JASON_X

Kdybych hned od začátku věděl, že film je natočený podle divadelní hry, býval bych ho vnímal trochu jinak a užil si ho líp. Nebylo by mi bývalo tolik vadilo, že Ashley Judd, která se mi svým civilním a ležérním projevem zprvu tolik líbila, začne strašlivě přehrávat, že Shannonova proměna je celá nějak rychlokvašná a teatrální, že se slibné psychologizující drama postupně změní v groteskní frašku... zkrátka že je to jak na divadle. Ale stejně dám čtvrtou, protože tak nádherně šílený film se často nevidí, a protože hysterické finále s "robotem" a s rozsáhlým odhalením "pravdy" bylo skvostné.

Nepochybuju, že knižní předloha velmistra Kinga působí ucelenějším dojmem, než tenhle scénáristicky poněkud roztříštěný film. A nepochybuju ani o tom že ti, kteří ji četli, si film užijí mnohem kvalitněji než ti ostatní. Já ji sice nečetl, ale film jsem si užil skvěle, protože Kingův rukopis je nezaměnitelný a já ho zbožňuju. Navíc v hlavních rolích mí dva oblíbenci: Cusack a především Samuel L., který mě po poslední Tarantinově sračce opět utvrdil v tom, že místo v mé herecké top ten má naprosto odůvodněně. A jedna soukromá zajímavost - hned v úvodu filmu jsem si vzpomněl na jednu paranoidně paranormální vizi jednoho mého bývalého kolegy, a to o mobilech, které se jednoho dne začnou znenadání přiškvařovat k hlavám volajících lidí... Takže, vy otroci telefonování, kdo má uši k slyšení, slyš: Esemeskuj, ememeskuj, emailuj, ale nevolej!

Druhá Alenka už mě neokouzlila tolik, jako ta první. Ne že by příběh nebo režie byly nějak výrazně horší, ale to je prostě osud spousty filmových "dvojek", že pokud nejsou výrazně lepší/zajímavější než "jedničky", nevzbudí už tolik nadšení. Každopádně je to krásná, bizarně poetická oddechovka. Pro malé prcky sice samozřejmě opět není, ale starší děti by ji měly přežít bez nočních můr a dospělým pak, i těm jednodušším, její paradoxy cestování časem určitě nezamotají kedlubny tolik, jako leckterá překombinovaná scífka.

Asi znáte úsloví "mlátit prázdnou (var. stokrát vymlácenou) slámu". To si takový pan pseudohistorik nebo pseudofilosof přečte deset knih, a pak napíše jedenáctou. To samé platí o některých filmařích. Vezmou z hromady duchařin od každé pár scének a nápadů, a uklohní z nich sterilní filmový eintopf. Pay the Ghost je vzorový příklad toho nejnižšího a nejhnusnějšího filmového středoproudového hnoje, jaký si v tomhle žánru dokážu představit. Ufňukaný jedináček, který říká před spaním "ajlavjú dédy". Hysteričtí a hroutící se rodiče po jeho zmizení (máte mít děti aspoň tři, když už nějaké chcete mít). Slepý senzibil-bezdomovec. Charakterní černý policajt. Staré keltské rituály a kletby o Halloweenu. A tak dál a dál, halda klišé a šablon obrovská jak Amerika. Nesnesitelně nudný a otravný film, a to mi přitom béčkovost ani stereotypnost u horrorů většinou nevadí. Může za to jistě trochu ten protivný malý spratek, ale hlavně karikatura stárnoucího herce, který (svým projevem i svými rolemi) klesl tak hluboko, jak to jen šlo, a který mě neustále iritoval už jen tím svým extrémně pitomým výrazem (kdeže jsou ty staré blahé časy Leaving Las Vegas, nebo Wild At Heart, viď, Nicholasi?). Průserovému Left Behind jsem dal aspoň jednu hvězdu za nechtěnou zábavnost, tady ovšem nevidím důvod ani pro tu jednu jedinou.

Když řeknu, že se mi tenhle film líbil, budu riskovat svou pověst. Takže na vysvětlenou - ne, násilí na bezbranných ženách se mi opravdu ani trochu nelíbí, a nemám ani žádné zvrhle sadistické choutky. Tak, a teď už to bez obav můžu říct naplno: Sakra tohle je ale fakt skvělej biják! Obyčejná vyvražďovačka? Ani náhodou. Neobyčejná! S patinou nezávislých amerických filmů odněkud ze Středozápadu, s výbornou hudbou, se zajímavými herci (i neherci), a hlavně s duem dvou naprosto senzačních vraždících psychoušů, tyhle týpky vybrali fakt dokonale. A jejich masky byly taky moc moc hezounké. Největší slabinou filmu je hlavní ženská postava, jejíž představitelka vůbec nevzbuzuje dojem, že by kvůli ní nějací chlapi chtěli masově vraždit. Tedy když zrovna nemá ciferník napajcovaný tunou makeupu, tak vypadá celkem pohledně, ale žádná femme fatale to určitě není, prostě taková obyčejná buchta od pokladny, a navíc špatná herečka. No a vida, našeho psychouše č.1 chudáka úplně zmagořila. Inu, láska je holt mocná čarodějka... Velká škoda, že její roli nevzala (nedostala?) "vlkodlačí sestra" Katharine Isabelle, v tom případě bych film jistě vypětil.

