veru_needy

Nevinná Amanda Seyfried a královská mrcha Megan Fox. Tohle duo moc lidem možná nesedne, já si však myslím, že se k sobě do popcornové komedie dost hodí. Začátek filmu je zajímavý a od události v baru už se to ubírá všemožnými směry s tím, že pokud čekáte hodně, tento film vás zklame. Naopak pokud koukáte s úmyslem se zasmát a vypnout, je to pohodový snímek. Humor a nadsázka tam právě hrají hlavní roli. Hororem bych to ale rozhodně nenazývala, je to prostě ztřeštěný film, který si bere z každého směru něco. Megan Fox to sluší jako vždy a Amanda Seyfried si zahrála šedou myšku. Co se mi dále líbí je hudba. Filmem se míhá všemožná hudba všech žánrů a mě k daným situacím sedí dokonale. Shrnuto podtrženo, na světě už snad nemůže být větší blbina, než je právě tento film. Já ho přes to všechno pořád zbožňuji. Tenkrát v roce 2011 jsem ho poprvé viděla se svou nejlepší kamarádkou a od té doby je to náš 'flick'. Když na takový film koukáte s někým s kým se opravdu rádi smějete těm nejabsurdnějším věcem, je tento film přesně pro vás - "I had to stay home and sit on a bag of frozen peas."

Takový poklidný snímek od mistra akce. Život na planetě Zemi probíhá pokojně, než NASA zjistí, že lidstvu zbývá posledních osmnáct dní života. Neváhají ani minutu a hned se jedná. Seženou nejlepší tým vrtařů, z kterých musí za pár dnů udělat astronauty. Z velké části se film zabývá přípravou na asteroid. Skutečné napětí ale teprve nastává při cestě do vesmíru. Od rozpadající se ruské vesmírné stanice přes prolítávání malými meteoritami až po spouštění bomby do vesmírného tělesa. Film má humor, akci, srdcervoucí scény a funguje bez zádrhelů a to natolik, že nevadí ani vyšší stopáž. Velice smutná záležitost. - "I love you, and don't talk like you're not coming back. Promise me that you'll come back."

Docela nechápu ty negativný komentáře. Přece jen se nedíváme na dokument, ale na válečný romantický film, který v rukou jednoho z nejlepších režisérů akčního žánru předvedl dokonale co umí. Útokem Japonců na Pearl Harbor začíná vizuální podívaná, která je pastvou pro oči. Dech beroucí akce, pyrotechnika i kamera. Záběry na japonská letadla jak pálí na bezbranné lidi ve vodě a všechna ta panika kolem, je podle mě dosti autentická a při pohledu na celou tu spoušť mě trochu mrazilo v zádech. Zkrátka Michael Bay tu akci opravdu ovládá a i ta romantika tam sedí. Všichni říkají, že láska a válka k sobě nejde. Já osobně si myslím, že jde. V tomto filmu byla první hodina celkem rozvleklá a celá o lásce hlavních protagonistů, další dvě hodiny už byly akčnější. Sbližování hlavních postav mi ale rozhodně bylo příjemnější než umírající lidé. Akční scény byly opravdu velkolepé a dohromady bylo lásky a války akorát. Nejvíce mě zaujala přenádherná hudba, kterou si od té doby čás od času ráda pustím. - - "Danny, you can't die. You know why? Cause you're gonna be a father. You're gonna be a daddy."

Další surové drama, které člověku nechává rozum stát. Když 16-ti letou Lilyu opustí její vlastní matka a odjede si se svým přítelem do USA, bezmocná a zlomená Lilya je tedy zanechána osudu bez domova, peněz a rodiny v ulicích sídliště. Nezbívá jí tedy nic jiného, než se potloukat ulicema a přespávat v opuštěných budovách. Naději na lepší život nachází až když pozná Andreje. Ten jí slíbí lepší budoucnost ve švédsku. Když ale dorazí do vysněného kapitalistického světa, přichází na to, že ji Andrej podvedl a že je ve skutečnosti zapojený do obchodu s bílým masem. No a jak to asi pokračuje dál si člověk může jen domyslet. Nevím jestli říct, zda je tento film dobrý nebo špatný, protože asi jak se to vezme. Když se na to podíváme z hlediska filmu, je to skvělý film. Když se na to podíváme z hlediska pravdivého příběhu, je to hnus.

