Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Animovaný
  • Dokumentárny

Posledné recenzie (2 258)

plagát

Biele peklo (2001) 

Bílé peklo je film o útěku německého vojáka a zajatce z druhé světové války ze sovětského gulagu na daleké Sibiři. Válka je strašná sama o sobě, zajetí v sovětském gulagu daleko na Sibiři je možná ještě horší, protože hlavním trestem je ta bezvýchodnost situace a uvědomění si, že člověk odsouzený na pětadvacet let se odtud nikdy nedostane. Když se útěk se štěstím podaří, ten skutečný boj o život teprve začíná, protože se člověk ocitne uprostřed bílého pekla, třeskutých mrazů a je několik tisíc kilometrů od civilizace. Námět je silný a tvůrcům se z něj podařilo stvořit rovněž silný snímek. Největším plusem je právě celková atmosféra, která je povětšinou bezútěšná. K pozitivům připočtu životní výkon Bernharda Bettermanna v roli Clemense Forella. Tomu jsem věřil ten jeho neustálý vnitřní boj beznaděje a drobné jiskry naděje někde v dáli. Kromě dramatu jednotlivce má film i nadstavbu, když se občas vynoří i morální otázky. Například když Žid pomůže Němci a Němec se omlouvá za Holocaust „ale my jsme o všem nevěděli“… „samozřejmě, jen jste jako vždy poslouchali rozkazy“. Za to všechno dám poctivé čtyři hvězdy a film doporučím. Jen se připravte na to, že to není žádná oddechovka a i vzhledem k celkové délce 150 minut jde o náročný film.

plagát

A Bůh stvořil ženu (1988) 

Po třiceti dvou letech si režisér vzpomenul na svoji prvotinu … a Bůh stvořil ženu (1956), která odstartovala jeho kariéru a rozhodl se natočit její předělávku. V roce 1988 tak natočil americkou verzi, i když ta má společného s původním filmem kromě režiséra už jen název a možná výraznější hlavní hrdinku. Jinak jde o úplně jiný film. Americká verze je typickou ukázkou bezstarostných osmdesátek. Sympatické obsazení, občas nahota, nekomplikovaná zápletka, pohodová muzika… zkrátka nekonfliktní film pro odpočinek u televize a to nemyslím jako výtku. V příběhu se hlavní hrdinka potřebuje dostat z vězení a po nezdařeném útěku zvolí obchodní cestu. Za peníze se provdá a tím se dostane z vězení (skutečně to tak v minulosti šlo?). Manželství bere jako obchod a dle toho se vyvíjejí vztahy. Její předpoklad, že manželství je vždy špatně, je hloupý a ještě víc komplikuje vztahy. Každopádně ke cti příběhu lze napsat, že vztahy se alespoň neřeší podvodem a manželé jsou k sobě upřímní a na rovinu si říkají, jak to je. V tom je lepší než třeba česká komedie Muži v naději. Za sympatické obsazení a za tu pohodovou bezstarostnost jsou to fajn tři hvězdy.

plagát

V koži Johna Malkovicha (1999) 

Filmy dle scénářů Charlieho Kaufmana jsou vždy velmi nápadité a originální, ale ne vždy mi sednou. Jeho prvotina V kůži Johna Malkoviche byla přesně taková. Filmu nelze upřít vlastní invenci a originalitu a povedlo se i pár vtipných scén. Bohužel jako celek to vůbec nefunguje. Z mého pohledu je ten potenciál dobrého námětu nevyužitý, nebo to zkrátka jen šlo úplně mimo mě. :-) Za mě jsou to jen dvě hvězdy a nulová chuť se na to podívat znovu. Nicméně jsem rád, že podobné snímky vznikají a ten náš filmový svět je tak pestrý. Jde o další případ, kdy se budou hodnocení uživatelů velmi rozcházet.