Stručně: Nebavilo mě to. Podrobněji: Hodně mě to nebavilo. Pán prstenů i Hobbit mě bavili nesrovnatelně víc. Conan mě bavil nesrovnatelně víc. I ten cukrkandlový a ňúejdžácký Avatar mě bavil nesrovnatelně víc. Furt jenom nějaký žvanění nebo řvaní a uřvaná hudba a kravál z řinčení zbraní a žalostný scénář a stokrát omletá zápletka a totálně plochý a bezpohlavní příběh a hlavně ti Orkové byli fakt nesympatický držky, tupá a hnusná zvířecí hovada, zkrátka dvě hodiny nudy a zklamání. Děsím se toho, že je zaděláno na pokračování, ale doufám, že se ho už nedožiju, jsem totiž optimista. Každý podřadný béčkový horror mě bavil víc, než tahle namachrovaná, rádoby bombastická, a přitom totálně duchoprázdná zbytečnost. A vůbec k tomu nemám chuť psát cokoliv dalšího, i když mám v krku ještě spoustu zvratků. Druhá za vizuál. (A že hru neznám asi ani nemusím doplňovat, jinak bych se na W.O.W. jistě díval jinak.)

Jak já zbožňuju tyhle šílený nízkorozpočťáky za pár doláčů... No i když kravská porce koksu pro hlavního týpka musela stát majlant. Ale investice se vyplatila, ten chlápek to sehrál božsky, tak skvělýho a uvěřitelnýho magora jsem už fakt dlouho neviděl! I druhý brácha fajn, jen sestra Lyla tu svou "husičkovitost" na můj vkus dost okatě přehrávala. Co dál - k zápletce toho mnoho prozradit nemůžu, snad jen tolik, že to probíhalo a dopadlo přibližně tak, jak jsem doufal že by mohlo. A filmu za pár babek (a hrst koksu) můžu snad odpustit i všelijaké to blikání a nervní kameru. Silné čtyři.

Vizuálně samozřejmě velkolepé a staroegyptský začátek byl výborný, ale obsahově... tenhle díl už prostě na pět není. Nebavily mě jalové mládežnické dialogy mezi mutantí omladinou, šokovala mě Lady Buchta Stark v roli Jean (tohle někdo fakt parádně pomrvil), ale hlavně mě na celé čáře zklamal ten údajně nejstarší a nejsilnější mutant "Elohim Re". Těšil jsem se na nějakou supersilnou, temnou, až démonickou postavu, ale démonický na něm byl asi jen ten jeho xicht. Vždyť bez používání a využívání jiných mutantů by byl chudák úplně v háji a na nějakou apokalypsu by mohl zapomenout, nýmand. A stačilo, aby na něj pořádně zaječela jedna ženská, a rozplynul se jako prd. A vůbec, už mě štve, že se pořád mutanti tlučou mezi sebou, místo toho, aby pořádně zatočili s lidma. Tyhle scénáře snad píšou nějací pravdoláskaři, sluníčkáři, nebo podobná humanistická verbež... Ale film má naštěstí kromě obrazu a hudby i několik dalších světlých stránek. Třeba stylovou sekvenci s Wolverinem, se zachraňováním mutujících studentíků, hodně pěknou fetišistickou valkýru Psylocke, nebo starou dobrou Rose Byrne.

No páni. I když asi ne jeden z těch úplně nejlepších, tak určitě jeden z nejpozoruhodnějších krimithrillerů, který jsem kdy viděl. Originální a osobitá režie, pomalé tempo, alternativní stavba příběhu, psychologicky zajímavý pohled na pachatele, nadprůměrná porce napětí, tedy z mého pohledu samá pozitiva. Nečekaně příjemné překvapení a důkaz toho, že v sedmdesátkách se netočily dobré a hodnotné filmy jen v matičce Evropě. A mimochodem - nejděsivější ve filmu nebyl vrah, ale ta postarší barová bludička, krásná i hrůzná zároveň. Dlouho jsem si u ní nebyl jistý, nejedná-li se o chlapa. Když při křečovitém a nevěrohodném smíchu otevřela svou velkou pusu s obrovskými čelistmi a vycenila svoje dlouhé zuby, běhal mi slastně mráz po zádech, neboť jak známo "krása a hrůza jsou sestry..." (Ladislav Klíma).

Úvodní scéna je dokonalá a pevně mě přikovala do sedadla. Pak se žánr na chvíli posune někam k sociálnímu dramatu, ale netrvá dlouho a strašení pokračuje. Nejdřív jen boucháním, houpajícím se křeslem a podobnými "paranormálními aktivitami", avšak děj postupně nabere grády, nebojte se. Vlastně bojte se. K děsivosti opět mocně napomáhá i hodně působivý zvukový doprovod. Jakmile se ovšem na scéně objeví naše staré známé duo zbožných vymítačů, nemohl jsem se chvílemi ubránit spontánnímu smíchu, aspoň tak na mě přemíra patosu v jejich replikách fungovala. Ale nic proti, atmosféra filmu je i tak skvělá. Globálně vzato není dvojka myslím o nic horší (ale ani o nic lepší) než jednička. Výborní a uvěřitelní herci, i ti dětští (představitelka Janet, podobna malé Natalii Portmanové, je opravdu perfektní). Ale přece jen mám zase nějaké to "ale": Stejně jako v jedničce občas zbytečně třesoucí se kamera, nechtěnou zábavnost už jsem zmínil, no a celkově film vyznívá tak trochu jako reklama na katolickou církev. ALE myslím, že je to jedna z nejlepších reklam na katolickou církev, jakou jsem kdy viděl.