Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Horor
  • Akčný
  • Animovaný

Recenzie (439)

plagát

Annabelle (2014) 

V tomto snímku se jedná o spin-off Wanovo dosud nejpovedenějšího filmu "The Conjuring". Konkrétně vypráví o posedlé panence Annabelle, která zde zdobí sbírku strašidelných předmětů paranormálních vyšetřovatelů Eda a Lorraine Warrenových. Přítomností loutky ale veškerá souvislost končí, Warrenovi ve filmu vůbec nevystupují a vlastně ani Annabelle není jeho hlavní hvězda. Je docela příjemné, že tvůrci ještě více zdůrazňují, že se příběh odehrává někdy na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Děje se to v podstatě jen stylem jakési americké retromanie; na obrazovce vidíme dobové dekorace, slyšíme dobovou hudbu a s postavami se díváme na dobové pořady v televizi. Annabelle spadá přesně mezi horory, kvůli nimž jsou Wanovy filmy výjimečné. Nejde o vyloženě nudné nebo nesnesitelně stupidní dílo. Na druhou stranu je sotva něčím víc, než velmi volně propojenou kompilací strašidelných scén, které jsou buď nepříliš funkční, nebo poměrně rutinní. Démoni vždycky byli mým nejoblíbenějším tématem pro hororové filmy. A když se spojí ještě s panenkami, je to ta nejděsivější kombinace. Vždycky mi horory s panenkama naháněly hrůzu a Annabelle rozhodně není B-éčkovým hororem jak se podle hodnocení tváří, zasloužil by si rozhodně víc.

plagát

Zlo nikdy nespí (2016) 

Ústřední postavou filmu je malý Cody, který to v životě nemá lehké. Už poněkolikáté se stěhuje k novým pěstounům, což trkne i nezkušeného fandu hororů. Je jasné, že s roztomilým capartem není všechno v pořádku. To zjistí i jeho noví opatrovníci, když v noci začnou v domě létat kouzelní motýlci, o kterých Cody sní. Pojem "živé sny" u něj totiž nabývá zcela nových rozměrů. A jelikož se díváme na horor, není asi třeba dodávat, že vystresovaný prcek často nesní jen o motýlcích. Už od traileru jsem se na tento film moc těšila a vůbec mě nezklamal. Opravdu nechápu tak nízké hodnocení. Jsou zde rozhodně horší horory, které mají značně vyšší hodnocení. Tohle byl naopak naprosto originální snímek a to dost dobře provedený. Závěr se jim opravdu povedl. Většinou horor skončí s otevřeným koncem a člověka nechá na vážkách, ale tady si opravdu s koncem vyhráli a divákovi dali opravdu všechny odpovědi, který už od začátku vyžadoval. Jacob Tremblay, který hraje malého chlapce, je prostě roztomilost sama o sobě. Na tuto roli se prostě hodil nejvíc.

plagát

Sirota (2009) 

Horror roku 2009. Je to neskutečne vyšperkovaný film, gradující po celý čas, napětí se dá krájet, sirotek Esther v podání neznámé Isabelle Fuhrman je nejkrutejší a nejlépe ztvárněný psychozabiják za hodně dlouhé období. Místama mi běhal nechutně mráz po zádech, což jsem fakt už dlouho nezažila. Její adoptivní matka v podání Very Farmigy, by si za to trápení a svůj herecký projev také teda zasloužila hodně. Je to prostě zajímavý psychothriller, kterému by se všichni zájemci o adopci dítěte měli vyhnout velikým obloukem (nadsázka). Jinak ovšem velice dobře zpracovaný příběh děsivého a brutálního zla, korunovaný výborným výkonem tou dobou teprve dvanáctileté hlavní představitelky. Filmy, které vás na konci doslova srazí ze židle já oravdu můžu. Orphan je zajisté jeden z nejlepších hororů a při jeho sledování vám ani nedochází v jaké rozuzlení se film nakonec otočí. - "I know. They fuck."

plagát

Nech vojde ten pravý (2010) 

Hezký příběh o přátelství chlapce Owena a dívky Abby, kdy zmiňovaná dívka není uplně normální dítě a je na ní cosi záhadného. Ovšem ani to nedokáže Owena odradit od toho, aby se svou teď novou sousedkou navázal vztah, přátelství a dále se s ní více sbližoval. Zkrátka jeden z těch lepších filmů své doby. Navíc Chloë Grace Moretz obsazená do hlavní role byla vlastně důvod, proč jsem se k tomuto filmu dostala. Kodi Smit-McPhee, který hraje Owena, byla také moc dobrá volba. Oba dva působí ve své roli naprosto přirozeně a reálně. Ponurá atmosfera filmu a mrazivá hudba hezky dokreslují celek filmu, který sám o sobě není vůbec špatný. Naopak se mi líbí, že není až tak známý a oblíbený. Dělá ho to pak daleko zajímavějším. - "Owen, do you like me? Yeah, A lot."

plagát

Múzeum voskových figurín (2005) 

