anais

Jeden z prvních filmů, které jsem na začátku 90.let viděl na videokazetě. A nestárne, naopak! Líbí se mi jak tady Tim Burton v podstatě poprvé převádí na plátno svůj charakteristický svět, ale ještě to tak trochu hledá a nešlape do toho naplno - kombinuje 3 typy prostředí - starosvětské realistické toho městečka a domu před přestavbou, bláznivý expresionistický svět mrtvých, ale taky estetiku 80.let, kterou do toho vnesou noví majitelé domu - a přitom se to netluče. Baví mě originální příběh (SPOILER - hrdinové zemřou hned na začátku filmu), baví mě pravidla světa - poušť kolem domu, manuál pro mrtvé, byrokratizace onoho světa, i potrhlý Beetlejuice...a tím to zdaleka nekončí. zatímco jeho další filmy už byly o dost sevřenější a jako by se držely jedné koncepce, tady sype nápady ze všech stran, a pokaždé objevím něco nového.

Generický příběh, nezajímavé postavy (teenageři bez rozvinutých charakterů), jedno (opět) nezdařené navrácení zesnulého herce, a pár naivních úkolů nad kterými jsem kroutil hlavou - v čele s průletem kyselinovým tunelem z rozstřílených vetřelců... Ale je to škoda. Hlavně ze začátku má Romulus celkem fajn worldbuilding, ve kterém pohlédneme do běžných životů lidí zaměstnaných společností Weyland, a android Andy v podání Davida Jonssona je dalším z řady skvěle nejednoznačných umělých bytostí, které začali Ashem v prvním filmu. Z projekce jsem odcházel s podobně trpkým pocitem jako třeba z Terminator Genisys. Technicky ok, ale je to naprosto zbytečný film.

Zjednodušeně - je to vizuálně vymazlené, má to skvělé charaktery (primitivní Noe, chytrý a vtipný Raka, i nejednoznačná Mae) a celkově mě bavilo, že divák netuší kam se děj bude odvíjet - narozdíl od předchozích dvou filmů, ve kterých šlo vždy jen o to, kdy se napětí mezi lidmi a opicemim změní pomocí předvídatelných kliše v konflikt. V průběhu sledování tedy opravdu velká spokojenost. Pak ale přišel závěr. A následují SPOILERY. Nejprve ty drobné. Čistě technicky byla celá sekvence zaplavení bunkru nesmysl, protože voda by se nehrnula tak vysoko, jen by dorovnala hladinu moře. A štve mě, když si takové věci během sledování uvědomuju. Budiž. Souboj s gorilou mi přišel neopodstatněný - nechápu proč gorila obětovala svůj život kvůli honičce za na první pohled nedůležitým šimpanzem. A nebyl důvod aby si tak dramaticky šli po krku - tím spíš že Noe nebyl zrádce, ale byl zneužitý... Ale co mě mrzí nejvíc je finální pointa, cliffhanger. Od začátku bylo jasné, že Mae nehraje čistou hru. Byla i celkem cool oblečená což ledasco naznačovalo... A já doufal, že na konci přijde ke spadlé raketě, pomocí disku obnoví systém a naváže spojení - s kým? Se zmutovanýnmi lidmi uzavřenými pod zemí? Nebo probudí z hybernace zbytek posádky? Skutečnost, že někde na planetě existují čistotní, udržovaní lidé v bunkru u blikajících přístrojů, a ti jen čekali na to až se propojí se zbytkem lidstva, jako by všechno vracela na začátek druhého dílu. Opravdu se dál bude opět řešit, jak vypukne konflikt mezi "hloupými" domorodými opicemi, a technicky zdatnějšími lidmi? Série se tak připravila o to nejlepší, co fungovalo na původním filmovém seriálu. Nastavit nám zrcadlo pomocí scifi motivů, alegoričnosti. Není škoda, že opice nedostaly možnost evolučně se posunout a vybudovat fungující společnost na úrovni? A posunout tak i celé vyprávění o kus dál? Představa dalších dílů s těmi stejnými charaktery, které jen řeší, kam se v následujícím konfliktu přiklonit, mi přijde dost málo na tak pečlivě zpracovaný projekt...