troxor

Od počátku historie žilo asi 200 miliard lidí. To je náhodou také počet hvězd v naší galaxii. Pro každého člověka svítí jedna. (A.C.Clarke) Myslím si, že 2001 je spolu s Tarkovského Solarisem a Stakerem nejlepší adaptací sci-fi románu vůbec. Proč? Kubrickovi se povedlo něco výjimečného. Spolu se spisovatelem A.C.Clarkem, autorem knižní předlohy, přetvořili původní filosofickou sci-fi povídku (Sentinel) v román a filmové dílo se stejným myšlenkovým přesahem. Román a film totiž vznikaly současně, kniha vyšla jen s krátkým zpožděním. Clarkova hloubavá fikce, podává budoucnost střízlivě, zaměřuje se spíše na člověka jako takového, než na moderní technologie. Velkou roli hraje Bůh nebo to, co by Bohem mohlo (či chtělo?) být a vyšší ideje a formy života vůbec... Odysea se stejně jako ostatní Kubrickovy filmy nese ve velmi pomalém tempu, což jí ale na kráse neubírá. Původně byly nejsilnější devizou triky, dnes již samozřejmě neuvěřitelně zastaralé (i když třeba pohyb v rotující vesmírné lodi je dokonalý). Film jejich neumělostí ale získává zajímavý nádech, podobně jako Zemanovy verneovky. Pro správný požitek z filmu silně doporučuji přečíst si knihu, ale až po jeho zhlédnutí. Člověku je tak sice dána úplná volnost vyložit si film nejprve podle svého, ale pak podle knihy poznat, co chtěli Clarke s Kubrickem sdělit doopravdy (to se týká zvláště závěru). Skvělý film s revolučním hudebním doprovodem!

Je mnoho možností, jak můžeme Zrcadlo interpretovat. Je to příběh umírajícího muže, který žádá o odpuštění, ale zároveň se těch, které kdy v životě zranil, straní, nedokáže jim svou lítost sdělit? Nebo popisuje otcem opuštěné dítě, které se musí vyrovnat s tím, že jako dospělý musí své dítě také opustit? Je Zrcadlo obrazem stárnutí jedné ženy a jejích vztahů se synem? Možnostem výkladu se u tak hlubokého a mnohovýznamového díla najde dost. Já tyhle smutné, ale uhrančivé obrazy vzpomínek časů dávno zašlých sledoval se zatajeným dechem. Zrcadlo je nepochybně velice osobní zpovědí muže, který se snaží zjevit divákovi něco vyššího. Při sledování Zrcadla nevěděl jsem, zda se mám blaženě usmívat nad Krásou, kterou Tarkovský předkládá, nebo se mám zamyšleně ponořit do veršů jeho otce. Z celého díla čiší melancholie, Zrcadlo Vám v některých momentech nažene slzy do očí. Vše doplňuje krásný hudební doprovod. Nevím, jestli je Zrcadlo nejlepší Tarkovského film (všechny jsou totiž dokonalé), je však z těch, které když shlédnete ve správném rozpoložení, zaryjí se Vám hluboko do paměti. Bravo!

Jay and Silent Bob je film, plný všech možných narážek na ostatní Smithovy filmy a zhuleneckých hlášek. Ani to nestačilo k tomu abych se pořádně bavil, film byl IMHO moc dlouhý. Film je navíc plný poněkud ubohého pubertálního humoru. To, že slovo fuck je použito 228x zase tak nevadí, studenti angličtiny se přiučí mnoho nových frází, kde se toto pro agličtinu nezbytné sloveso vyskytuje - výstavní příklad je např:"Go fuck yourself you fucking fucker! Fuck you!." Horší je ale naprosto pubertální humor. Ten je na úrovni třináctiletých. Vím, že Jay moc intelektuální hlášky mít nemůže a Silent Bob nemluví, ale i přesto jsem doufal, že to co jim z té huby vyhulené vypadne bude alespoň zatraceně vtipné. Nebylo. Vůbec... Zatím to nejhorší, co jsem od Smithe viděl. Doufám, že mi za tohle hodnocení Jay s Bobem nepřiletí rozbít držku.

Bál jsem se, že Vrána bude další nepovedenou komiksovou adaptací. Moje obavy byly naštěstí liché! Film si drží od začátku do konce velmi dobrou temnou atmosféru, divák tuší, že se na něj nechystá další happy end. Vrána je totiž temná, hořká, deprese a ztráta iluzí a naděje nepomine ani na chvíli. K čemu nesmrtelnost, když chcete zemřít? Proč žít, když je vaše přítelkyně mrtvá? Pro pomstu! Tady začíná hororová pouť temnotou. Prochází ji muž, sám, jen se svou vránou. A verdikt nad filmem? Bílá vrána mezi komiksovými adaptacemi!

