veru_needy

This Is Us je kráný seriál o krásných lidech, kteří ani zdaleka nejsou dokonalí. Teď už naprosto chápu, proč toto dílo čelí takové oblibě; protože nic sladšího a dojemnějšího snad aktuálně neběží. Každý díl ve vás vyvolá velmi silné emoce - to, že hlavní protagonisti všude hlásí, abyste si připravili kapesníky, má svůj důvod. Pokud jste bezcitný robot, tomuto seriálu se vyhněte, protože emoce v tomto případě hrají prim. O nich to celé je. O rodinných poutech, o příbězích plných lásky, o srdceryvných promluvách, a proto to není pro každého. Je to sladké jako cukr. Ve světě těchto příběhů je všechno milé, krásné a když už se náhodou zjeví něco ošklivého, téměř okamžitě je to zalepeno něčím pěkným. Tohle je důležité si uvědomit, než do toho vůbec půjdete, protože pokud čekáte krutě vyobrazenou realitu, tenhle seriál vám ji nenabídne. Žánrově jde víceméně o takovou mírnější soap operu, akorát s promyšleným scénářem. Situace nejsou hnány do extrémů, zvraty působí přirozeně a děj neplyne nějak šíleně čistě kvůli snaze vyvolat v divákovi údiv. Postavy jsou napsány tak, abyste v každém našli něco, co z nich dělá přeci jen také obyčejné lidi. Jsou napsány tak, abyste jim porozuměli, vžili se do nich a pochopili čím si prochází. Vše je krásně propojeno a příběh je vyprávěn zajímavým způsobem. Líbí se mi, jak se jednotlivé osudy prolínají a jak události z minulosti ovlivňují současnost. Líbí se mi i mozaika osudů a to, že život postav není líčen chronologicky (a přesto to není nepřehledné), takže jednotlivé postupně odkrývané střípky víc a víc odhalují příběh hlavních akterů. Což mě přivádí k protagonistům. Každá postava má svoje slabiny, svá sporná nebo přímo špatná rozhodnutí, a možná právě tím je lidská a sympatická. Moc se mi líbí vztahy mezi postavami, manželství Randalla a Beth, Jackův boj s démony a jeho neutuchající láska k jeho ženě a dětem, vnitřní síla Bec, Tobyho schopnost poskytnout oporu, všechno je tak hezky milé. Pokud se poddáte nezvyklé atmosféře, čeká vás příjemná podívaná, kterou je ale třeba opatrně dávkovat. Osobně v tomto seriále nevidím adepta na maratonové sledování, protože i kávu si osladím nanejvýš třemi lžičkami cukru; nasypat si do hrnku celý pytlík je snesitelné snad jen pro masochisty. This Is Us můžu s klidem doporučit, jedná se o příjemnou oddechovou záležitost, která i přes svůj žánr má hlavu, patu a srdce. - "I am thankful for my family. I'm thankful we're all safe. And there's no one in the world I'd rather be too hot or too cold with."

Jeden z nejvíce realistických drama seriálů, který byl kdy natočen. V hlavní roli se seznámíme s 15-ti letou Angelou, která řeší klasické problémy dospívání a každodenního života. Vzhledem k tomu, že se vše odehrává v 90. letech, dodává to tomuto seriálu na reálnosti a opravdovosti. Nikdo tam totiž není vylízaný teenager, který by se staral jen o to, kdy bude moct jít zase na facebook. A to je na tomhle seriálu uplně to nejlepší. Dávám 90%, protože si to tento snímek rozhodně zaslouží.

Bláznivý seriál s ještě bláznivějším hereckým obsazením při kterém se prostě nemůžete nudit. Když jsem viděla tenkrát ukázku, myslela jsem si, že jde o vtip, že není možné, aby seriál na takové úrovni vůbec vznikl. Ale po shlédnutí už prvního dílu jsem se lámala smíchy. Pokud nepostrádáte smysl pro bláznivý občas hodně sarkastický humor s herečkama, které umí zahrát ty nejvíc rozmazlené pipky, tak je Scream Queens přesně pro vás. Mě se líbí, baví mě a když na něj nekoukáte sami, ale s někým komu taky tak bláznivý humor koluje v žilách, nasmějete se ještě víc. Dávám 80%, protože jsem cvok a miluju srandu.

Originální seriál o zabijákovi s kudlou ze středoškolského prostředí, kde nechybí jak akce, dobré efekty, příjemné herecké obsazení tak ani dobrá hudba. Člověk by čekal, že se tento snímek bude opičit po už dávno známem filmu "Scream", ale jakmile si ho pustíte, tak naopak zjistíte, že to nemá s tímto filmem vůbec nic společného. Za mě mu dávám 80%, protože i přesto, že to není žádný průlom, rozhodně nenudí.