Sam je milující a starostlivý otec, který miluje svoji dceru s níž se cítí být tím nejšťastnějším chlapem pod sluncem. Problém je v tom, že jeho mentální vývoj se kdysi zastavil zhruba na úrovni sedmiletého dítěte. Až dosud se Samovi dařilo s pomocí přátel překonávat všechna úskalí otcovství. Teď ale do hry vstupuje nekompromisní sociální pracovník a tak Samovi hrozí, že mu dcera bude odebrána, vzhledem k tomu, že ho začíná mentálně převyšovat. A tak se Samova případu ujímá zkušená právnička, která si postupem času uvědomí, že láska je daleko víc, než si člověk může myslet. Tento film mě naprosto chytl za srdce. Tolik lásky, co Sam věnoval své dceři, se jen tak nevidí. - "How can we be so different and feel so much alike?"

Když se kvůli školním přohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V této dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje ta nejsympatyčtější herecká sestava a do toho je propojená nadupaným soundtrackem a skvělým humorem. Moje nejoblíbenější klasika 80. let. - "We're all pretty bizarre. Some of us are just better at hiding it, that's all."

Hezký, místama zábavný příběh o osmnáctileté dívce, která se musí postarat nejen o sebe, ale i o svého otce, který je nešťastný z útěku své manželky a tím pádem se nedokáže začlenit zpět do společnosti a normálně jako táta fungovat. Andie je díky tomu jiná než její spolužáci. Sama si vlastnoručně tvoří všemožné růžové kreace a tím je stále všem na očích. Má svůj vlastní vkus, sebevědomí a žije si ve scém světě. Přesto všechno ale zatím v životě nepoznala moc lásky, což se jednoho dne změní. Prostě jedna z nejlepších drama komedií 80. let. - "You could say that life itself is a stupid tradition."

Jsem hrozně ráda, že si hlavní roli vysloužil Jack O'connell, je to prostě skvělý herec, který zahraje vše a vždy na špičkové úrovni. Je až škoda, že není tak známý, zasloužil by si více uznání. Když přijde na tento film, jde o místama až dech beroucí příběh o chlapci a poté muži, který se svou posádkou havaroval do moře a víc než měsíc strávil v záchranném člunu, než ho zachránila kolem plující loď. Bohužel, pro jeho 'štěstí' byla loď japonská. Louis Zamperini se tedy ocitl v zajateckém táboře, který připomínal peklo na zemi. Už tak těžké podmínky k životu se mu ještě zhoršily potom, co se jeho věznitelé dozvěděli, že je slavným sportovecem. Chtěli ho zničit, chtěli ho zlomit. Jenže on byl prostě nezlomný. - "If I can take it, I can make it."

Příjemný, smutný příběh o dvou bratrech, kdy jeden z nich zemře při autonehodě. Charlie zůstane navždy poznamenán. Sžírá ho pocit viny a je přesvědčen o tom, že kdyby řídil opatrněji, jeho brácha by stále žil. Netrvá dlouho a Charlie začne vídat přeludy tak reálné, jako kdyby před ním stál jeho bratr Sam z masa a kostí. Jeho okolí má však za to, že Charlie přišel o rozum. Jenže to Charlieho nemůže odradit od toho, aby žil svůj život tak, jako by jeho bratr byl stále s ním a tak se spolu stýkají na jejich domluveném oblíbeném místě, kde každý den po západu slunce spolu hrají baseball, přesně tak jak Charlie svému bratrovi Samovi krátce před jeho smrtí slíbil. Jenže takhle to nemůže trvat navždy a Charlie si časem bude muset uvědomit, že musí nechat odejít svou minulost a nadobro se tak rozloučit se svým bratrem a nechat ho jít. - "Charlie, at some point, we all have to let go."

Snímek velmi složitý svým pojetím, který tkví hlavně v tom, že je děj stavěn převážně na retrospektivě, takže divák k správnému uchopení děje si vše musí důkladně poskládat sám. Jedná se o detektivní příběh točící se kolem Rachel, kterou opustil manžel kvůli jiné ženě. Nezvládla to a začala pít. Každý den jezdí vlakem do práce kolem domu bývalého manžela, čímž sleduje jeho a jeho novou rodinu. Všimne si také zajímavého páru v domku vedle něj a ne jen že ho ve své hlavě začne přirovnávat ke svému bývalému vztahu, ale začne ho sledovat také. Jednoho dne ale žena z toho domu zmizí a protože byla Rachel nablízku, stane se podezřelou. Jenomže si nepamatuje co se stalo, neboť v tu chvíli byla opilá tak, že omdlela. Kolotoč výčitek, pokrytectví, zoufalství a beznaděje může začít. Tempo je pomalé a vyprávění právě zmíněnými retrospektivami dosti matoucí. Divák má ohromnou potíž se vtom pořádně zorientovat. Artové pojetí snímku je tak cíleno hlavně pro náročnějšího diváka. - "I'm not the girl I used to be. I think people can see it on my face."