troxor

POZN: NECHAT SI VYTETOVAT - "NA MEMENTO UŽ DO KINA NECHOĎ, TAKOVÁ SLÁVA JAKO PÍŠÍ OSTATNÍ TO NENÍ" A napíšu si raději i proč, kdybych to náhodou zapomněl... Vyprávění příběhu od konce je sice nápadité, ale aby to udrželo divákovu pozornost na 113 minut, to prostě není dost. Už od půlky jsem se docela nudil. Konec je nečekaný, ale naprosto světaborný, jak se ho snaží prezentovat někteří uživatelé také není...

Psychologické sci-fi, kterému nechybí nápad a hlubší myšlenky. Srovnání s Kubrickovou 2001 není podle mne moc odůvodněné, společného mají pouze to, že jsou klasikami sci-fi žánru. Solaris se daleko více zajímá o jednotlivce, je spíše komorním dramatem, kde sci-fi prostředí je jenom prostředkem, jak se může muž setkat se svou mrtvou milenkou. Tarkovský svým postavám nedává možnost vykoupení se, všechnu naději zmrazí konec. I když jsou triky očividně na koleně dělané, film si diváka získá. Čím? Úžasnou hutnou atmosférou. Je pravda, že tři hodiny jsou velmi dlouhá doba a že Tarkovský někdy zkouší divákovu trpělivost (např. scéna s autem - auto jede a po pěti minutách zatočí). Vyplatí se však vydržet. Od té doby, co se hlavní hrdina objeví na Solarisu, sledoval jsem bez dechu. Zajímavé jsou interiéry stanice - jejich chlad, jako by podtrhoval to, co se v ní děje. Vše doplňuje hudba J.S.Bacha. Nechybí ani klasický Tarkovského živel - voda, i když si ji užijeme méně než v jeho jiných filmech. Potěšil mne překvapivý konec, který Vám poskytne opět mnoho věcí, nad kterými můžete přemýšlet cestou z kina...

Takovou kravinu bych nevydržel koukat do konce ani po několika panácích absinthu (a ty pořádně změní Váš pohled na svět)...

Pokud jsou obvykle druhé díly příšerné, tak Clerks 2 jsou výjimkou. Dočkáme se toho, co nám od dokoukání titulků prvního dílu (ne)chybělo. Vypečený skoro southparkovský nekorektní humor, typické smithovské gagy, kultovní hlášky, Jaye a Silent Boba (vylepšené) a hlavně 97 minut diskuzí o ničem. Přijde na konflikt Pána Prstenů s "jedinou pravou" trilogií - Star Wars. Naši "hrdinové" se musí vyrovnat s děsivou ztrátou - vyhoří jim Quick stop! Začnou tedy prodávat ve fastfoodu... Další devizy filmu jsou - inter-species erotica, Jay s Biblí a hlavně Phillopants, pussy troll, kvůli kterému jsem smíchy spadl ze židle. I miss my donkey...

Perfektní kraťas, kde se Randal vyptává Danteho, jestli by si nechal useknout nohu, pokud by mu pak německý zvrhlý vědec dal létající auto. 7 minut skvělých hlášek a klasicky smithovská pointa na závěr... Jako upoutávka na nové Clerks 2 navnadí!

Sžíravý pohled na římskou smetánku. Hlavní postavou je reportér Marcello, přezdívaný Paparazzo (v it. znamená vrabec, slovo paparazzi se začlo používat právě díky tomuto filmu) Víme, že žil lepším životem, psal o umění, ale zradil a vrhl se do víru bulvární žurnalistiky. Pohybuje v rozličném prostředí. Ať už je to bezejmenná vesnice, kde se měla údajně zjevit dětem Panna Maria, nebo intelektuálské sedánky u rodiny Steinerových. Nejvíce však (už vzhledem ke svému nynějšímu povolání) vyhledává prostředí smetánky,je jedno jde-li o zbohatlíky, nebo o šlechtice. tam se snaží najít svého druhu únik ze svého života, tím, že svádí jednu ženu za druhou. Večírky v této "lepší společnosti" jsou představeny velice dokumentárním způsobem. Film byl v době svého vydání šokující, někteří lidé až tady viděli, jak se znuděná smetánka "baví". (Zvali si Felliniho zbohatlíci na plesy i potom, co natočil tento filml?). Proti filmu vystoupila církev - kvůli "zázraku" a pravděpodobně i kvůli Steinerovi - na tom Fellini ukazuje, že není úniku... Aristokracie nebyla také zrovna mezi potěšenými. Scéna, kdy šlechtici odcházejí během oslavy do nepoužívaného chátrajícího paláce lovit duchy je dokonalá! Jedna slečna modré krve se totiž ptá,co je to venku za světýlka. A je zděšená, když jí odpoví, že to pracují lidé na poli! * Po shlédnutí tohoto filmu jsem změnil svůj pohled na sousloví "sladký život", které teď pro mne má kritické konotace. Po rozkousnutí téhle "sladkosti" se člověku od vší hořkosti zkřiví ústa. Okoření ji totiž ještě lež, nízkost a povrchnost. Herecké výkony jsou dokonalé, hudba Nina Roty skvěle pasuje. Kritika ostrá jako břitva... Bravo Maestro! natočil jste jeden z nejlepších filmů vůbec!,.

Pohled chlapce z Rimini na věčný Řím. Sled povídek, které ukazují Město ze všech možných pohledů. Tradičně italsko-Felliniovsky šťavnaté. Nechybí klasický veřejný dům, antické vykopávky - prostě věci, které bychom v Římě čekali. Naopak dokonale překvapivá je přehlídka církevní módy, která připomene Sladký život. Scéna, ve které sám Fellini natáčí film, se pohupuje už na vlnách lehké sebeironie. Mistr režisér se zaměřuje na ducha města a jeho obyvatel spíše, než na vykřičené památky. Provede nás Římem takovým, jaký bychom na několikadenní návštěvě poznat nemohli - jako místo kde se stýká historie se současností, klasika s modernou, kuriózní s všedním a to nejen v oblasti architektonické, ale i obecně lidské. Jedinečné!

Geniální film, který Bergman označil za nejlepší film všech dob. Sice nejsem Bergman, ale musím souhlasit...

Film ve znamení dvou setkání. Na pozadí jednoho velkého, historického, se odehrává jedno (téměř) tajné. Pohled na muže, pronásledovaného fašistickým režimem otřese Antoinettinými životními hodnotami. Oba si uvědomují bezvýchodnost svého postavení... Ettore Scola nám předkládá nádherně lidský příběh, který je podtržený skvělými hereckými výkony - koncertem dua Mastroianni / Lorenová. Další skvělý film italského původu!

Pro Verna jsem měl jako malý kluk slabost. Líbil se mi nejen napínavý příběh, ale také všechny ty podivnosti, o kterých si lidé století páry mysleli, že budou za sto let brázdit Zemi. A touhle "vůní starých časů" disponuje i Zemanův film. Zastaralé triky filmu neškodí, naopak, podtrhují dojem, který má čtenář předlohy. Jak je to archaické, tak je to krásné.