JASON_X

Nápaditá, vtipná a skvěle udělaná sci-fi komedie nejen pro děti. Excelentní Vincent D'Onofrio v roli švába v kůži člověka, sympatický Will Smith, cool Tommy Lee Jones a sexy patologická Linda Fiorentino, jejíž roztomile nekrofilní hláška "nesnáším živé" mě fakt dostala. Nenapadá mě momentálně nic, co bych chtěl filmu vytknout, zkrátka prvotřídní nenáročná zábava, výborný scénář sršící výbornými nápady, nadupané tempo...

Slavný špionážní thriller se za vlasy přitaženou zápletkou i dějem a mrazivě paranoidní atmosférou. Viděl jsem ho poprvé už jako náctiletý v ČST - svým námětem se totiž skvěle hodil komoušům do krámu, protože ukazoval praktiky amerických tajných služeb v dosti nelichotivém světle a neměl tedy problém s cenzurou. Pamatuju si, jak mi bylo hned na začátku líto té hezké Číňanky s hezkýma očima, "které Čínu nikdy neviděly". Ještě i dnes mě nepříjemně zamrazí z von Sydowova syrově pragmatického "Mohla byste odstoupit od okna, prosím?" Max von byl opravdu velmi stylový, Redford trochu zbytečně přehrávající a Faye Dunaway coby těžkomyslná a submisivní femme fatale s hezkými fotografiemi sice krásná, ale nepříliš věrohodná. Nevěrohodný je tedy vlastně celý příběh, no ale kdo by se tím u thrilleru trápil; napínavý a pohledný film.

Excelentní filmový opus s emotivní silou monumentální antické tragédie a se závěrečnou očistnou katarzí... Pět hvězd dávám za můj výjimečně silný zážitek při jeho prvním zhlédnutí. Je pravda, že podruhé potřetí už mi tenhle film tak výjimečný nepřišel (přemíra pathosu), ale čtyři hvězdy by byly stále málo, i třeba podesáté. Magnolia je vizuálně nádherná, s perfektní kamerou, skvělým scénářem, vynikající atmosférou, impozantní hudbou a fantasticky vygradovaným finále. Miluju filmy toho druhu, ve kterých je několik dějových rovin se spoustou postav, kteréžto roviny i postavy se postupně všelijak prolínají a setkávají, aby pak vše vyvrcholilo v působivém závěru. A považuju za zajímavé, že vlastně ani jedna postava ve filmu mi není nijak zvlášť sympatická (ba naopak), všechny jsou více nebo méně nešťastné, a přesto (nebo právě proto) se mi film tak hodně líbí... Asi to bude tou mojí zálibou v pesimismu.

V té záplavě amerických pitomostí, kterými si proplachuju (nebo spíš zanáším?) mozek, působí jakákoliv jiná pitomost, třeba ruská, osvěžujícím a zajímavým dojmem. Mečenosec je sice tak příšerně strojený a vyumělkovaný, že často působí trapně a směšně, snaží se být mondénní a o to víc je buranský, ale já Rusům (stejně jako třeba Východoasiatům) ten jejich typický roztomilý nevkus odpouštím, protože ruské filmy obecně mám rád. A i tenhle kousek mě celkem potěšil - ruský Wolverine se jmenuje Saša, žije v Kaliningradské oblasti, bez váhání odkrágluje každého šmejda který se mu postaví do cesty, a je to tak epesní sociopat, že Wolverine je proti němu nablble milý sangvinik. Scénář filmu je sice špatný a jednání postav (hlavně té hlavní) je někdy zcela nepochopitelné, ale temně fantastický námět ujde, líbily se mi pobaltské exteriéry, atmosféra filmu byla příjemně ponurá a hrála tam hezká holka (i když to byla strašná <->). Z mého pohledu slušný oddechový průměr, silné tři.