Posledné hodnotenia (2 659)

Útek z raja (1932)

14.04.2024

Rozhovor (1974)

13.04.2024

Playtime (1967)

06.04.2024

Vlk samotář a mládě 2: Řeka smrti (1972)

05.04.2024

A Bůh stvořil ženu (1988)

30.03.2024

Bez vědomí (2019) (seriál)

29.03.2024

Dobrodružství Priscilly, královny pouště (1994)

28.03.2024

Divoch (2021)

25.03.2024

Guľka v hlave (1990)

24.03.2024

Reklama

Posledný denníček (10)

TOP 2023

Letos mi to nějak dlouho trvalo. Ne, že bych neviděl nic zajímavého, ale nedokázal jsem si udělat čas pro klidné zamyšlení a rekapitulaci… tak konečně. :-) Za rok 2023 jsem ohodnotil celkem 143 věcí, což je od roku 2016 prakticky můj průměr. Po dokumentech o osobnostech (2021) a seriálech (2022) bych se letos zaměřil na tři různé oblasti.

 

První je Virtuální RETRO KINO

Uživatel Willy Kufalt mě zhruba před rokem pozval do soukromé diskuze, kde se každý týden virtuálně promítá jeden jím vybraný film. Viz hlavička diskuze.

Zdravím pozvané členy, vytvořil jsem tuto diskuzi s cílem trochu rozšířit povědomí o různých zapomenutých, méně sledovaných či v tuzemském prostředí "neobjevených" filmech, které stojí za pozornost a zhlédnutí.

Také tímto mu děkuji za pozvání. Jsem si jistý, že kdyby měl někdo další zájem, může se mu ozvat a on jej rád také pozve.

Jde opravdu o zajímavé a pozoruhodné snímky, které jsou ve většině prakticky neznámé a hodně dokáží rozšířit divákům filmové obzory. Bohužel nemám zdaleka čas sledovat vše, ale za celý rok jsem viděl celkem třináct zařazených filmů. Ty nejzajímavější pro mě byly:

Grand Prix – jeden z nejlépe hodnocených filmů z prostředí závodů F1 a bude se líbit i nefanouškům motosportu.

Stovky bobrů – moderní pocta starým groteskám a krásný gejzír originality a tvůrčí imaginace.

Den, kdy země vzplanula – sci-fi staré školy, které sází více na atmosféru a dialogy, než na efekty a je možná aktuálnější dnes, než dříve.

 

Druhou oblastí je polská kinematografie

Polská kinematografie se mi líbí čím dál více a jen v minulém roce jsem viděl deset filmů z Polska. Pozoruhodné byly všechny. Na pomyslném vrcholu stála „trilogie“ Andrzeja Wajdy Člověk z mramoru, Člověk ze železa a Walesa: člověk naděje. Polsko je náš soused, jeho dějiny jsou v mnohém podobné a v mnohém velmi odlišné. Tahle trilogie je výbornou sondou do moderních polských dějin. Navíc je to i filmařsky brilantní. Pátrání po fiktivní postavě za účelem stvoření dokumentu, změna ve vnímání budovatelského a dělnického nadšení, zobrazení Lecha Walesy jako normálního člověka… všechny tři filmy jsou skvělé. Občas jsou na diváka náročné, ale za setkání určitě stojí. Variantou je pak rovněž dobrý snímek Jack Strong o polském špionovi z období Studené války. Je divácky přístupnější, má tradiční filmovou dramatizaci, dobré obsazení a také silné vyznění.

 

Nakonec přidám několik pozoruhodných dokumentů

Pozemšťané – Pozemšťané mají sílu diváka rozsekat na malé kousky a ty pak ještě zašlapat do podlahy. Dával jsem to natřikrát během jednoho týdne… Na začátku je to přirovnáno k nacizmu a k Holocaustu, myslel jsem si, že to tvůrci zbytečně přehánějí. Nepřehání to, jen je to ještě ve větším měřítku a ke všemu živému bez rozdílu… asi nejsilnější emocionální zážitek za celý rok… - (celý komentář zde)

Sociální dilema – Mnohonásobně zvýšené počty sebevražd mladistvých, proměna uživatelů na obyčejné produkty, rostoucí polarizace společnosti, sociální nepokoje, ztráta schopnosti komunikovat na živo, ztráta schopnosti přijmout opačný argument, totální závislost na technologiích… i tohle všechno přináší nové online technologie - (celý komentář zde)

Švéd v žigulíku – Západoevropské řízení a management na ruskou fabriku a kapitalistické myšlení na ruské dělníky… ne, to není námět absurdní komedie, ale realita, která se před pár lety skutečně stala :-) - (celý komentář zde)