veru_needy

Napínavé drama s excelentním hereckým obsazením i výkony, strhujícím příběhem, výborným scénářem bez nesmyslů a skvělou režijí. Podle hodně lidí překombinované, podle mně skvěle vymyšlené. Pomalý a pozvolný začátek, postupně graduje. Dva prolínající se příběhy, které se ve finále nevyhnutelně střetnou, jeden romantický, druhý šokující svou brutalitou. Oba dva se špatným koncem. Žádný happy end, žádné zadostiučinění. Nutí k zamyšlení. Zanechá ve vás spoustu pocitů. Během sledování vám bude teskno, budete se chvilkama i nudit, ale až vám dojde pointa, tak odejdete zcela spokojeni. Musela jsem si film pustit dvakrát, abych mu mohla přijít na chuť. Chlap napíše knížku o tom, jak se vydá se svou ženou a dcerou na rodinnou dovolenou, kdy se na opuštěné dálnici setkává s trojicí násilníků, proti kterým nemá sebemenší šanci a nemůže tak zabránit únosu svých blízkých. Další den se s pomocí detektiva vydává po stopách zločinců, ale šance na záchranu ženy a dcery je naprosto mizivá. Takže přichází bezmoc a naprosté zoufalství. Tuhle knížku pak pošle své bývalé ženě, která si ji v průběhu filmu čte a uvědomuje si, že krutý text je vlastně paralelou k jejímu vztahu s jejím bývalým mužem. Že je neobvyklou pomstou za to, jak strašně mu kdysi ublížila. - "When you love something or someone, you have to be careful with it. You might never get it again."

Rozhodně jeden z nejdepresivnějších filmů vůbec, hlavně když v Charliem vidíte sami sebe a absolutně chápete, čím si prochází. Člověk, který netrpí existenční krizí, nebo má až moc pozitivnosti v krvi, by asi tenhle film nikdy nepochopil. Možná proto jsou tu někteří jedinci, kteří filmu udělili třeba i jen dvě hvězdičky nebo dokonce odpad. Tento film a vůbec Charlieho charakter nám do detailu ukazují, že ne pro každého jedince je jednoduché se 'začlenit' nebo žít život tak jak by se mělo, hlavně když svým způsobem se ani začlenit nechcete, protože si jste až moc vědomi reality, ve které žijete. Z tohodle pohledu je tento film naprostý masterpiece. - "And in that moment, I swear we were infinite."

Pěkný film, který se místama nevyhl nějakému tomu klišé, ale zase právě originální styl vyprávění a způsob natočení a zpracování, je největším přínosem tohoto snímku. Podařilo se mu život teenagerů podat jaksi autenticky a jinak, než na co jsem zvyklá. Hlavní postavou je Greg, kterému jeho matka sdělí, že Rachel má rakovinu, že by se jí hodil kamarád a v podstatě ho donutí, aby se s ní vídal. Což ani Greg, ani Rachel neberou jako pozitivní věc, naopak jsou oba otrávení. Ale i tak se spolu dívají na filmy, vedou různé sarkastické a realistické rozhovory, vyměňují si názory a prakticky si jeden na druhého jaksi 'zvykají'. Žádnou romantiku ale nelze očekávat, protože Greg má neustále pocit, že je do všeho nucen a nejradši by se z toho vyvlíknul. Vše komentuje sarkastickými, upřímnými i ironickými poznámkami. Stejně tak se cítí i Rachel až do doby, než oba zjistí, že trávit čas spolu, je nakonec jedna z věci, která je opravdu těší. Greg jako hlavní protagonista mi přijde velmi sympatický a ty jeho neustále ironické a sarkastické komenty, to já můžu. V průběhu se zde seznámíme i s jeho nejlepším kamarádem Earlem, který svou lhostejností ke všemu a jeho také věčně netypickým divným poznámkám, dodával na dobré atmosféře filmu. Rachel je zde spíše jako vedlejší postava, i když má vlastně pro celý příběh zásadní význam. Každopádně je samotářka, která se svou nemoc snaží brát s nadsázkou. Sečteno podtrženo, tohle je jeden z nejupřímnějších filmů o rakovině, jaký jsem kdy viděla. Doporučila bych ho hlavně lidem, kteří se rádi zasmějí a nevadí jim slyšet upřímnou pravdu, která zrovna nemusí být dle jejich představ. - "I've never been very beautiful, and that's fine because that's not important to me."

Mladou dívku Luli opustí rodiče a tak se i ona vydává na vlastní cestu, zde potkává mladou kriminálnici Glendu a vyšinutého mrzáka Eddiho. Jeden z těch zapadlejších indie filmů, který by asi nebyl až tak mým oblíbeným, kdybych se u něj tenkrát tolik nenasmála. Dostala jsem se k němu skrz Chloë Grace Moretz, kterou jsem měla vždycky dost ráda. A když jsem pak zjistila, že hraje po boku ještě Blake Lively, nedovedla jsem si lepší kombinaci pro Luli a Glendu představit. Film je místama výstřední, občas zábavný a ani ne moc nápaditý, ale to zase vůbec nevadí. - "Smart and pretty, that right there is a deadly combination."