Pretty Little Liars jsem začala sledovat někdy v roce 2012 a kdybych ho měla hodnotit v té době, asi bych byla pořád celá vedle a dala mu 100% uplně bez pochyb. Dneska už je tento seriál u 7. série a musím říct, že s každou novou sérií je to nudnější a nudnější a když přijde na celý koncept, ten už byl dávno prozrazen v několika sériích předtím. Takže teď je všechno docela dost předvídatelné a už se ani nemáte na co těšit, protože je to všechno pořád dokola a už to postrádá tu originalitu, s kterou ten seriál uplně na začátku přišel. A je to škoda, vždycky mě tento seriál hrozně bavil, ale dneska už nemůžu hodnotit tak, jak bych hodnotila tenkrát. Dávám 75% a to jenom proto, že i přes to všechno mám určité vzpomínky na tenkrát zmiňovanou dobu a taky proto, že herecké obsazení mi vždy přišlo sympatické a příjemné na koukání. A hudba byla taky vždycky super.

Tento sitcom je příjemným rádoby pokračováním milovaného seriálu Friends, kde se celý koncept točí kolem Joeyho a jeho života v Los Angeles, kde se snaží prozazit ve své herecké kariéře. V průběhu jeho pobytu v LA mu dělá společnost jeho sestřenice Gina a jeho synovec Michael, kteří mu jeho cestu za slávou rozhodně neulehčují. Ale o to je to pak víc vtipnější, ne? Takže když to shrnu, je to prostě příjemný seriál, který podle mě nepostrádá ani humor a ani dobré herecké výkony. Joey byl vždycky jeden z mých oblíbených společně s Chandlerem, takže když jsem se pak nakonec rozhodla dát jeho sitcomu šanci, nelitovala jsem - protože tento Joey se rozhodně od Joeyho kterýho známe rozhodně neliší. Pořád je stejně praštěný, hloupý, naivní a milující. Mám tenhle seriál prostě ráda a i když není na uplně stejné úrovni jako Friends a ani není jeho pokračováním, pro mě je jeho pojítkem. Dala bych klidně 100%, ale aby to bylo fér vůči Friends, dám 90%.

Celý seriál je vlastně vyprávění Teda Mosbyho svým dětem, ve kterém popisuje díl po díle, co všechno se událo, než poznal jejich matku. Jde o neuvěřitelně vtipný sitcom plný skvělých komických situací doprovázených nasláplými hláškami, kdy si každý díl drží vysokou úroveň a originalitu. Postavy jsou hezky prokreslené, každá dostane v průběhu seriálu dostatek prostoru aby vás pobavila. Samozřejmě, hlavní protagonista Ted je fajn, tak trochu nenapravitelný romantik, což se mi na něm hrozně líbilo, a taky je to o něm. Robin je krásná a sexy. Marshall a Lily jsou sympaťáci mající takovou tu epickou lásku, která v ostatních seriálech musí projít stovkami rozchodů a vzájemného ubližování, než konečně zůstanou spolu. Tihle dva byli něco jiného. Co se ale musí nechat je, že bez sexuchtivé zrůdy Barneyho by seriál byl poloviční. Nikdo z nás by zřejmě nevydržel mít podobného týpka ve svém okolí a přesto, jako by ten chlapík poléval celý seriál živou vodou. Doslova se těšíte, až každou situaci tím svým obhroublým způsobem okomentuje. Co víc dodat? Scénáristé si určitě se svým dílem dali práci. Ted při svém dlouhém hledání ideální matky neprochází situacemi, které by se nějak opakovaly, scény jsou rozmanité, nápadité a hlavně vtipné. A o to v žánru, který se jmenuje situační komedie jde především. - "Kids, you can't cling to the past. Because no matter how tightly you hold on, it's already gone."

