkovým příkladem mnoha různých vypečeností, které vymyslel. O co jde? Pokud se v dadaismu dá mluvit o příběhu, pak film ukazuje revoltu všedních věcí proti svým každodenním lidským pánům. Celá sláva začíná v 11 hodin a končí u poledního oběda. Čas i prostor si začínají žít vlatním životem, klobouky poletují, motýlek utíká z mužova krku. Dadaistický výraz vzpoury proti monotónnímu životu a jeho často nesmyslným pravidlům se samozřejmě stal trnem v oku fašistům. Hudební doprovod byl zničen jako zdegenerované umění, film se naštěstí zachránil. A jaký je? Skvělý! Takovou explozi originality bych od sešněrovaných let dvacátých opravdu nečekal. Je o ní nouze dokonce i dnes, kdy triky jsou dokonalé, ale obsah za nimi notně zaostává.

Poměrně vtipná sonda do huličského prostředí. Diskuze o Politicko- drogové motivaci hrdinů Star Wars patří spolu se předělanou britskou hymnou ke scénám, které mi v paměti opravdu uvízly. Zajímalo by mně jestli je ten film tak realistický, jak tu někteří píší. Jestli ano, tak potěš pánbůh... Jako generační výpověď má podle mně svou váhu - zajímalo by mně jak by partička vypadala po 10-15 letech.

Je to napínavé, ale to nestačí.

Krásné! Asi nejlepší a mně osobně nejbližší Parajanovova freska. Divoké prostředí Karpat, divoký národ Huculů. Uprostřed vší bídy vyrůstá zapovězená láska. Film - nekončící sled obrazů a výjevů ze života tohoto neznámého ukrajinského etnika. Prostý příběh, natočený ke stému výročí narození spisovatele Kocjubinského, vyzdvihává do nadoblačných výšin až úžasné zpracování. Nuzný život ovčáků, plný každodenní práce, zvyků, kouzel, čar a pověr je zde podán s okouzlující poezií. Tempo filmu a práci s hudbou bych připodobnil ke Kusturicovi, Parajanov však přidává východoslovanskou zádumčivost a smutek. Film může posloužit také jako živé ilustrace k Olbrachtovu Nikolu Šuhajovi loupežníku a k dějinám předindustriálního období vůbec. Pokud budete mít někde možnost stíny zhlédnout, rozhodně to udělejte, Srdečně Vám to doporučuji.

Po Mistru Cimrmanovi 2. nejlepší Svěrákova mystifikace. Osobně si myslím, že by se tady v Čechách ropákům velice dařilo...

Terminátor? Likvidátor? Akumulátor!

Velmi dobrý televizní projekt, jemu podobné v současné době chybí! Zajímavé téma - zločin v období Lucemburském, kvalitně zpracovaný. Pro rok vzniku zvlášť výrazně řečená myšlenka, naděje, že pravda snad zvítězí...

Moje první a nepříliš šťastné setkání s panem Passolinim. Ne že by film neměl dobré momenty - svéráz italských prostitutek, havran - levičácký intelektuál a zpívané titulky stojí za těch 99 Kč za DVD! Ale zbytek filmu je poměrně zmatený, režisér míchá páté přes deváté, sestupuje do historie, aktualizuje, paroduje i kritizuje, někdy i všechny výše zmíněné věci najednou. Film musí být pro diváka daleko lepším zážitkem, pokud se vyzná v historii italské levice, intelektuálních sporech let šedesátých, katolické věrouce, maoismu i marxismu-leninismu. To jsou poměrně nemalé nároky na diváka, neměla by rovnost platit i před filmovým plátnem?