Jeden z nejlepších hororů, co sem kdy viděla. Působivá výprava (les, městečko, muzeum), drastické vyvražďování, práce s voskem a zajímaví herci (teda až na Paris Hilton). Jde vlastně o dvojici chlápků, bratrů, kteří zabíjejí návštevníky města a pak z nich zaživa dělají voskové figuríny, které pak vystavují v muzeu voskových figurín. Najdeme zde nechutné scény a figuríny z domu (musím podotknout) jsou naprosto dokonalé, efektivně velice dobře propracované, prostě jako živé. Což u tohoto filmu je značný záměr. Starší horory jsou prostě daleko větší horory, než mnoho dnešních rádoby tak natočených. House of Wax je rozhodně jedním z nich. Opravdu by mě zajímalo čím si vysloužil tak nízké hodnocení. Je to jeden z těch lepších své doby.

plagát

Aligátor (1980) 

Klasika nad klasiku, film, který byl ve své době trhákem a učit se od něj mohou i současní režiséři. To, co dnes z našeho pohledu působí jako hororové béčko bylo původně plnohodnotným filmem. Zápletka o zmutovaném aligátorovi byla tehdy ještě originální a reagovala na tehdejší strach veřejnosti z úniku chemikálií či radiace a následného zmutování čehokoli. Což byl výborný tah. Herci působí dostatečně přirozeně a spolu s povedeným modelem lidožravého ještěra vás vtáhnou do realistického děje a napětí postupně mile graduje. Kam se na tenhle starý dobrý film hrabou dnešní aligátoři. Film mého dětství a prostě masterpiece své doby.

plagát

Hore (2009) 

Kluci od Pixaru jsou opravdu profíci a dokáží si poradit s takovou látkou, o které by konkurenční studia ani nepřemýšlela. Kdo jiný si může dovolit natočit animák o staříkovi, který se rozhodne odeltět se svým domem do vzdálené tajemné země. Při této pouti mu dělá doprovod malý skaut Russell a později se k nim přidá i pes s mluvícím obojkem, který říká vše, co si pes myslí. Nápad opět originální a zpracování samozřejmě taky. Film otevírá dokonalý ale ponurý úvod, který nás seznámí s dospíváním hlavního hrdiny, takovou formou, jakou by si nikdo jiný u animáku nedovolil. Pan Fredricksen je skvělý sympaťák a i když se jedná o zapšklého dědečka, donutí diváka, aby mu při jeho cestě fandil. I ostatní postavy ať už dvounohý nebo čtyřnohý mají ve filmu své místo a nikdy se nechovají tak, že by diváka jakýmkoliv způsobem iritovali. Jako každý animák i tento v sobě skrývá, spoustu parádních hlášek, které nikdy nejsou do příběhu vloženy násilně nebo zbytečně. O většinu z nich se postará čtyřnohý doprovod, který dokáže rozesmát pouhým pohledem a také Kevin, Pták, která mi přišel ohromně vtipný. - "Thank you for the adventure. Now go and have a new one."

plagát

Hľadá sa Dory (2016) 

Po dlouhé době opět skvělý animák - ideálně vyvážené vtípky a takové to vážné poselství. Animace je skvělá, postav spousta, nová dobrodružství, Dory už není tak bláznivá jako předtím (nebo je, ale už jí zůstává alespoň nějaká dlouhodobější paměť z minulosti). Co je ale nejdůležitější je hlavně to, že to všechno spolu funguje na takové úrovni, jaké jsem se bála, že již nebudou schopni po Nemovi opět dosáhnout. - "A friend of mine, her name's Sigourney, once told me that all it takes is three simple steps."

plagát

Hľadá sa Nemo (2003) 

Nemo je rybka - klaun očkatý, který se narodil jako jedináček. Má jen otce, který má o něj neustále strach. Jednou se Nemo ze vzdoru vydá na širé moře, jenže tam ho odchytí potapěči a motorovým člunem odjedou. Zoufalý otec se vydává pomocí jediné stopy, a to brýlí, které potapěči ztratili, Nema hledat. Na cestě se seznámí se zapomnětlivou rybkou Dory a spolu prožijí spoustu dobrodružství. Nechybí porce napětí a vtipu. Jeden z nejlepších animáků a určitě jeden z nejhezčích. Počítačová animace studia Pixar je prostě lahůdková. Navíc příběh je chytrý a udrží pozornost i jiného než dětského diváka. Nádherný podmořský svět, do kterého se s radostí ponoříte znovu a znovu. A ty skvělé postavičky: želva bourák, kterému je 150 a říká samé dude, sweet, awesome, cool nebo vegetariánský žralok nebo rybička Dory trpící ztrátou krátkodobé paměti. - "P. Sherman, 42 Wallaby, Sydney."

plagát

Toy Story - Boj hračiek (1995) 

Rok výroby 1995, to je až neuvěřitelné. A pořád je velmi oblíbený. Film o světě, kde hračky mají svůj život a mají své radosti i starosti. Doba, kdy hračky ožívají mi připadá fascinující. Mám takový matný pocit, že jsem nad tím v dětství přemýšlela, co dělají hračky, když je nevidím. Jsem ráda, že tento film vznikl. Woody je kovboj - hračka, kterou má Andy nejraději. Až do chvíle, kdy Andy dostane k narozeninám Buzze rakeťáka. Posléze se Woody i Buzz ztrácejí a odnáší si je domů Sid. Chlapec, který své hračky mučí a ničí. Do toho se blíží stěhování Andyho rodiny. Stihnou se Buzz a Woody vrátit dříve, než se jejich milovaný Andy vrátí? Na to se musíte podívat sami. - "Woody. He's brave, and kind, and smart. But that thing that makes Woody special, is he'll never give up on you, ever. He'll be there for you, no matter what."