Karty sú na stole (S10E02)

Podle mě jeden z nejlepších natočených případů. Jako hlavní klad vidím menší počet postav, které známe, až na jedinou výjimku, už od začátku filmu. Díky tomu nevzniká obvyklý guláš v tom kdo je kdo a jaký má vztah k ostatním. Přesto o překvapení nebude nouze. Motivace postav je sice poněkud pochybná, ale je to detektivka, ne literatura faktu, takže se to dá přijmout. Vše vynahrazuje atmosféra a výprava, i když tentokrát se moc necestuje. Interiér u šáhlého Syřana a scéna na pramičce bohatě postačí. Zajímavostí a asi i úlitbou mainstreamovému publiku jsou matoucí flashbacky. Vidíme, že zabíjeli snad všichni podezřelí, ale je to podfuk na diváka asi spíš ve stylu Kriminálky Miamy. Kdoví proč mi to nevadilo. Dvě Poirotovy pasti byly skvělé. Čím víc tento díl rozebírám, tím více se mi líbí. Jen ještě hnidopišsky dodám, že není dopovězeno, co se stalo s Lilly, což mělo minimálně její "následovnici" a také vztah matka-dcera by asi za normálních okolností byl mnohem nabitější emocemi, obzvláště když jsou spolu na obrazovce a už je i divákům jasné, že jedním rádoby sebeobětováním to nemůže skončit. Přesto skončilo. (21.02.2009)

Což o to, knižní předloha v tomto případě také není zrovna geniální, takže logicky nemůže být geniální ani její televizní adaptace (výborné dílo to ovšem stále je, ostatně jako všechno od Agathy), jenže kniha a tato epizoda NEMAJÍ ABSOLUTNĚ NIC SPOLEČNÉHO (až na název a jména postav). Fakt jsme se nasmáli, jaké blbosti si tam kolikrát tvůrci navymýšleli (sukničkářský doktor je gay, který se svým ...eh... přítelem "hraje bridž" i několik hodin ;), jenže naneštěstí pro Poirota tento seriál bereme seriózně a ne jako nějakou lacinou zábavu.... Tentokrát maximálně 70%, víc ani noha! (25.01.2021)

průměrný, ale rozhodně nej4procentnější díl :-) SPOILERY a nelogičnosti: - opravdu by se takto chovala matka s dcerou, které se vidí po dlouhé době? - asi je to tím, že neumím bridge, ale ta hláška byla nakonec hlavní důkaz, přišlo mi, že při odhalení to Poirot na vraha spíše jen zkusil a ten se přiznal, nevím, jak přesně přišel na to, že to byl on - scéna s infikací stříkačky a motivací k tomu byla dost úsměvná, věděla oběť nakonec, že to udělal on, aby to řekla v Egyptě? a proč to s doktorem vlastně spojovala sestřička, aby to řekla Poirotovi? (24.11.2016)

Nebýt několika božských Herculových eskapád a samolibých frků, byla by to dost nudná salónní detektivka s nahlavu postavenou motivací a utrápeným závěrem. Ač nerad, po většinu času jsem se zalykal mdlými postavami a afektovanými konverzacemi. Myslím, že mezi příběhy na půdorysu "večírek u podivína s vraždou místo zákusku" je tenhle zoufale průměrný. Půl hvězdičky za tradičně skvělého Sucheta. (21.01.2007)

"Hercule Poirot se nikdy nemýlí - naposled to bylo před 28 lety". Přirozeně sebejistý a sebestředný belgický detektiv se opět neomylně pouští do vyšetřování podivné vraždy podivného muže, který na svůj karetní večírek pozval čtyři potenciální vrahy a čtyři možné detektivy. Napínavý a dobře rozehraný snímek ani na chvíli neztrácí své tempo a až do konce je příjemným setkáním se starou klasickou detektivkou. Hudba: Stephen McKeon (06.01.2008)