Stranger Things se odehrává v roce 1983 a zaměřuje se na partu obyčejných mladých kamarádů, kteří tráví mnoho času u D&D a scifi filmů až do chvíle, kdy se musí vypořádat se zmizeních jednoho z nich. Od tohoto okamžiku se jim svět obrátí naruby a zažijí naprosto šílenou kapitolu ve svém životě. Seriál pobral inspiraci na různých místech, od filmu E.T. přes Kingova díla, Poltergaista až k filmům Johna Carpentera. A to je jen dobře, neboť to dělá velice chytře a taktně. Jeden z prvních zásadních kladů a pozitiv je zanesení děje do osmdesátých let. V dnešní záplavě kriminálek a stupidních komedií tak působí originálně a neotřele. S každou epizodou se více a více ponoříte do tohoto období a budete si přát, aby první řada obsahovala více epizod, abyste si mohli naplno vychutnat místní atmosféru. Další premisou je naprosto perfektně zvládnutý casting mladých herců. S dětskými protagonisty to bývá většinou těžké a více dokáží diváka iritovat než nějak potěšit. Zde se nic takového rozhodně neděje. Dovolím si také vypíchnout postavu šerifa Hoppera. Po delší době mě dokázala zaujmout postava šerifa. Většinou jsou vyobrazení jako naprostí alfa samci, kteří zvládnou sami vyřešit jakýkoliv případ či naopak jako neschopní blbečci, kteří neumí ani správně připíchnout odznak na uniformu. Hopper je zahraný velice věrohodně a po většinu času budete fandit jeho postupu při pátrání a jeho prozíravosti, chytrosti a jeho láskyplné odhodlanosti se obětovat. Po technické stránce se tvůrcům nedá také nic vytknout a po shlédnutí osmého dílů budete ihned utíkat na youtube a vyhledávat použitý soundtrack, neboť se vám vryje pod kůži od první chvíle poslechu. Člověk by si řekl, že Stranger Things bude zase jeden z pokusů udělat nějaké to fantasy hororové drama pro děti a dospělé, ale jak tomu jednou dáte šanci, tak vlastně zjistíte, že je to naprosto originální a že ve finále dostáváte daleko víc, než jste očekávali. - "Eggos?"

Tak tenhle seriál já můžu. Opravdu skvěle napsané a natočené drama soustředěné do prostředí ženské věznice. A právě tato tématika (i když to není první seriál, který se tímto vyznačuje), je v tomto počinu vcelku originální a přirozená; dokonce zde nechybí ani ty více 'odvážnější' scény, které právě hrozně dobře podbarvují realistickou stránku. Co mi ale přijde uplně skvostné, jsou rozhodně životy hlavních postav a jaké byly před věznicí a behěm ní. Krásně se pak dá s danými charaktery sžít a nebo je naopak nemoci vystát. A co je uplně nejlepší? Ten fakt, že se tvůrci už od samého začátku snaží z hlavních rolí Piper a Alex udělat nejoblíbenější postavy a nakonec se tak vůbec nedaří. Přijde mi (a asi nebudu jediná, kdo toto tvrdí), že postavy vedlejší jsou daleko zajímavější a sympatyčtejší jak právě ty hlavní. Ne že bych neměla Piper s Alex ráda, naopak mi vůbec nevadí, ale rozčiluje mě ten lesbický vibe, který pomalu každý staví do popředí. Přitom je tento seriál soustředéný hlavně na životy postav, ne na jejich lesbické románky. Jinak skvělé je, že se všeho ujal Netflix. Kdyby totiž nebyly všechny epizody vypuštěny v jeden den a diváci tak museli čekat týden, než se na obrazovce objeví další epizoda, asi by v tom byl dost velký zmatek. Postav je tam totiž opravdu požehnaně. Občas by si člověk i řekl, že až moc požehnaně; ale zase na druhou stranu, je to věznice. - "Wow. Twitter's got nothing on prison."

Když jsem se o American Horror Story dozvěděla, byla jsem celkem nadšená. Konečne jsem objevila hororový žánr ve spojení se seriálem. Já osobně mám horory, které jsou dobře zpracované, ráda a tady jsem opravdu natrefila do černého. Trochu jsem se obávala, že to bude jen další vykrádačka klasických hororů, ale ono to nakonec bylo opravdu jinak. Tvůrci dokázali stvořit horor bez hektolitrů krve a uječených teenagerů, navodit dokonalou hororovou atmosféru, kde má příběh hlavu a patu. Velké plus patří zejména hereckému obsazení, které se v každé jednotlivé sérii opakuje v uplně jiných rolích, než na které jsme zvyklí. Což je si myslím hodně osvěžující, vidět své oblíbence pokaždé jinak a nechat jim tak dost prostoru prodat své herecké dovednosti. Kdo by tomu věřil, že Ryan Murphy, někdo kdo stvořil Glee, se nakonec rozhodne vytvořit něco tak nechutného, perverzního a morbidního. Velice se mi líbí, že má každá série vlastní uzavřený příběh a jestě víc se mi líbí, že mě skoro nikdy nečeká happy end. Mou asi uplně nejoblíbenější sérií bude už navždy Asylum a úžasná Sarah Paulson jako Lana Banana. A jak každý spravný fanoušek tohoto počinu ví... bez Jessicy Lange by to už prostě nebylo ono. A proto si stojím za tím, že po čtvrté sérii už to hodně postrádalo. - "I am tough. But I am no cookie."