Šandík

Formálně zcela surrealistický snímek, obratně si pohrávající s tématem snů, je ve skutečnosti poměrně dobře čitelnou kritikou vyšší společnosti, církve a společenských konvencí, tedy témat, do nichž se Buñuel strefuje rád a často. Jistě nepřekvapí, že jeho postoje jsou zjevně značně levicové, blízké komunistické či anarchistické optice. Postava velvyslance despotického státečku, vydělávajícího peníze na výrobě a pašování drog, mu navíc umožňuje, zaměřit svou pozornost na otázky neokolonialismu, protekcionismu, "politické korektnosti" a diplomatických "sňatků z rozumu" uzavíraných ve jménu "vyšších zájmů", navzdory zjevné nespravedlnosti a potírání lidských práv. Rozhodně se většinou jedná o témata velmi palčivá a stále aktuální, jakkoli zrovna výpady proti církvi poněkud připomínají "kopání do mrtvolky" a je nutné je chápat spíše jako určitou režisérovou osobní obsesi, než téma hodné kritiky ve druhé polovině dvacátého století... Spíše než surrealistický a absurdní, je film obsahově dosti levicový a velmi angažovaný... Přesto zde nalezneme i zřetelně surrealistická témata. Vedle už zmíněného tématu snu, které ovšem působí zčásti jen jako formální rámec a samozřejmě také jako jeviště výsostně surrealistické hry s polaritou sen vs. realita, nalézáme zde silně akcentované téma smrti a záhrobí. Méně nápadné je jak téma sexu tak téma podvědomí, přičemž obojí vyznívá především jako kritika pokrytecké společnosti, přestože je zde samozřejmě čitelné i obecné napětí mezi "vysokým" a "nízkým" či mezi "rozumovým" a "pudovým". Méně surrealistické, ovšem z filosofického či sociologického hlediska o poznání podnětnější, je ovšem téma společnosti jako divadla, v němž jednotlivci zastávají přidělené role. S tím souvisí i celým filmem prostupující téma uniformy jako nositele daných společenských rolí (biskup/zahradník, sluha, voják, policista)... Celkový dojem: 80% Zajímavé komentáře: Bebacek, Silas, Ony, Xeelee, Cimr

To, že Amercom spojil tento a tři další příběhy podle A. Christie s poirotovskou sérií, mi připadá nerozumné. Kromě námětu tu totiž není mnoho styčných bodů a obávám se, že milovníci Hercula Poirota, notabene Poirota v podání Davida Sucheta, se zřejmě budou cítit poněkud podvedeni... Záhada Sedmi ciferníků je totiž čistokrevná komedie a navíc v podstatě konverzačka s minimem akce a napětí. Přestože je to komedie velmi slušná a v hojné míře oplývající suchým anglickým humorem, bude divák v očekávání detektivky zřejmě poněkud rozladěn a zklamán. Napětí se v příběhu nedočká a postavy jednají dosti "nepravděpodobně". Ostatně, celý příběh je zcela nepravděpodobný, takže komediální pojetí je rozhodně dobrou scenáristickou a režijní volbou. Pozoruhodná je zvláštní konzervativnost snímku. Režijní postupy, výprava, kamera, dokonce i herecké typy, to všechno připomene spíše filmy třicátých či čtyřicátých let. Samozřejmě s tou odlišností, že je to celé natočeno barevně. Jistě lze argumentovat tím, že jde o televizní produkci, ale například britští Profesionálové, jsou také "jen" televizní produkce, přičemž jejichž nejstarší epizody jsou ještě o pět let starší. Herecké výkony účinkujících jsou ovšem velmi slušné a určitě neurazí. Slabá je ovšem předloha. mimo to, že některými momenty silně připomene Chestertonovu knihu "Anarchista Čtvrtek" není nijak moc zajímavá a je na ní znát, že byla psána především pro vydavatelem na obalu dvd zmiňované "zalátání rodinného rozpočtu"... Celkový dojem: 70%

