JASON_X

Žánrově čistokrevná připomínka přímočarých a nekomplikovaných kriminálních filmů z osmdesátých let. S "osmdesátkově" pitomým scénářem, ale se stylovou atmosférou, s mizernou kamerou ale s dobře zvolenou hudbou... zkrátka s nějakými těmi protiklady. Tak třeba herci: Jamie Foxx podal velmi dobrý a sympaticky decentní výkon bez toho, aby nějak přeháněl a přehrával své "negerství", jak je dnes běžné. Ale ten Farrell, ten Farrell... jsem zvědavý, jestli ho někdy uvidím v nějaké roli, ve které nebude vypadat jako trapák, šašek a pitomec... "Hola chica..." Džýzys, to je vůl. Euréka! TEĎ jsem si uvědomil, koho on mi pořád tak nepříjemně připomíná - toho příšerného Sagvana Tofiho! Ta jeho věčně pootevřená huba, ty "uhrančivé" "sexy" pohledy, to jeho legrační obočí... Tak to tedy není divu, že k němu mám vypěstovanou velmi silnou idiosynkrasii - když totiž vidím tu jeho tlamu, ihned mi v mozku podvědomně vznikají asociace na hudbu Františka Janečka, na vexláky v "plesnivé" džínovině, na diskotékové imbecily v bílých ponožkách a "adidách", na blby v šusťákových kompletech, kteří v "báru" oslovují své přítelkyně "bejby" a na podobné podlidi. Ehm... kde jsem to přestal? Jo herci... Li Gong byla samozřejmě cool a sexy, ale coby kubánská míšenka hodně nevěrohodná. No a její vousatý latino lover spíš než jako mafián a překupník vypadal jako marxistický revolucionář... Zápletka s partičkou "white trash" rasistů, bydlících v přívěsech a boudách z vlnitého plechu, byla taky k popukání, pan Mann se asi při psaní scénáře dobře bavil (a asi i něco popíjel). A závěrečná přestřelka jako kdyby vypadla z nějakého levného videofilmu. Celkově se mi film sice líbil, jako příjemně lobotomizovaná mozkovýplachová oddechovka, ale na víc než na tři to rozhodně nevidím.

První polovina filmu: Extrémně a exkrementně hnusná. Hnusní byli účinkující herci i herečky a hnusná byla celá ta přízemní a duchoprázdná buržoazní sebranka, kterou představovali... Tedy hnusná vnitřně. Ale s těmi herci jsem to myslel doslova - ti byli hnusní nejen svými rolemi, ale byli i hnusní napohled, vzhledově. Hnusná byla Charlotte Rampling (i když tam jsem asi ovlivněný její hnusnou rolí - v osmém Dexterovi byla moc fajn). Hnusná byla Kirsten Dunst, jejíž obličej se stále více podobá na oteklé prasečí obličeje z nějakého holandského renesančního plátna (a to byla prosím tak rozkošné děvčátko v Interview with the Vampire) a jejíž teatrální a nemotorné kopulační pohyby na trávníku připomínaly spíš záchvat padoucnice a přivodily mi ukrutný záchvat smíchu (jediný v tomhle filmu). A vrcholně hnusná pak byla Charlotte Gainsbourg, z jejíž tlamy mi bylo opravdu fyzicky nevolno. Hnusní byli i všichni chlapi, tedy až na Uda Kiera, který je mi svou tváří i výrazem mírně šíleného a dekadentního nazisty sympatický. Nejhnusnější ze všeho byla ovšem kamera... Tedy ona ta kamera vlastně byla "dogmatická", takže to asi bylo umění... Ovšem na takové umění já z vysoka seru - dát kameru do ruky jakémukoliv dementovi z ulice, aby s ní všelijak švenkoval a zoomoval a třásl, já za umění nepovažuju. Druhá polovina filmu: Rádoby psychologizující extrémní a exkrementní rozplizlá nuda par excellence, na jejíž charakteristiku se mi nedostává vhodných slov, protože psát obsažně a květnatě o hovně prostě nedokážu. Kamera stále naprosto zhovadilá (tímto se omlouvám všem božím hovadům za toto adjektivum) a Gainsbourg i Dunst stále hnusné. Celkově tedy film hodnotím jako hnusný a nudný odpad. Rozčilují mě podobné plytké bláboly, tvářící se jako hlubokomyslný art. Dal bych aspoň jednu hvězdu za hudbu, ale pak si vzpomenu na kameru, a nelze. A to jsem se já blbý hejl nechal zlákat úvodními kýčovitě lepými obrazy a myslel si, že mě čeká nějaký meditativní a vizuálně krásný zážitek... Nasrat. Pardon za tento můj negativistický a vulgární komentář, ale musel jsem ten von Trierův hnus ze sebe zase nějak dostat pryč. A s touhle jeho sračkou také pryč, tedy do koše.

Do třetice všeho dobrého - po průměrné dvojce se Men in Black vrací na plné koule. Pryč je ta otravná dětinskost předchozího dílu - Boris the Animal je opravdu odporný a zlý hnusák. Skvělá zápletka s cestováním v čase, skvělý scénář se skvělými scénami (např. Lunar-Max, "čínská" restaurace, Warholova The Factory, vizuálně parádní scéna souboje na rampě Saturnu 5), spousty skvělých gagů a vtípků... no a pravda jedna malá úlitba průměrnému americkému divákovi (nějaký "zázračný" přiblblý zápas v nějakém přiblblém baseballu). A ten pathos v závěru mi kupodivu tentokrát nijak zvlášť nevadil. Napoprvé jsem byl z téhle dospělé pohádky nadšený a i po třetím zhlédnutí jsem stále naprosto spokojený.

S prvním dílem má druhý díl společné to, že je opět výborně udělaný. Ale zatímco první díl byl ideální pro starší děti i dospělé, tenhle už je vyloženě pro děti. A scénář mi připadá trochu bezradný, po pětileté pauze bych čekal lepší zápletku i víc lepších nápadů. Zaznamenal jsem zkrátka znatelný pokles zábavnosti a vzestup nudnosti - ta úporná snaha o nabubřelou akci a o stylové hláškování hned od začátku je dle mého soudu kontraproduktivní. Třeba scéna s červem Jeffem mi přišla hodně blbá a pes Frank i červouni trapní. Samozřejmě chápu, že je to film v první řadě pro děti, ale čekal jsem prostě trochu něco jiného... Lara Flynn Boyle je sice minimálně stejně sexy jako Linda Fiorentino, ale to k mému vyššímu než průměrnému hodnocení opravdu nestačí.

Nápaditá, vtipná a skvěle udělaná sci-fi komedie nejen pro děti. Excelentní Vincent D'Onofrio v roli švába v kůži člověka, sympatický Will Smith, cool Tommy Lee Jones a sexy patologická Linda Fiorentino, jejíž roztomile nekrofilní hláška "nesnáším živé" mě fakt dostala. Nenapadá mě momentálně nic, co bych chtěl filmu vytknout, zkrátka prvotřídní nenáročná zábava, výborný scénář sršící výbornými nápady, nadupané tempo...

Slavný špionážní thriller se za vlasy přitaženou zápletkou i dějem a mrazivě paranoidní atmosférou. Viděl jsem ho poprvé už jako náctiletý v ČST - svým námětem se totiž skvěle hodil komoušům do krámu, protože ukazoval praktiky amerických tajných služeb v dosti nelichotivém světle a neměl tedy problém s cenzurou. Pamatuju si, jak mi bylo hned na začátku líto té hezké Číňanky s hezkýma očima, "které Čínu nikdy neviděly". Ještě i dnes mě nepříjemně zamrazí z von Sydowova syrově pragmatického "Mohla byste odstoupit od okna, prosím?" Max von byl opravdu velmi stylový, Redford trochu zbytečně přehrávající a Faye Dunaway coby těžkomyslná a submisivní femme fatale s hezkými fotografiemi sice krásná, ale nepříliš věrohodná. Nevěrohodný je tedy vlastně celý příběh, no ale kdo by se tím u thrilleru trápil; napínavý a pohledný film.

Excelentní filmový opus s emotivní silou monumentální antické tragédie a se závěrečnou očistnou katarzí... Pět hvězd dávám za můj výjimečně silný zážitek při jeho prvním zhlédnutí. Je pravda, že podruhé potřetí už mi tenhle film tak výjimečný nepřišel (přemíra pathosu), ale čtyři hvězdy by byly stále málo, i třeba podesáté. Magnolia je vizuálně nádherná, s perfektní kamerou, skvělým scénářem, vynikající atmosférou, impozantní hudbou a fantasticky vygradovaným finále. Miluju filmy toho druhu, ve kterých je několik dějových rovin se spoustou postav, kteréžto roviny i postavy se postupně všelijak prolínají a setkávají, aby pak vše vyvrcholilo v působivém závěru. A považuju za zajímavé, že vlastně ani jedna postava ve filmu mi není nijak zvlášť sympatická (ba naopak), všechny jsou více nebo méně nešťastné, a přesto (nebo právě proto) se mi film tak hodně líbí... Asi to bude tou mojí zálibou v pesimismu.

V té záplavě amerických pitomostí, kterými si proplachuju (nebo spíš zanáším?) mozek, působí jakákoliv jiná pitomost, třeba ruská, osvěžujícím a zajímavým dojmem. Mečenosec je sice tak příšerně strojený a vyumělkovaný, že často působí trapně a směšně, snaží se být mondénní a o to víc je buranský, ale já Rusům (stejně jako třeba Východoasiatům) ten jejich typický roztomilý nevkus odpouštím, protože ruské filmy obecně mám rád. A i tenhle kousek mě celkem potěšil - ruský Wolverine se jmenuje Saša, žije v Kaliningradské oblasti, bez váhání odkrágluje každého šmejda který se mu postaví do cesty, a je to tak epesní sociopat, že Wolverine je proti němu nablble milý sangvinik. Scénář filmu je sice špatný a jednání postav (hlavně té hlavní) je někdy zcela nepochopitelné, ale temně fantastický námět ujde, líbily se mi pobaltské exteriéry, atmosféra filmu byla příjemně ponurá a hrála tam hezká holka (i když to byla strašná <->). Z mého pohledu slušný oddechový průměr, silné tři.

Dávám pět čistě subjektivně a nostalgicky, kvůli té znamenité knižní předloze - Maratónský běžec šel v naší třídě na střední (ještě v době reálného socialismu) z ruky do ruky a stal se tématem spousty rozhovorů. Kniha je ovšem podle mě nesrovnatelně lepší než film, bohatší, srozumitelnější, se spoustou skvělých dialogů i monologů, které si dodnes pamatuju nazpaměť a tak živě, jako bych ji četl nedávno, i když je to už čtvrt století. Nevím jak bych film vnímal a hodnotil, kdybych knihu neznal. Chybělo mi v něm ale každopádně skvělé vyprávění o "bosákovi" Abebem Bikilovi, chyběly mi popisy Scyllových rvaček ("muž si hlídal Scyllovu pravačku a on ho lehce dostal levačkou", "zazněly dva výkřiky, těžko říct ve kterém bylo víc agonie"), chyběla mi Bejbyho přezdívka "nemrcouch", kterou ho častovali Portorikánci odnaproti, chyběly mi věty typu "Szellův rozparovák se dal do pohybu", "za chvíli pronikneme do pulpy", nebo "Bejbymu explodovala hlava", chyběl mi úžasný popis Bejbyho útěku atd. atd. I finále proběhlo v knize poněkud jinak. Aspoň že ve filmu zazněla stěžejní věta celé knihy: "JE TO BEZPEČNÉ?" Dustin Hoffman byl v roli týpka "v pršiplášti a maratónkách" výborný (ovšem ve filmu nebyl v pršiplášti ale v mikině), ale "trochu" starý na studenta (v době vzniku filmu mu bylo jak počítám už 39 let). Líbil se mi i Roy Scheider jako Scylla a vynikající byl Szell Laurence Oliviera. Až půjdu příště do knihovny, už vím co si půjčím za knížku, nějak se mi teď zastesklo...

Bohužel ke třetímu dílu jsem nenašel české ani anglické title, a než abych koukal na nějaký blbý český dabing, tak jsem ho dal s titly srbskými, které mi byly ze všech asi čtyř mnou nalezených titlů nejsrozumitelnější. No a samozřejmě jsem se snažil i o vlastní překlad. Možná jsem tudíž nepochytil všechny jemné jinotaje, alegorie, paraboly, hyperboly a možná mi uniklo nějaké důležité mystické či esoterické poselství rafinovaně skryté v nějakém dialogu. Ale i tak to byla skvělá béčková zábava - tělo bez hlavy s dokresleným smajlíkem (humor podle mého gusta!), mimořádně zábavná scéna z přepadené lékárny, Cordell v akci s defibrilátorem, Cordell rentgenista, jedno domluvené a vzápětí definitivně zrušené rande a poté dobrý vtip s advokáty zdarma... A za nemrtvým Cordellem stojí tentokrát za nitky tahající vúdú černokněžník. No a téměř nakonec velmi působivé finále s opět hořícím Cordellem, tentokrát navíc nesoucím v náručí hořící figurínu... Tak tomu říkám parádní béčkový scénář; bylo to blbé, ale bylo to blbé roztomile a zábavně, líbilo se mi to a bavil jsem se, silné tři.