Šandík

Rozhodně jeden z povedenějších dílů.Samozřejmě není bez vady. Třeba jenom ten důkaz s rosou na těch fotkách nepůsobí zrovna přesvědčivě. Asi proto, že to, co autor ve své pracovně hladce vymyslel, se v reálu jistě točilo poměrně složitě. Na druhou stranu tu jsou i světlé momenty, třeba nezapomenutelná herecká etudka v autosalonu... 70%

Občan Kane je film zajímavý v mnoha ohledech. Na jedné straně lze mluvit o novátorském přístupu ve způsobu vyprávění Kaneova "příběhu", na druhé lze zmínit řadu inovací čistě technických, například pozoruhodné, působivě inscenované záběry, které místy doslova o půlstoletí předběhly svou dobu, na straně třetí je možné mluvit o strhujícím herectví, na straně čtvrté o propracované psychologii hlavní postavy a tedy o samotném sdělení filmu, kterým je právě to, že neomezená moc sama o sobě nemusí nic znamenat, pokud člověku chybí několik zdánlivě malicherných drobností, jež v podstatě nestojí vůbec nic, ale které přitom často znamenají všechno. O všech zmíněných složkách lze zcela oprávně hovořit v superlativech a ani slova o tom, že jde o nejrevolučnější filmový počin v celých dějinách kinematografie není nikterak přehnaný... Je přitom dobře znát, že jde o Orsonův celovečerní debut, neboť v něm dlouho střádané nápady uplatnil téměř marnotratně, aniž by si nějaké "schoval na potom". Právě to přitom nepochybně způsobilo komerční neúspěch filmu, neboť autor své diváky evidentně přecenil a vložil do svého opusu příliš mnoho podnětů, které ovšem průměrný divák jen obtížně zpracovává. Za všechny lze zmínit "oblíbené" debaty o významu slova "rosebud", přestože je přímo ve filmu tato "tajenka" vysvětlena naprosto jednoznačně... Pokud lze filmu i cosi vytknout (a tím rozhodně není výše napsané, neboť filmy pro inteligentní a vnímavé diváky se s těmi, tvořenými pro masy, prostě nekryjí a krýt ani nemohou), pak je to to, že filmařské experimenty poněkud srážejí myšlenkovou stavbu filmu. Ačkoli C. F. Kane je postavou vykreslenou velmi živě, všudypřítomná nadsázka mnoha záběrů tuto živost a autentičnost poněkud snižuje. "Psychologický profil" hlavního hrdiny, člověka který "měl vše kromě rodičovské lásky", ovšem právě ta mu nejvíc chyběla, právě její nedostatek z něj udělal zrůdu "mající vše a nemající nic", přitom není tak neuvěřitelný, jakkoli vše ostatní působí trochu "jako pohádka", i když pohádka dosti děsivá a přízračná... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: Radek99, hirnlego, Dudek