Dávám pět čistě subjektivně a nostalgicky, kvůli té znamenité knižní předloze - Maratónský běžec šel v naší třídě na střední (ještě v době reálného socialismu) z ruky do ruky a stal se tématem spousty rozhovorů. Kniha je ovšem podle mě nesrovnatelně lepší než film, bohatší, srozumitelnější, se spoustou skvělých dialogů i monologů, které si dodnes pamatuju nazpaměť a tak živě, jako bych ji četl nedávno, i když je to už čtvrt století. Nevím jak bych film vnímal a hodnotil, kdybych knihu neznal. Chybělo mi v něm ale každopádně skvělé vyprávění o "bosákovi" Abebem Bikilovi, chyběly mi popisy Scyllových rvaček ("muž si hlídal Scyllovu pravačku a on ho lehce dostal levačkou", "zazněly dva výkřiky, těžko říct ve kterém bylo víc agonie"), chyběla mi Bejbyho přezdívka "nemrcouch", kterou ho častovali Portorikánci odnaproti, chyběly mi věty typu "Szellův rozparovák se dal do pohybu", "za chvíli pronikneme do pulpy", nebo "Bejbymu explodovala hlava", chyběl mi úžasný popis Bejbyho útěku atd. atd. I finále proběhlo v knize poněkud jinak. Aspoň že ve filmu zazněla stěžejní věta celé knihy: "JE TO BEZPEČNÉ?" Dustin Hoffman byl v roli týpka "v pršiplášti a maratónkách" výborný (ovšem ve filmu nebyl v pršiplášti ale v mikině), ale "trochu" starý na studenta (v době vzniku filmu mu bylo jak počítám už 39 let). Líbil se mi i Roy Scheider jako Scylla a vynikající byl Szell Laurence Oliviera. Až půjdu příště do knihovny, už vím co si půjčím za knížku, nějak se mi teď zastesklo...

Bohužel ke třetímu dílu jsem nenašel české ani anglické title, a než abych koukal na nějaký blbý český dabing, tak jsem ho dal s titly srbskými, které mi byly ze všech asi čtyř mnou nalezených titlů nejsrozumitelnější. No a samozřejmě jsem se snažil i o vlastní překlad. Možná jsem tudíž nepochytil všechny jemné jinotaje, alegorie, paraboly, hyperboly a možná mi uniklo nějaké důležité mystické či esoterické poselství rafinovaně skryté v nějakém dialogu. Ale i tak to byla skvělá béčková zábava - tělo bez hlavy s dokresleným smajlíkem (humor podle mého gusta!), mimořádně zábavná scéna z přepadené lékárny, Cordell v akci s defibrilátorem, Cordell rentgenista, jedno domluvené a vzápětí definitivně zrušené rande a poté dobrý vtip s advokáty zdarma... A za nemrtvým Cordellem stojí tentokrát za nitky tahající vúdú černokněžník. No a téměř nakonec velmi působivé finále s opět hořícím Cordellem, tentokrát navíc nesoucím v náručí hořící figurínu... Tak tomu říkám parádní béčkový scénář; bylo to blbé, ale bylo to blbé roztomile a zábavně, líbilo se mi to a bavil jsem se, silné tři.

Dvojka je řemeslně rozhodně povedenější než jednička, s lepšími herci, s lepším scénářem a také zábavnější (a většinou chtěně, ne nechtěně jako jednička) - epesní feťák ve večerce, odtažený dopravácký skřet, blondýna s motorovkou, Cordell zastavující běžící řetěz motorovky rukou v jemné rukavičce (s pilou pracuju a tohle opravdu neradím zkoušet), pošahaný vraždící "křižák" ve svaté válce proti striptérkám, Cordell čistící policejní stanici a procházející zavřenými dveřmi, hořící Cordell čistící Sing Sing... Škoda jen, že vskutku znamenité tlamy Roberta Z'dara bylo využito ještě méně než minule. A jedna zajímavost - v bezeslovné pidiroličce mukla v cépézetce se mihne Danny Trejo.

Dvě hvězdy za nechtěnou zábavnost a za reprezentativní příklad toho, jaké roztomilé ptákoviny se také v osmdesátkách točily. Film na mě působí hodně neumětelsky, téměř až amatérsky, jako by byl nějak narychlo "na koleni spíchnutý". Fakt, že ho shledávám více hloupým než zábavným určitě pramení z faktu, že jsem ho poprvé viděl až relativně nedávno a nemám tedy k němu vytvořený žádný nostalgicko-láskyplný vztah. Robert Z'dar (Cordell) má sice opravdu famózní držku, ale co je to platné, když se na plátně sotva mihne. Z tak vděčného námětu, jako je vraždící policajt-zombie, ztvárněný navíc tak monstrózním zjevem, by šlo bývalo vytěžit myslím mnohem mnohem víc, se schopnějším režisérem, scénáristou i lepšími herci. Doplňující otázka: Co dělají blonďaté policistky, když vidí Maniac Copa / mrtvolu / cokoliv nepěkného? Odpověď: Ječí a ječí a ječí...