Stanley Kubrick o tomto svém filmu řekl, že jeho kvalita se dá přirovnat k nálepce na lednici. Později se snažil tento film zničit a to se mu téměř podařilo, zůstal nám jen v několika strašlivě špatných kopiích. Samozřejmě proti ostatním jeho filmům je Fear and Desire čistý amatérismus, ale rozhodně mu nechybí na svou dobu originální přístup k tématu a některé zajímavé scény. (Vojáci pochodují a jak procházejí, slyšíme jejich myšlenky) Obrazová kompozice také nezapře zkušeného fotografa. A o co tu jde? Válka, jedno jaká. 5 mužů havaruje se svým letadlem v nepřátelském území. Snaží se dostat ke svým po voru na řece. Cestou zajímají mladou dívku. Zjišťují také, že ve vile na protějším břehu se skrývá s minimální ostrahou nepřátelský generál? V takové chvíli začíná pracovat strach, touha a odvaha...

Průměrný film s velmi dobrými hereckými výkony, které naprosto shazuje příběh. Jak už je pro Sophii Coppolovou obvyklé, dělá z komára obřího velblouda, snaží se předstírat hlubší smysl. Ty potíže, které mají hlavní představitelky, takové bych opravdu chtěl mít! Žijete v dostatku, nemáte problémy? Ne? Musíte si nějaké alespoň vymyslet! Myslíte si, že 4 sestry, které dostanou na pár měsíců zaracha musí hned řešit svou situaci hromadnou sebevraždou? Problémy, které Coppolová ukazuje, nejsou vlastně ani moc problémy, jsou to fakta běžného života, vyhrocená do nadoblačných výšin. Režisérka si pravděpodobně myslí, že život musí být lehký jako peříčko... A jako sonda do myšlení náctiletých dívek? Film totiž obsahuje drobnou nedomyšlenost - oněch pět dívek je totiž naprosto normálních, což by se rozhodně při tak striktní katolické výchově nestalo. Jinak jestli je myšlení pubertálních dívek námět k přemýšlení, to už nechám na Vás... Souhlasím se Shakespearem: "Mnoho povyku pro nic." :)

Příběh o pomstě a zločinech, jako vystřižený ze Sofoklova dramatu. V jeho králi Oidipovi bych hledal významný inspirační zdroj Oldboye. Oidipus se po odhalení svého zločinu oslepí, nalézá však tiché odpuštění v háji Kolónském, Pan Oh Dae'su si vytrhává jazyk a nalézá klid díky hypnóze. Tady ale podobnosti nekončí. Hrdina filmu (i již jmenované tragédie) se prohřešili nevědomky. Mají právo se mstít? Kdo je vlastně vinníkem - bohové, osud nebo oni sami? Režisér tento příběh, tenhle morální gordický uzel podává divákovi k rozetnutí v úžasné vizuální podobě, stylizuje násilné scény, používá efektní střihy a doprovází krásnou hudbou. Letní bouře z Vivaldiho Čtvera ročních období doprovází jednu z nejbrutálnějších nejnechutnějších scén filmu - masový dentistický zákrok provedený ševcovským kladívkem. K dokonalosti ale filmu ještě mnoho chybí, čtyři * si však zaslouží.

Vykoupení ze Shawshanku je velmi dobrý film, jestli je však tím úplně nejlepším, o tom silně pochybuji. Po jeho zhlédnutí jsem byl lehce zklamaný, čekal jsem něco mezi Přeletem nad Kukaččím Hnízdem a Zelenou Mílí, místo toho jsem dostal celkem jednoduchý, nenáročný a myšlenkově nekomplikovaný příběh. Jak projít peklem vězení (nejlépe živý) a zůstat člověkem? V druhé polovině filmu je však dost očividný režisérův záměr co nejvíce se vlichotit divákovi, vyprodukovat co nejvíce slzopudných scén, obzvláště v závěru, který by snad již hollywoodštější být ani nemohl a který mi divácký zážitek poněkud pokazil. Je podle mne až násilně vykonstruovaný, nevěrohodný a rozhodně na mě nepůsobil tak neskutečně překvapivým a povznášejícím dojmem, jak se zde inzeruje. Možná je to tím, že jsem od čísla 1 v TOP čekal mnohem víc.

Když jsem byl malý kluk, těšil jsem se na Kačery jako na Vánoce. S Gumídky to byla modla mého mládí. :) Nemilosrdná kapitalistická pijavice Strýček Skrblík a drůbeží Indiana Jones Rampa Mckvák byli mými životními idoly. Pěkně se na ně vzpomíná. A tu hlavní písničku si pamatuju doteď...

Kaiser s Lábusem a jejich humor mi nikdy zvlášť neseděli. Tenhle seriál není výjimkou. Nevtipné scénky protahované až za hranici snesitelnosti, nápady vykradené odevšad a ještě špatně provedené! ČT co jsi to zase zaplatila? Nebylo by lepší raději v prime timu reprízovat jednoho ze svaté trojice Red Dwarf/Monty Python/ Česká soda nebo zakoupit práva na Futuramu? Sledovanost by byla rozhodně větší...