JASON_X

César je domovník ve velkém domě. Je odmala hluboce nešťastný. Přesněji řečeno neumí a nemůže být šťastný. Každý den hledá důvod proč žít dál a proč neskočit ze střechy. Jakýsi ekvivalent pocitu štěstí zažívá jen tehdy, když jsou nešťastní ostatní lidé okolo něj. A nejlépe se cítí, když jsou nešťastní jeho přičiněním. A věřte, že pro to snaživý César dělá opravdu hodně. César má totiž jako domovník kllíče ke všem bytům... Po druhém zhlédnutí marně přemýšlím, kdy jsem viděl něco tak příšerného a přitom zároveň tak všedního, obyčejného... Horror? Pche! Ani náhodou! Jen takový poklidný, realistický a komorní thriller o jednom výjimečně zlomyslném a závistivém sviňákovi, jakých je kolem nás určitě spousta. Tohle se tedy Španělům hodně povedlo.

Jako žáka ZŠ mě kdosi obalamutil zaručenou informací, že v západním Německu se prý v obchodech prodávají v konzervách hovna slavných osobností, protože někteří lidé zkrátka považují za čest mít doma lejno nějakého slavného umělce, sportovce apod. Dost jsem se tenkrát napřemýšlel nad tím, jak by asi výroba takových konzerv probíhala, jak by probíhalo získávání oné suroviny, jejího transportu do konzervárny, manipulace s ní, ale pak jsem tuhle ptákovinu pochopitelně pustil z hlavy. Až tenhle mile deviantní film mi tu vzpomínku oživil. Cronenberg II. sice nepracuje s fekáliemi, ale s viry a svalovou tkání (tedy masem). Tento jeho film je taková úchylně fetišistická vize z trochu alternativní reality, ve které obdiv lidského stáda k tzv.celebritám dospěl tak daleko, že lidé houfně konzumují maso své oblíbené hvězdy uměle vypěstované díky technologii klonování buněk, a dokonce se nechávají dobrovolně ba nadšeně nakazit jakýmkoliv virem, který prošel organismem jejich idolu. Čekal jsem minimalistickou nízkorozpočtovou šílenost typu Human Centipede, ale Antiviral je aspoň po výpravné a herecké stránce mnohem dál. Bohužel kvůli špatnému scénáři a nesmyslně dlouhé stopáži je to hodně nudný a mdle rozvláčný film, i když se zajímavým a originálním námětem. A byl by to film ještě nudnější a nezajímavější, nebýt zrůdně zajímavého zjevu Caleba Jonese. Už v Byzantiu vypadal ten chlapec tak velmi nezdravě, že by mu divák tu jeho leukémii skutečně uvěřil. No a tady už je spíš než člověku podoben nějakému nepodařenému lidskému klonu, který chybou při zápisu genetické informace začíná postupně chátrat, degenerovat, rozpadat se... Tři hvězdy - 1. za Jonese 2. za námět 3. za místy působivou nechutnost.

Myslím, že téhle slaďoučké fantasy dá kromě mne pět hvězd asi jen pár emo teenek, ale co, kašlu na to, líbilo se mi to a basta. Občas mám i já, otrlé a cynické prase, chuť na nějaký ten romanťák, no a tenhle mi zrovna sedl do nálady. Bylo to dílo vizuálně velmi pohledné, hudebně příjemné, roztomile kýčovité, lehce dekadentní, mírně melancholické, snesitelně patetické, no a taky se mi samosebou líbila Gemma Arterton (která se mi už moc moc líbila jako Gretel). Saoirse Ronan se mi ovšemže líbila taky, ale jinak... No a podle konce filmu lze soudit, že bychom se mohli v případě jeho úspěchu dočkat dvojky, nebo snad dokonce celého seriálu. Júúú, to by bylo žúúúžo...!

John Cusack je malý vyčůraný podvodníček (ale nepříliš velký hajzl), živící se drobnými kšefty typu podvod při placení v baru, nebo obírání opilých námořníků při hře v kostky. A naprosto mu to tak vyhovuje a výš nepohlíží. Jeho přítelkyně Annette Bening už je podvodnice (a příležitostná prostitutka) trochu většího formátu a hlavně ještě větších (a nezdravých) ambicí. A nebezpečná mrcha. Ovšem mrcha ještě větší a nebezpečnější je Anjelica Huston, Cusackova krkavčí matka a bezskrupulózní zlodějka, okrádající svého gangsterského zaměstnavatele i přesto, že moc dobře ví, že je to tanec na ostří nože. Ale její přirozenost je silnější než strach z následků. Mezi těmito třemi postavami se rozehrává zajímavá hra, ve které se jeden snaří přelstít nebo ovládnout druhého, druhý třetího, třetí prvého a tak dále, nikdo nikomu příliš nevěří a to vše se stupňuje až k zajímavému finále. Na rozdíl od většiny zdejších komentátorů se mi tenhle film hodně líbil, vůbec mi nepřipadal nudný, líbil se mi výkon Johna Cusacka a za posledních deset minut bych dal nejradši pět hvězd. Silné čtyři.

