Strach a touha

Jeho první celovečerní film. A to jde o krásný film. Nevím proč si vybral zrovna válečný snímek, ale pravdou je, že to co nemohl využít zde, použil v Pahths of Glory a v Olověné vestě. Dá se říct, že je to válečné drama. Ještě tam není vidět ta celá Kubrickova genialita, ale zatím pouze jenom malé střípky. Ale dokázal tam využít co se dalo např. voják toužící po ženském těle, strach vojáků a boj s ním. Jsem rád, že můžu být z mnoho lidí, kteří uvidí všechny díla Stanleyho Kubricka a může být opravdu jeho obdivovatelem. (21.02.2004)

Kubrick natočil v dozvucích Korejské války svou reflexi válečného běsnění - ne jako film válečný, je to měřítkem studentský film víc než co jiného, ale psychologický. Temnota a šílenství lidských duší prýštící na povrch pod tlakem nepředstavitelných okolností. The Horror. Měl to v sobě vždycky, už v pětadvaceti, pětadvacet let před Apokalypsou. (23.10.2022)

Konečně HD, konečně plná kvalita! Na filmu je vidět, že Kubrick byl povoláním fotograf - puntičkářská kompozice obrazu je tu naprosto zásadní a vše ostatní jí ustupuje (někdy po střihu ani není potřeba stavět postavy do stejné polohy). To neberu jako výtku. Na film točený za vlastních pár peněz velmi vyspělé, a přestože asi nemůže být řeč o veledílu, skvělý kousek a zcela plnohodnotný film to je bez pochyby. (15.11.2012)

Fear and desire ještě není tak zralým filmem jako pozdější Kubrickovy počiny, ale přesto už je v něm autorův rukopis čitelný. "There is war in this forest. Not a war that has been fought, or one that will be, but any war. And the enemies who struggle here do not exist, unless we call them into being. This forest, then, and all that happens now is outside history. Only the unchanging shapes of fear - and doubt - and death - are from our world. These soldiers that you see keep our language and our time, but have no other country but the mind." (02.12.2013)

Fantastický film z Kubrickovho pacifistického obdobia tvorby. Samotné zasadenie deja do nič nehovoriaceho lesa, nič nehovoriace uniformy a dokonca ani zbrane či lietadlá nie sú obviňovaním nejakej krajiny z vojny. Sú obviňovaním vojny samotnej. Vôbec sa netrápi s nejakým bližším vykreslením postáv, každá z nich totiž sama o sebe charakterizuje skupiny ľudí, ktoré sa vo vojne ocitnú a ich postoj k vojnovému konfliktu. Od poddôstojníka, ktorý to berie ako povinnosť voči svojej vlasti, cez vojaka som tu preto, lebo tu musím byť, ďalšieho, ktorý vo vojne vidí možnosť konečne niečo zo svojim životom, v ktorom nič nedokázal spraviť až po Sidneyho, ktorý reprezentuje časť populácie zúčastnenej vo vojne, ktorú tá pripravila o rozum. V jeho prípade doslovne. Tak dokonale vystihnúť vojnové šialenstvo, nezmyselnosť vojnových rozkazov ( keď seržo pošle Maca aby skontroloval cestu v mieste, kde sú dve zátačky a z miesta kde ho pošle, nevidí na viac ako pár metrov) nedokázal pred Kubrickom nikto. Ani po ňom. Už vôbec nie zúfalec Nolan v Dunkirk 2017. Detailné zábery tváre ľudí ( a dobermana) takto dokonale využil snáď už iba Bergman v Siedmej pečati. Zábery na taniere jedla, v krorých v jednej chvíli spočíva ruka mŕtveho nepriateľa a o chvíľu z nej Mac je alebo na konci sú v nej uhasené cigarety tiež zobrazujú podmienky vojny. Inak, doberman, ktorý nerozlišuje unifrmy a je prítulný k obom vojnovým táborom je ďalším skvelým protivojnovým odkazom. Najlepším záberom však je bezpochyby detail tváre umierajúceho generála a sliny, vytekajúce z jeho úst.Odkaz Make peace, no war podľa Kubricka užívatelia čsfd zjavne nechápu. Prečo ma to vôbec neprekvapuje? Aha, lebo Marvel movies tu dosahujú 90%. Tak potom má strach a Touha 200%...Pre ľudí, ktorý chápu to, na čo sa pozerajú a dokážu čítať medzi riadkami. (26.10.2017)