Asi v hodnocení nadsazuji, ale Juráčkův film "Každý mladý muž" je dle mého formálně dokonalým filmovým dílem, řadícím se k tomu nejlepšímu z tzv. "České nové filmové vlny". Příčinou nízkého hodnocení zde na ČSFD je snad fakt, že velká část uživatelů nikdy neprodělala základní vojenskou službu, notabene ne v době socialismu, a potom pochopitelně obecná nechuť zdejšího, po výtce mainstreamového publika k artovějším filmovým počinům, související snad s jeho (ne)schopností vnímat a přemýšlet... První, čím film vnímavého diváka zaujme, je nepochybně jeho výtvarně podmanivá kamera, pečlivě komponující zdánlivě nehledaný a reportážně "úderný" záběr, který také dosyta prokresluje světlem či naopak širokou paletou polostínů. Už kvůli kameře samotné toto dílo rozhodně stojí za vidění. Samozřejmě nejen kvůli ní... Zdánlivá náhodnost a námětová neutříděnost obou povídek má ve skutečnosti hluboce promyšlenou osnovu. Existují totiž pouze dvě věci, které neustále zaměstnávají mysl vojáka v základní vojenské službě: 1) "svobodný" svět mimo kasárna a 2) ženy. Obojího se "obětem" ZVS zoufale nedostává a právě proto se snaží, pochopitelně také často poměrně zoufale, obojí vyhledávat. Zmiňovaná absurdnost, v první povídce vskutku téměř surreálná, ve druhé spíše tragikomická, pochopitelně pramení především z nenormálnosti situace, do níž se mladý muž v období základní vojenské služby dostává. Přes zdánlivou nehledanost jednotlivých záběrů je Juráček, jako citlivý pozorovatel, samozřejmě pečlivě vybírá a už tímto výběrem k absurditě podvědomě směřuje... Všednodenní banalita "hry na vojáky" se zde propojuje s banalitou "světa mimo", aby v důsledku podtrhly nenormálnost a vyšinutost "kasárenského" života a světa. V tom je mimochodem nepochybně přítomna i velká dávka pacifismu... Není pochyb o tom, že zde režisér "zhmotnil" vlastní pocity a dojmy z absolvování ZVS. Některé scény by ostatně snad ani nebylo možné vymyslet "od zeleného stolu", ale musely být v nějaké formě zažity či alespoň odposlechnuty z vyprávění jiných... Tím vším film nejen zapadá do okruhu filmů "České nové filmové vlny" jako její důstojný reprezentant, ale dokonce se řadí k jejím nejlepším dílům, jakými jsou především filmy Ivana Passera (Intimní osvětlení) a Miloše Formana (Černý Petr, Kdyby ty muziky nebyly, Konkurz, Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko). Celkový dojem: 90% Zajímavé kometáře: Erw, Jonatthan

Columbo by byl skvělý detektivní seriál, kdyby tu nebylo několik ale... Především vykrádá sám sebe, a to naprosto brutálně. Původně výborné nápady jsou rozmělňovány až k naprosté otravnosti: Ošuntělý, zdánlivě hloupý detektiv? Vracečky? Usvědčení na základě podvržených nebo zmanipulovaných důkazů? Hluchých dílů, které jen rozvíjí či variují už dříve vymyšlené a natočené, je v seriálu opravdu hodně, odhadem tak 50%... navíc nejen ke konci, kde by to snad šlo pochopit, ale od samého začátku... Základní koncept je přitom velmi originální. Columbo vnáší do amerických reálií něco, co je jinak běžné v britské detektivkářské škole - detektivka není brutální, plná krve a násilí (což je v amerických detektivkách (tím ovšem myslím knihy ;o) běžné už od třicátých let), nýbrž je jako křížovka v níž detektiv na základě pozorování zdánlivých detailů skládá celek usvědčujících důkazů. Klasickými postavami takové britské detektivky jsou Hercule Poirot či Sherlock Holmes. Columbo jde přitom ještě dál: Od počátku známe vraha a často i způsob vraždy. To podstatné je, jakým způsobem detektiv vraha vystopuje a především, jak ho usvědčí. Bohužel přitom Columbo, v zájmu usvědčení vraha, občas blufuje a hraje podvrženými kartami. Navíc bývá někdy prázdně efektní, jako by věděl, že jej snímají kamery a celá ta zapeklitá záležitost je jen show pro diváky, ta gilotina by ve skutečnosti nezabila ani myš a ta krev je malinovka. To je bezesporu škoda. Také výpomoc v podobě komických vsuvek někdy spíš otravuje, i když jindy třeba potěší... Nejlepší díly: 80% Celkový dojem: 65%

Komedie sice řemeslně dobře natočená (díky tomu se na to dá koukat, Jack Black i ostatní podali slušný herecký (ostatně i hudební) výkon a rock tu zní vskutku dobře, což samo o sobě není špatné), ovšem s humorem dosti ujetým až blbým, vhodná opravdu jenom pro teenagery, kteří tomu snad mohou dát čtyři až pět hvězdiček. Jako propagačnímu materiálu šířícímu rockovou hudební osvětu mezi teenagery bych tomu dal v klidu pět hvězdiček, ovšem hodnotím-li to jako film pro normální filmové diváky, nemohu jít nad tři... Celkový dojem: 65%