Další film s mou oblíbenou Millou Jovovich, který jsem si nemohla nechat ujít a stal se jedním velkým překvapením. Jde o krimi thriller vhodný k odpočinku doma na gauči. Zápletka je postavená na nezvyklé poruše; žena po úderu do hlavy není schopna rozpoznávat jednotlivé tváře. Na radu psycholožky hledá jiné dominantní znaky, které jí pomohu odhalit identitu osob, což je velice důležité. Je totiž nutno rozpoznat vraha, kterého ale může identifikovaz jen tato žena. Milla byla skvělá, příběh byl obstojný a ani nachvilku jsem se nenudila.

Filmy, kde člověk nečeká, co se na konci stane, jsou nejlepší. Kort když je to na psychologické úrovni a nutí vás to přemýšlet od začátku až do konce. Passengers jsou jeden z filmů, který mají hezký příběh, originální myšlenku, slušný soundtrack, sympatické obsazení a dost dobré zakončení a rozuzlení. Jednoduše jde o mysteriózní thriller o terapeutce, která se snaží pomoci pasažérům, kteří přežili letecké neštěstí. Cestující se ale postupně začínají ztrácet a hlavní hrdinka má pocit, že za to můžou aerolinky, které se snaží ututlat, co se vlastně na palubě letadla dělo. Nic ale není jak se zdá. - "Don't give up on me, stay with me."

Jak udělat výbornou romantickou komedii. Vezměte několik příběhů o lásce, které spolu nemají pranic společného, vložte je do období vánoc a olala. Máme tu snad nejlepší romanťárnu. Britské romantické komedie jsou to nejlepší, co nás kdy mohlo potkat. Nejsou totiž kýčovité, trapné ani neoriginální a především mají trochu obojího; jsou romantické a jsou i vtipné, což se nedá říct o většina amerických romantických komedií. Příběh vánočního období při kterém sledujeme životy několika lidí, kteří jsou svým způsobem propletení. Pan režisér dokázal nemožné tím, že dal dohromady jednoduchý příběh, který je kouzelný a k tomu přidal i skvělé obsazení; nejlepší britský výběr. Já nemůžu hodnotit jinak než plným počtem. - "They're all of me."

Mladík Ryan obdrží hovor na mobilní telefon od starší ženy, která tvrdí, že byla unesena. Ryan tomu samozřejmě z počátku nevěří, ale netrvá dlouho a je přesvědčen o plné pravdivosti. A hon o čas může začít. Napínavý thriller nepostrádá nic na své žánrové zábavnosti, má přiměřenou délku a je poměrně našlápnutý akcí, stále se tam něco děje. Nudit se rozhodně nebudete. Chris Evans je stále v pohybu, buď běhá s nokií po městě nebo jezdí zběsile v autě. Jako každý thriller tak ani tento není dokonalý, najde se tu spousta přehnaných scén, které kdyby nebyly, tak by tvůrci udělali lépe, ale to se dá lehce přehlédnout. Obzvláště, když nás celým filmem provází skvělý soundtrack, který je svižný stejně tak jako samotný film. - "Don't ever call me again"

James Wan je momentálně králem hororového žánru. V tomto snímku se mu podařilo vytřískat intenzivní a strašidelnou podívanou skutečně na maximální úrovni s výborně skloubenou kamerou, která ještě podtrhuje děsivý zážitek s nepříjemným hudebním doprovodem tak, že mráz leze po zádech vážně silně. Výborná byla i volba herců, Farmiga a Wilson, jak já tohle duo miluju. Snímek v podstatě spojuje dvě velice známé dějové linky do sebe a tím je motiv strašidelného domu a vymítání ďábla. Dějství se rozběhne nevinně a po seznámení všech patřičných postav se začne atmosféra pomalu zahušťovat a dramaticky zatemňovat, až se dočkáme nervydrásajícího finále, které pochopitelně skončí tak, jak skončit má. Příběh sleduje paranormální vyšetřovatele a oběti, čímž dosáhne úroveň intenzity a děsivosti. Snímek je na velmi vysoké úrovni a nelze tomu nic upřít. O tom se nedá psát, to se musí vidět a nejlépe na velkém plátně..

Po tom, co už jsem několika-letou fanynkou klasického Jurského Parku, jsem nečekala, že by toto novodobé pokračování tak zaujalo mou pozornost a po dokoukání tak nadchlo. Film jsem si naprosto zamilovala a vůbec mě neštve, že nikdo ze starších herců už na scéně nebyl. Naopak se mi líbí dost originální nápad vytvoření si vztahu s raptorama. Jde vlastně o blockbuster, který má všehno. Hlavně teda nostalgickou návaznost s jedničkou (i když ne tak markantní). Dále je tu pak tucet motivů a nápadů, které svým akčním spádem a rychlostí, dělají z dvojky a trojky nepotřebné spin-offy (a to mám dvojku velmi ráda a trojka mi vůbec nevadí). V Jurském světě si najde každý tu svou, přesně definovanou postavu - od přežitku dobrodružství očima dvou kluků, přes protipólní jiskření mezi sympatickým dobrodruhem a chladnou sexy manažérkou, až po mladého brýlatého geeka v e-bay tričku 'Jurassic Park' či indického finančního ředitele parku. Je jedno kolik absurdních situací a klišé ve filmu je, je to přeci Jurassic World, vizuálně nádherný vymyšlený svět s nádhernými prehistorickými zvířaty. Efekty a scény jsou ohromující a napětí je dostačující. Viděla jsem pouze ve 2D, takže nemůžu posoudit kvalitu 3D. Česká kina bohužel 3D vysílají většinou pouze v českém dabingu. - "We're talking about an animal here, a highly intelligent animal."