S každou další filmovou adaptací detektivky Agathy Christie znova zjišťuji, že nejslabší na nic je knižní předloha Agathy Christie... Agatha Christie promine, ale její rozuzlení jsou naprosto nepravděpodobná a nesmírně překombinovaná. Odhlédnuto od této drobnosti a v rámci žánru jsou to samozřejmě mistrná dílka, která v knize skvěle fungují. Přitom už bylo mnohokrát konstatováno, že literatura má jiné výrazové prostředky než film. Právě proto je každá adaptace knižní předlohy takový zápas. Naštěstí pro nás, tahle adaptace je rozhodně nadprůměrná a určitě neurazí ani skvělé herecké výkony, ani výborná kamera, ani velmi slušná režie. Jedna z nejlepších "Slečen Marplových" s Geraldine McEwan. Celkový dojem: 80%

Nesmírně chytře vymyšleno a velmi slušně zahráno. Celkově je to ale trošičku sterilní a vlastně i nepřesvědčivé... Celkový dojem 75%

Jeden z dílů, který jsem si vybavoval z "mládí". Prostředí náboženské sekty je neokoukané a zajímavé. Ta sektička mimochodem připomíná Moonisty (neboli Církev sjednocení) ale má v sobě i něco ze sekty Šrí Činmoje a dalších jim podobných. Celé je to pochopitelně "trochu" přitažené za vlasy, ale není to špatně vymyšleno. Vtipných momentů jenom pár, ovšem nejsou špatné. Klišat zato hodně, především zde "pochopitelně" zde hraje důležitou roli půvabná žena, do níž se náš milý detektiv samozřejmě zamiluje, ale ona ho stejně samozřejmě odmítne... No nic, Celkový dojem: 60%

Natočeno je to sice výborně, ale Poirot to není. Možná je tu i trochu cítit až příliš jasný kalkul se snahou navázat na "herculovský" úspěch, ale spíše je opět "na vině" sama předloha. Ta zvědavá stařenka je totiž ještě neuvěřitelnější, než malý belgičan, pedanticky trvající na správné výslovnosti svého jména a nenávidějící anglickou kuchyni. Univerzální pravda, že přesně to, co velmi dobře funguje v knize, rozhodně nemusí už tak dobře fungovat zhmotněno na filmovém plátně, se zde potvrdila na celé čáře. Obsadit tuto roli je proto úkol téměř nadlidský... Odhlédnuto od této "drobnosti" ovšem detektivní zápletka funguje velmi dobře a rozřešení případu je vskutku překvapivé. Na vrub přelohy lze ovšem (opět) poznamenat, že je to sice vymyšleno velmi rafinovaně, ale je to celé také naprosto nepravděpodobné... S tím ovšem musí divák i čtenář přecejen počínat, zvlášť jde-li o tvorbu Agathy Chtistie. S čím ovšem divák asi nepočítá (namlsán příběhy malého belgičana, to je téměř naprostá absence humoru... Celkový dojem: 70%

Kongeniální, mile podvratná záležitost. Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin

První díl, ve kterém se objeví pes, zatím bez jména Pes. Jinak ovšem vše při starém... Celkový dojem: 70%

Skoro se zdá, že o co slabší je předloha, o to víc se tvůrci snaží. Poirotovy drobné libůstky jsou i tady velmi vypečené, například ty trepky s iniciálami HP v nichž tak trochu nedopatřením vede výslech jsou dokonale odzbrojující, stejně jako slečna Lemonová s její kartotékou a Hastings s jeho láskou k automobilům: "Potřebuje se trochu vyvenčit." "Není to pes, ale auto, Hastingsi!"... Nádherná je v tomhle díle také hra s jazykem, všechna ta Poirotova francouzská slovíčka kombinovaná s občasnou neznalostí některých slovíček anglických, přízvuk, drobná mimika... svrchovaně zvládnuté, skvostné herectví... Rozhodně stojí za shlédnutí v originále, tohle žádný dabing nemůže nahradit... Celkový dojem: 80%

Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma