anais

V první řadě mně nadchl potenciál antologie a navázání na Hitchkokovsko-Bradburyovské úvody. První díl se mi moc líbil vizuálně (retro kabinky!), a hltal jsem poctivé budování atmosféry, které věštilo velké finále. A právě proto mě samotný konec zas tak nenadchl. Jako by potenciál okultních věd, magických knih a vyvolávání démonů nebyl využitý naplno. Letmé náznaky nacistické minulosti a pitoresknosti (trojité zahopsání před kabinkou), vyústily ve finále jen v jakousi "monster of the week" naháněčku po chodbách...

Přijde mi zvláštní, že někdo tak talentovaný jako Sacha Baron Cohen dopustí, aby jeho film natočil takový rutinér a packal jako Louis Leterrier. Mám pocit, že z filmu vystupuje těch pár na první pohled vtipných (a šokujících) scén, ale všechno mezi nimi postrádá komediální načasování a působí spíš jako takové (nechtěně) hloupé akční béčko.

Chvílemi je to kostrbaté, šustící papírem, názorově staromódní... Ale autorům se nedá upřít snaha vykreslit víc rovin, dotknout se různých témat. Problém je v nevyváženosti - nejsem si jistý, jestli to bylo drama nebo komedie/satira/parodie... Jiří Havelka hraje skvěle civilně, Jitka Čvančarová zas jako by vypadla z Bláznivé střely. Tomáš Bambušek je zase tak ublížený a agresivní, až působí zcela nevěrohodně (v kontextu ostatních rovin příběhu). Dává to pohromadě smysl? V kontrastech a popisu různorodostí by se dalo pokračovat, a já si nejsem jistý, o čem to vlastně celé bylo... Byla to "jen" detektivka krkolomě obalená určitými tématy? Nebo snad komedie? Nebo tam skutečně šlo o nějakou úvahu nad současnou společností, a má smysl se tím zabývat? Nevím. Na jednu stranu mi diskuze kolem seriálu přijde zbytečně vyhrocená, protože se netýká o nijak zásadní dílo, a brzy si na něj nikdo ani nevzpomene. Na druhou stranu je zajímavé, jak moc ten seriál zarezonoval, a i když formou negativních reakcí, rozvířil nad zobrazenými tématy aspoň nějakou diskuzi...

Formou žádný zázrak, ale z pohledu přehlednosti a informativnosti - co dovedlo svět k první světové válce - opravdu skvělé!

Na prvních sériích mě bavil realismus ve vykreslení postav (Johnny) oproti původní filmové sérii. STŘIH. Pátá série se od realismu zcela oprostila. Je to nesmyslná béčková jízda, ve které se Daniel Larusso snaží překazit šíření frančízy Cobra Kai tak, že si z Japonska pozve charismatickou mlátičku Chozena a spolu se všemi kamarády se snaží zničit neskutečně evil záporáka Terryho Silvera. A světe div se, ono to zase funguje - je to zábavné na primitivní soubojové úrovni, dojemné, vtipné, a závěrem s blikající policií a hasičema až nečekaně filmové. A přitom je to stále přiznaně televizní - v rámci svého škatulky to ale dělá maximum. Přál bych si, aby tohle byl konec. Protože tohle jen tak nepřekonají.

Překrásně odvyprávěná pohádka. Jen když si ji dám vedle starších Zemanových filmů, je to o malý kousek slabší - a to hlavně technicky. Ve starších filmech jednolitá barevnost propojovala obraz do jednoho výtvarného celku, tady se kombinuje barevná kreslená animace, s občasným použitím fotografií, a je to prostě vidět. Je to jen občas, ale přišlo mi to v něčem nedotažené, jakoby si to tvůrci až příliš zjednodušovali. Už teď se za tuhle napsanou herezi stydím. Protože jinak je Čarodějův učeň správně temný napínavý příběh s úžasnou poetikou a mnoha skvělými nápady.

Promyšlené, napínavé, vtipné, dojemné... skvělá hudba, vynikající herci... Nápad - jednoduchý, originální. Po dlouhé době jsem měl pocit, že se nedívám jen na další seriálový recyklát. Severance je pro mě překvapaním roku, a jen doufám že to tvůrci nebudou natahovat do nekonečna. Byla by to strašná škoda.

Je mi to hrozně líto, ale takovou ostudu jsem opravdu nečekal. Chaotické vyprávění bez smyslu, příliš mnoho motivů. Z dinosaurů už není cíl, ale pouze kulisa/rekvizita...je to chvílemi opravdu legrační (kdyby tupý gigantosaurus potkal T-rexe z prvního Jurského parku, musel by se propadnout hanbou), původní postavy jsou parodií sebe samých a ty nové...ehm. Trevorrow nejen že netuší co to je spielbergovské blokování akce, ale on se ani nepokouší... celé je to stříhané z hlavy na hlavu, bez napětí...tohle je jeden z nejhorších příkladů znásilnění původní látky. Jestli někomu původní Jurský park přišel jednoduchý, tak tohle je úplně jiná liga. Je to smutné i vůči předchozím dvěma dílům, které hodně vařili z vody, ale byly jakž takž dramaturgicky srozumitelné. Tohle je odpad, kterému dá člověk z nostalgické lítosti jednu hvězdičku.

Kromě toho, že je to jednoduše řečeno skvělý film, to má ještě zvláštní meta vrstvu, která celku dodává nečekaný wow efekt. Vědomí, že za kamerou stojí Ron Howard. Velmistr let devadesátých v posledních deseti letech dopadl párkrát na naprosté dno, a zdálo se, že už se s ním nedá moc počítat. Třináct životů je podobně oslnivý comback jako před pár lety Millerův Mad Max: Šílená jízda. V něčem je to ten starý dobrý Howard, ale v celku je to poučené tu z Greengrase, jinde z chladu autentických doku záběrů... A vidět Mortensena a Farrella v dokonale civilních, přesných rolích, už je jen třešnička na dortu. O filmu je nejlepší nic nevědět (pokud to jde), ale i když člověk ví jak to celé bude, užije si precizní formu a technický precizní způsob vyprávění.

Málokterý český film se může pochlubit tím, že se v něm věci nedějí nahodile, ale proto, že se musí dít. Postavy příběhu hnané kupředu vlastní potřebou, nezvratností osudu, pod tlakem událostí, MacGuffiem... A příběh tak netvoří tu více tu méně podařené scény, ale funguje jako jedna lineární jízda od začátku do konce - se smysluplným dramaturgickým obloukem a nejednoznačnými hrdiny (kterým ale fandíte). A funguje to skvěle! Chvílemi jsem měl problém s orientací v prostoru a rychlost dění byla opravdu kulometná, ale platí tu architektonické "forma následuje funkci", takže i do formálního projevu filmu se propsala intenzita příběhu.