Znáte to - parta mladých yankeeů se při výletu na venkov dostane do spárů zdegenerovaných a šílených jižanských buranů sužovaných sadismem, kanibalismem, fyzickou degenerací a mentální retardací zapříčiněnou příbuzenským pářením. Tady je to malinko podobné - newyorský pisálek John Cusack přijíždí do Savannah napsat článek o jednom večírku pro jakýsi bulvární plátek. A vůbec netuší, co všechno ho čeká... Tenhle brilantní až geniální Eastwoodův jižanský opus magnum je divácky nepochopitelně zanedbávaný, soudě podle počtu komentářů. Neprávem! Tak silnou magicko-realistickou atmosférou se může pochlubit jen málokterý film. Skvěle to vystihl Cusack telefonující se svým agentem: "Tohle místo je úžasný! Je to jak Sever proti Jihu na meskalinu! Chodí tu s imaginárními psy na vodítku. Všichni jsou tu těžce ozbrojení a opilí. New York je nuda!" Mimochodem od zhlédnutí The Grifters a tohoto filmu mám Johna Cusacka hodně rád a nenechám si to vymluvit. Navíc ještě vynikající Kevin Spacey, naprosto nezapomenutelná Miss Chablis, výrazný mladý Jude Law, muž s mouchami na provázcích, černá vúdúbaba, černošský ples, kde černé dámy v bílém a černí páni v černém tančí valčík... prostě okouzlující a svérázná jižanská poetika. Knižní předlohu jsem nečetl, ale musí stát za to. A mimochodem díky naší osvícené době s takovými vychytávkami, jako je Google Street View, mohu doporučit aspoň virtuální procházku po Savannah - nádherné město.

Průměrný kriminální film o sériovém vrahovi mladých prostitutek, natočený na motivy skutečných událostí, který nad průměr vyzdvihuje několik hezkých záběrů aljašské přírody, ale hluboko do bahna podprůměru ho stahuje naprosto otřesná ruční kamera, za kterou by se patřilo tomu dementovi, který jí držel, mnohočetně zpřerážet obě pazoury. Nicolas Cage působí unaveně a nevýrazně, nemyslím že je to ten typ herce, který s přibývajícími léty zraje jako víno, ale naopak už má asi svá nejlepší herecká léta za sebou. Líbil se mi ovšem výkon Johna Cusacka, vraždícího psychopata zahrál dobře a věrohodně. Nečekejte ovšem příliš akce a napětí, pokud tedy pro vás není akční a napínavé neustálé sledování osudů jedné hodně ošklivé a hodně hloupé šlapky, prošpikované spoustou patetických a sladkobolných keců. Trochu překvapující je úplně samotný závěr, ve kterém jsou formou fotografické prezentace "představovány" skutečné Hansenovy oběti. Je to existenciálně silné a zajímavé, a zároveň možná tak trochu nekrofilní. Nebýt té úděsné kamery, dal bych filmu tři hvězdy.

Žánrově čistokrevná připomínka přímočarých a nekomplikovaných kriminálních filmů z osmdesátých let. S "osmdesátkově" pitomým scénářem, ale se stylovou atmosférou, s mizernou kamerou ale s dobře zvolenou hudbou... zkrátka s nějakými těmi protiklady. Tak třeba herci: Jamie Foxx podal velmi dobrý a sympaticky decentní výkon bez toho, aby nějak přeháněl a přehrával své "negerství", jak je dnes běžné. Ale ten Farrell, ten Farrell... jsem zvědavý, jestli ho někdy uvidím v nějaké roli, ve které nebude vypadat jako trapák, šašek a pitomec... "Hola chica..." Džýzys, to je vůl. Euréka! TEĎ jsem si uvědomil, koho on mi pořád tak nepříjemně připomíná - toho příšerného Sagvana Tofiho! Ta jeho věčně pootevřená huba, ty "uhrančivé" "sexy" pohledy, to jeho legrační obočí... Tak to tedy není divu, že k němu mám vypěstovanou velmi silnou idiosynkrasii - když totiž vidím tu jeho tlamu, ihned mi v mozku podvědomně vznikají asociace na hudbu Františka Janečka, na vexláky v "plesnivé" džínovině, na diskotékové imbecily v bílých ponožkách a "adidách", na blby v šusťákových kompletech, kteří v "báru" oslovují své přítelkyně "bejby" a na podobné podlidi. Ehm... kde jsem to přestal? Jo herci... Li Gong byla samozřejmě cool a sexy, ale coby kubánská míšenka hodně nevěrohodná. No a její vousatý latino lover spíš než jako mafián a překupník vypadal jako marxistický revolucionář... Zápletka s partičkou "white trash" rasistů, bydlících v přívěsech a boudách z vlnitého plechu, byla taky k popukání, pan Mann se asi při psaní scénáře dobře bavil (a asi i něco popíjel). A závěrečná přestřelka jako kdyby vypadla z nějakého levného videofilmu. Celkově se mi film sice líbil, jako příjemně lobotomizovaná mozkovýplachová oddechovka, ale na víc než na tři to rozhodně nevidím.

První polovina filmu: Extrémně a exkrementně hnusná. Hnusní byli účinkující herci i herečky a hnusná byla celá ta přízemní a duchoprázdná buržoazní sebranka, kterou představovali... Tedy hnusná vnitřně. Ale s těmi herci jsem to myslel doslova - ti byli hnusní nejen svými rolemi, ale byli i hnusní napohled, vzhledově. Hnusná byla Charlotte Rampling (i když tam jsem asi ovlivněný její hnusnou rolí - v osmém Dexterovi byla moc fajn). Hnusná byla Kirsten Dunst, jejíž obličej se stále více podobá na oteklé prasečí obličeje z nějakého holandského renesančního plátna (a to byla prosím tak rozkošné děvčátko v Interview with the Vampire) a jejíž teatrální a nemotorné kopulační pohyby na trávníku připomínaly spíš záchvat padoucnice a přivodily mi ukrutný záchvat smíchu (jediný v tomhle filmu). A vrcholně hnusná pak byla Charlotte Gainsbourg, z jejíž tlamy mi bylo opravdu fyzicky nevolno. Hnusní byli i všichni chlapi, tedy až na Uda Kiera, který je mi svou tváří i výrazem mírně šíleného a dekadentního nazisty sympatický. Nejhnusnější ze všeho byla ovšem kamera... Tedy ona ta kamera vlastně byla "dogmatická", takže to asi bylo umění... Ovšem na takové umění já z vysoka seru - dát kameru do ruky jakémukoliv dementovi z ulice, aby s ní všelijak švenkoval a zoomoval a třásl, já za umění nepovažuju. Druhá polovina filmu: Rádoby psychologizující extrémní a exkrementní rozplizlá nuda par excellence, na jejíž charakteristiku se mi nedostává vhodných slov, protože psát obsažně a květnatě o hovně prostě nedokážu. Kamera stále naprosto zhovadilá (tímto se omlouvám všem božím hovadům za toto adjektivum) a Gainsbourg i Dunst stále hnusné. Celkově tedy film hodnotím jako hnusný a nudný odpad. Rozčilují mě podobné plytké bláboly, tvářící se jako hlubokomyslný art. Dal bych aspoň jednu hvězdu za hudbu, ale pak si vzpomenu na kameru, a nelze. A to jsem se já blbý hejl nechal zlákat úvodními kýčovitě lepými obrazy a myslel si, že mě čeká nějaký meditativní a vizuálně krásný zážitek... Nasrat. Pardon za tento můj negativistický a vulgární komentář, ale musel jsem ten von Trierův hnus ze sebe zase nějak dostat pryč. A s touhle jeho sračkou také pryč, tedy do koše.

Do třetice všeho dobrého - po průměrné dvojce se Men in Black vrací na plné koule. Pryč je ta otravná dětinskost předchozího dílu - Boris the Animal je opravdu odporný a zlý hnusák. Skvělá zápletka s cestováním v čase, skvělý scénář se skvělými scénami (např. Lunar-Max, "čínská" restaurace, Warholova The Factory, vizuálně parádní scéna souboje na rampě Saturnu 5), spousty skvělých gagů a vtípků... no a pravda jedna malá úlitba průměrnému americkému divákovi (nějaký "zázračný" přiblblý zápas v nějakém přiblblém baseballu). A ten pathos v závěru mi kupodivu tentokrát nijak zvlášť nevadil. Napoprvé jsem byl z téhle dospělé pohádky nadšený a i po třetím zhlédnutí jsem stále naprosto spokojený.

S prvním dílem má druhý díl společné to, že je opět výborně udělaný. Ale zatímco první díl byl ideální pro starší děti i dospělé, tenhle už je vyloženě pro děti. A scénář mi připadá trochu bezradný, po pětileté pauze bych čekal lepší zápletku i víc lepších nápadů. Zaznamenal jsem zkrátka znatelný pokles zábavnosti a vzestup nudnosti - ta úporná snaha o nabubřelou akci a o stylové hláškování hned od začátku je dle mého soudu kontraproduktivní. Třeba scéna s červem Jeffem mi přišla hodně blbá a pes Frank i červouni trapní. Samozřejmě chápu, že je to film v první řadě pro děti, ale čekal jsem prostě trochu něco jiného... Lara Flynn Boyle je sice minimálně stejně sexy jako Linda Fiorentino, ale to k mému vyššímu než průměrnému hodnocení opravdu nestačí.