Šandík

Mno. Hezký díl, "o tym žádná", ale přecejen je až moc vypočítaný na efekt, což celou tu taškařici trochu sráží. V reálu by si podobnou věc s gilotinou normální člověk mnohokrát rozmyslel... Celkový dojem: 70%

"Das Leben der Anderen" je, přes vysoké hodnocení diváky i kritikou, filmem dosti rozporuplným. Už jen proto, že je to primárně film "osvětový", snažící se ukázat ošklivé praktiky východoněmecké STASI. Tvůrci filmu přitom postupovali tak, že vzali historicky přesná fakta o fungování onoho neblaze proslulého "Ministerium für Staatssicherheit", poté vytvořili vcelku jednoduchoučký příběh sloužící jako vhodná dramatická kostra, a teprve nakonec začali příběh "obalovat" uvěřitelnou psychologií postav a dalšími podobnými nezbytnostmi. Naštěstí se režisérovi podařilo "papírem šustící" scénář přetavit do velmi koukatelné polohy. Řemeslně jde totiž o velmi nadprůměrný počin, plný výborných hereckých výkonů, disponující slušnou kamerou, hudbou, režií, střihem, atd. Přesto je určitá umělost a nepravděpodobnost místy značně citelná. Například, zatímco ministerské vydírání slavné herečky je vskutku funkční, stejně jako Hempfova následná pomsta, méně pochopitelná je proměna věrného "služebníka režimu" Wieslera. Skutečně by k něčemu takovému stačila "Sonáta dobrého člověka"? Samozřejmě, je tu ještě vědomí evidentní nespravedlnosti, reprezentované nejen "ministerským" zadáním úkolu (ministrovi přece nejde o nic jiného, než o likvidaci "soka v lásce"), ale také chováním Wieslerova prospěchářského kolegy, kterému už dávno nejde o jakékoli iluze, ovšem stačilo by to? ... Otázka svědomí příslušníků komunistické tajné policie je přitom pro mnoho intelektuálů rozhodně vzrušující, protože je pro ně čímsi zhola nepochopitelným... Opravdu tomu ti lidé věřili? Opravdu neviděli tu evidentní nespravedlnost? Opravdu neviděli, čemu slouží? Obávám se ovšem, že tohle je otázka sice zajímavá, ale rozumné odpovědi se v ní většinou nedobereme... Například různé dokumenty mapující působení "naší" StB dokládají, že v jejích službách sloužili nejen lidé morálně různě pokroucení, ale mnohdy i nikterak zvlášť inteligentní či prostě přízemně pragmatičtí. Opravdu chytré a schopné lidi ostatně StB zpravidla nasazovala na jiné úkoly než bylo sledování "vnitřního nepřítele". Citlivého a vnímavého "estébáka" aby jeden doslova "hledal s lucernou"... Právě tohle si ovšem tvůrci filmu evidentně neuvědomili. Na jedné straně přesně vystihli šedivé ovzduší komunistické DDR, na druhé straně fatálně nepochopili psychologii lidí, žijících v tomto systému. To se ostatně týká nejen příslušníků STASI, ale také idealistického pojetí Dreymanova "mírného socialismu v mezích zákona"... Ve skutečnosti už v osmdesátých letech komunistickému režimu nevěřil téměř nikdo. Šlo jen o to kdo drží moc, kdo si ji udržet dokáže a kdo se jak umí přetvařovat aby nemohl být nařčen z toho že je nespolehlivým soudruhem... Jak kdosi napsal v recenzi (IHMO značně nepovedeného) filmu "3 sezóny v pekle", v totalitní společnosti "není na osobní hrdinství místo"... Přesně totéž platí i o protagonistech filmu "Životy těch druhých"... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: berg.12, Pan Filuta, Cival, Matty, DaViD´82, Bluntman, Subjektiv, H34D

Rozumím tomu, že si autorka detektivek potřebuje vydělat na živobytí a tak píše jednu knihu za druhou, často i takové, které by z prosté "touhy tvořit" nikdy nenapsala. Rozumím i tomu, že se k těmto svým dílkům staví vědomě kriticky a tak v jedné ze svých detektivek stvoří i postavu autorky detektivek, v níž evidentně ironizuje sebe sama. Méně rozumím tomu, že se tvůrci filmových adaptací detektivek "božské Agathy" právě tuhle detektivku rozhodli zfilmovat... Výsledek je sice slušný, ale pocit všudypřítomné nepravděpodobnosti je natolik hmatatelný, že to i otrlé "poirotofily" evidentně odrazuje a vyvádí z míry, jak ostatně názorně dokládá i pohled do těchto komentářů... Celkový dojem: 70%

Rozhodně jeden z pozoruhodnějších filmů Věry Plívové-Šimkové. Překvapí mj. velmi slušnou kamerou a hudbou (není ovšem divu, jejím autorem je Zdeněk Liška) Také herecké výkony nejsou nijak špatné. Celkový dojem: 65%