Aby bylo jasno - je mi protivné stereotypní protěžování černochů v mainstreamových amerických filmech, a to navíc hodně stupidními způsoby (např. černoch je často policajt ale skoro nikdy grázl, a když už je, tak je nad ním ještě nějaký větší bílý grázl), pohrdám jejich obsazováním do filmů jen na základě principu tzv. "pozitivní diskriminace", tedy jen z důvodu učinění zadost jakési falešné představě o rovnoprávnosti (např. často se v jedné z hlavních rolí vyskytne nějaký černoch jen proto, aby "hrál černocha"), přijde mi trapné to neustálé bělošské sebemrskačské a masochistické omlouvání se za otrokářství, jako by snad na něm dnešní generace nesla nějakou vinu (a je důležité vědět, že černé otroky kupovali bílí otrokáři spolu s otrokáři arabskými od otrokářů černých), hnusí se mi všelijaké polopatisticky imbecilní zápletky o zlých bílých rasistech, je mi na blití z všelijakých vypatlaných černých rapperů s mimikou lidoopů a úmyslně přeháněnou negerskou dikcí, kteří si hrají na herce, je mi k smíchu trapně nekritická negrofilie některých bělochů, která často hraničí s ližprdelismem (Tarantino) a černou rasu považuju za beznadějně primitivní, až na výjimky nevzdělatelnou a bez jakéhokoliv významného intelektuálního nebo kulturního přínosu pro lidskou civilizaci. Tak, to by bylo... Film Malcolm X se mi však hodně líbil - je to totiž film o černochovi (černoších) z pohledu černocha (černochů), je to film zajímavý kvůli historickým i náboženským faktům, je to film s výbornými a výraznými hereckými výkony, zkrátka mě jeho tématika vtáhla a zaujala a ani mi tedy příliš nevadila ta nadstandardně dlouhá stopáž. Samozřejmě bylo v něm trochu jednobarevnosti, tendenčnosti, naivity, zjednodušování, demagogie, populismu, polopravd, černošského rasismu... Ale to všechno mě nijak zvlášť neštvalo ani neuráželo, protože to mělo svůj důvod, mělo to ukázat nejrůznější pocity i postoje části černošské populace, zobrazit tehdejší společnost z pohledu černých a hlavně a především seznámit diváka zblízka s postavou Malcolma X, s událostmi které určovaly jeho životní dráhu a s fakty, které formovaly jeho názory. Nevím nakolik byl Spike Lee a ostatní tvůrci filmu pravdiví, co si vymysleli, co vylepšili, co změnili a jaká byla skutečnost, ale postava Malcolma X jako grázla změnivšího se nejprve v extrémistického a xenofobního idealistu a posléze v mírně radikálního a relativně moudrého idealistu na mě docela zapůsobila. Vysloveně pitomý se mi jevil jen konec filmu s Mandelou v babiččině krajkové košili a deseti malými černoušky, kteří byli všichni Malcolm. Jo a samozřejmě se mi líbila Angela Bassett.

Film z časů, kdy Renée Zellweger ještě nevypadala jako opuchlé růžové prasátko. Nízkorozpočtový pokus o texaské crazy road movie, natočený stejného roku jako Natural Born Killers, v trochu podobném duchu i stylu, ale mnohem méně povedený. Nejsem snob a nevyčítal bych mu tu nízkorozpočtovost (ovšem třeba ten hraniční přechod s Mexikem mohl být trochu přesvědčivější, než dřevěná závora s budkou na rozestavěné dálnici a u ní dva uzenáči). Ale nesedlo mi a nebavilo mě to exaltované a afektované přehrávání všech zúčastněných, i když chápu že to byl režisérův záměr. Proto dávám jen dvě hvězdy. Ale třeba postavy Starleniných hippie rodičů, nebo oddávajícího soudce byly výborné. Stačilo by bývalo ubrat na té herecké přepjatosti a šaškování a dal bych minimálně o jednu víc.