Docela nuda... Columbo vykrádá sám sebe, zápletka je jak z laciné detektivky (pravda, detektivova dedukce ani tady není špatná, ale motiv je žalostně pitomý), humorné vsuvky působí trochu jako vata. Není špatné, když je v detektivce i nějaký ten humor, špatné je, když tam k zapamatování není už nic jiného. Bude Falk v příštím díle pro velký úspěch panáčkovat nebo třeba tančit kankán? ... Celkový dojem: 60%

Tenhle film jsem viděl v Československé televizi někdy v roce 1987 a tehdy mě naprosto uzemnil. Druhého shlédnutí jsem se proto trochu bál, protože podobných zklamání po letech už jsem prožil povícero. "Sedm dní Kondora" ovšem vůbec nezklamalo... Naopak, znovu mile překvapilo... Z chytrého, byť hodně překombinovaného a nepravděpodobně vyznívajícího scénáře, který nepochybně sváděl především k zdůraznění konspirační roviny filmu, totiž Sydney Pollack vykřesal filmový skvost. Skoro všechno se mi zde zdá naprosto perfektní. Úžasné herecké výkony, kterým pochopitelně kraluje Robert Redford, ale nezklamou ani další, byť třeba ne tak renomovaní herci, úchvatná kamera, kouzlící omamnou atmosféru téměř reportážně snímaných záběrů, citlivě zobrazujících mj. zadumaně pošmourný předvánoční New York s jeho ulicemi, parky či podvečerně nasvícenými mrakodrapy, poeticky přitom míchaje podstatné s nepodstatným, přesný a velmi dynamický střih i skvěle padnoucí hudba. Nikde nic nepřebývá ani nechybí. Pollack svůj příběh vypráví tak, že vás okamžitě vtáhne do děje a spolehlivě udrží vaši pozornost skoro dvě hodiny. Jeho postavy jsou tak živoucí a skutečné, že divák bezpečně přehlédne nereálně překombinovanou zápletku či zhola nepravděpodobné obraty vyprávění... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Boss321, tron, monolog

Tyhle Daňkovy konverzačky jsou IMHO nejsilnější v rozhlasovém provedení, neboť stojí a padají s uměním kultivovaného hereckého řečového projevu. Jejich televizní zpracování samozřejmě taky není špatné, ale také není to úplně ono. Jako by tu byl obraz tak nějak nadbytečný. Navíc, takový "Dialog s doprovodem děl" je pro mě i jako televizní inscenace přecejen silnější zážitek. Možná za to ovšem může moje antipatie k Jiřině Jiráskové. Přiznávám, nepovažuji ji za nikterak světobornou herečku. Naopak Vinklář i Adamíra se mi v tomto drobném opusu zdáli skvělí. Klobouk dolů před jejich herectvím... Celkový dojem: 75% Zajímavé komentáře: Marthos

Film neprávem pozapomenutý, snad pro to pomalu plynoucí tempo a taky proto, že se Vláčilova pozdní tvorba obecně chápe jako to slabší z jeho uhrančivého díla. Pasáček z doliny neomračuje okázalou kamerou či vypjatou akcí. Zcela naopak - je zdánlivě ničím vynikající, ztišený, komorní, prostý. Právě to jsou ovšem jeho devizy. Pokud se podvolíte jeho rytmu vyprávění, spatříte malý skvost. Vláčilovi se podařilo neopakovatelným způsobem zachytit jak dětské vidění světa ve kterém se realita mísí s pohádkovou fikcí tak i syrovou a drsnou všednodennost obyvatel horské vesnice. Samozřejmostí jsou v tomto opusu skvěle obsazené a zahrané herecké party. Postavy jednají zcela přirozeně, mluví tak, jak se v Beskydech normálně mluví, skoro se zdá, že stejně i myslí. Už jenom pro herecký koncert Josefa Kemra či Ilji Prachaře patří tenhle film k tomu nejlepšímu, co lze v naší kinematografii osmdesátých let nalézt. Výborní jsou však ve svých rolích všichni. Těžko zde najdeme stopu jakéhokoli přehrávání či hereckého neumětelství, jehož je v českých filmech jinak pohříchu mnoho. Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: blackrain, Marthos, Chrysopras

Velmi záslužný pořad, který se sice zpočátku trochu hledal, ale naštěstí i nalezl. Dobře a fundovaně osvěžuje naši děravou paměť. Jen houšť a větší kapky!