S trochou nadsázky by se dalo říci, že tento dokument skoro modelově ukazuje všechnu "slávu i bídu" podobných dokumentárních počinů. Nabízí se totiž srovnání s výbornou knihou historika Fredericka Taylora "Berlínská zeď" (vydané v českém překladu nakladatelstvím BB/art v roce 2008). Srovnání o to pozoruhodnější, že Taylor v dokumentu dokonce mnohokrát hovoří... Jednoznačným kladem tohoto dokumentu je možnost vidět množství autentických dobových záběrů. To vám kniha při nejlepší vůli zprostředkovat neumí. Spolu s množstvím dobře zpracovaných počítačových animací a řadě hraných sekvencí vytváří dokument natolik sugestivní a dramatický obraz, že se téměř cítíme být všem popisovaným událostem bezprostředně přítomni. Také v tom má dokument oproti knize rozhodně "navrch". Jednoznačným záporem je ovšem nedostatek patřičných informací, neboť do stopáže 95 minut při nejlepší vůli nedostanete o mnoho víc, než zcela základní fakta, okořeněná střípky jednotlivých pokusů o útěk. Na složité vysvětlování zde prostě není místo. Díky tomu přináší dokument řadu informací, které jsou samy o sobě sice přesné, ale bez znalosti příslušných souvislostí ztrácejí váhu a relevanci. V tomto ohledu vítězí kniha na plné čáře... Dokument se zaměřuje především na dramatické momenty s přídechem romantiky, tedy na jednotlivé pokusy o útěk, zatímco "nudné a nezajímavé" politické otázky vzniku, zániku i samotné existence zdi často odbude několika holými větami. Navíc jsou zásadně představeny pouze příběhy "s dobrým koncem". Ty nezdařené jsou pouze povšechně zmíněny. Ještě navíc, jsou zařazeny i příběhy, které ve skutečnosti nebyly překonáním Berlínské zdi, ale hranic DDR obecně. Člověk se tak neubrání dojmu, že tvůrcům šlo nejen o přesné představení minulosti, ale také o určitou senzačnost a snahu vytvořit "dobře prodejný materiál"... Výsledný obraz "zdi" a jejího překonávání je tudíž daleko romantičtější, jaksi hrdinský a adrenalinový, než jakým byl reálný, šedivý, stereotypní a podivně prázdný život "za dráty" v honeckerovském "ráji pracujících". Suma sumárum, nejlepší je stejně nakonec zkombinovat obojí, tedy přečíst knihu, podívat se na dokument a pochopitelně, používat přitom hlavu. Klady obého se potom sčítají, a to je rozhodně ta nejlepší možnost... Celkový dojem: 70%

Na svou dobu mimořádně povedený film. Herzovi se podařilo přenést příběh na plátno v neuvěřitelně syrové, velmi komorní a citlivé podobě. Přímo hmatatelně cítíme podivnou odosobněnost a prázdnotu "reálného socialismu". Přitom film rozhodně není jakýmsi politickým manifestem a bylo by lze dokonce namítnout, že podobně syrový film je možné natočit i kulisách naprosto dnešních. Sám nejsem nestranným pozorovatelem, protože jsem tu podivnou dobu zažil, ale právě proto se mi sychravost filmu ve spojení s dobou sedmdesátých a osmdesátých let, zdá nejen příznačná ale dokonce zcela vědomě zobrazena právě takto. Syrovost podtrhuje mj. to, že je děj snímán jakoby zcela nezúčastněně. O pocitech a prožitcích aktérů dozvídáme v zásadě velmi málo a musíme (tak jako v životě) jednotlivé postavy a jejich charaktery postupně číst. Film přitom není nikterak "akční". Skládá se spíše z malých, v zásadně banálních příběhů a jejich fragmentů. Tím Herz připomíná Kachyňu, přestože je jinak daleko méně "nápaditý" a citelně temnější. Pochválit je třeba herecké výkony. Nestává se v tuzemské kinematografii často, aby podávali herci tak přirozené a neškrobené výkony bez stopy jakéhokoli přehrávání či naopak podivného amatérismu... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Lima, igi B., sud, Rodin

Dobře zpracovaný dokument, kterému bych vytkl především dvě věci: Za prvé dosti ošklivé a zbytečné "zarámování" dokumentárních záběrů pomocí interiéru jakéhosi kinosálu, za druhé poměrně výrazné nekomentování situace. Před kamerou sice Vysockého přátelé zasvěceně hovoří o jednotlivých událostech, ale v zásadě nikdo nesděluje, jaké události to byly. V problematice méně orientovaný divák by se patrně mohl místy trochu ztrácet. Přesto rozhodně velmi přínosný dokument. Celkový dojem: 70%

Po mém soudu jeden z nejinteligentnějších pořadů tohoto druhu v českých TV.

Souboj s Formanem pro mě osobně vyznívá jednoznačně v jeho prospěch. Frears věrně "odvyprávěl" předlohu, zatímco Forman z ní vyzobal sice trochu jiný příběh, ale přitom příběh ve výsledku daleko pádnější a účinější. Forman také daleko lépe využil vizuální opulentnost rokoka a vytvořil velmi barvitý a přitom nesmírně dynamický obraz. Třetí bod pro Formana je daleko lepší obsazení role markýzy de Merteuil. Obsazení Glenn Close byl podle mého omyl, jakkoli je jinak film obsazen velmi vhodně. Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: gudaulin, Tosim, Matty

Slušný Poirotovský standard s tradičně skvělým Davidem Suchetem a mj. i fascinujícím hereckým výkonem Monicy Dolan. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Agatha