JASON_X

Nejspíš nejznámější sci-fi horror filmové historie. Už na základní škole někdy začátkem osmdesátých let se někteří moji spolužáci chlubili, že na něm byli s rodiči v kině, ačkoli ten film byl tehdy z nepochopitelných důvodů od osmnácti. Jak já jim jejich osvícené rodiče záviděl! Musel jsem si na něj ještě pár let počkat. Ale do osmnácti to naštěstí netrvalo. Byl to fantastický zážitek. Už třeba jen to, jak úžasně byla vytvořena kosmická loď Nostromo! Nebo ta děsivá scéna se zešílevším androidem! Postava Vetřelce! Jeho "porod" při zlověstné špagetové večeři! To byly v kostce asi nejsilnější vjemy, které jsem si z něho napoprvé coby náctiletý odnášel. Později jsem pak film samozřejmě ocenil i z jiných důvodů, třeba jako vynikající filmařský počin. V porovnání s pozdějšími podobnými filmy je Alien tak zoufale málo akční, ale přitom o tolik víc napínavější. Čímpak to asi bude? (řečnická otázka...)

Četl jsem knihu a viděl i film, obé je skvostné. Doporučuju ke zhlédnutí delší verzi s milou kanibalskou scénou v domě. Vždycky jsem rád četl knihy o konci civilizace, nebo jsem se díval na postkatastrofické filmy. A troufám si říct, že tohle je vrchol žánru. Žádný za vlasy přitažený akční scénář, jak je u podobných snímků obvyklé, ale syrový a strohý příběh o putování otce a malého syna mrtvou a studenou krajinou směrem na jih, kde jak doufají, bude lépe. Jejich slova a jejich každodenní starosti a potřeby jsou minimalizovány a ořezány až na kost, člověk si zkrátka uvědomí, co je v životě podstatné a nezbytné a co je pouze civilizační konzumní balast, bez kterého se lze obejít (a bez kterého se možná někdy v budoucnu budou muset lidé v našem civilizačním okruhu opravdu obejít).

Mám hodně rád Coenovské filmy. Mám hodně rád knihy Cormaca McCarthyho a mám hodně rád i jejich filmové adaptace. A tahle se vyvedla na jedničku (tedy na pětku). Nejvíc mě dostal Javier Bardem v roli psychopatického Antona Chigurha, bože jak ten byl geniální! Už dlouho jsem neměl z nikoho ve filmu takový opravdu hodně stísněný pocit, z jeho očí, hlasu, výrazu tváře... Dokonalá volba!

Prvně jsem veděl švédský originál a ten se mi líbil natolik, že jsem se trochu obával, abych si zážitek z něj nepokazil nějakým americkým remakem. Ale musím přiznat, že se mi tahle hollywoodská předělávka líbila ještě víc. Nejen proto, že Craig ve své roli překonal nepříliš výrazného a charismatického Michaela Nyqvista, ale i proto, že i Rooney Mara přehrála "originální" Noomi Rapace. která ale přitom byla i tak naprosto skvělá! Ovšem to, co vizážiti provedli s Rooney, spolu s jejím věrohodným punkovým a flegmatickým hereckým výkonem, mě naprosto dostalo. Děsně se mi líbila. Nemůžu se dočkat dalších amerických dílů, ty švédské mě totiž poněkud zklamaly.

Ještě lepší než předchozí dvě Craigovy bondovky! Zemité, temné, také díky skvělému záporákovi v podání Javiera Bardema, který si zopakoval svůj famózní záporácký výkon z role psychopata v No Country for Old Men. Daniel Craig se v roli Bonda překonává. A závěr ve starém kamenném domě uprostřed čarokrásné a drsné skotské krajiny je famózní.

Pokračování Craigovy Bondovské jedničky se zdařilo, Craig se v roli Bonda ukazuje jako skvělá volba, kašlu na staromilství a bondovské hlášky, tohle je Bond jak má být! A navíc vynikající úvodní píseň!

Konečně takový Bond, jakého jsem ho chtěl vždycky mít, žádný manekýn s trapnými vyčpělými hláškami, kterému zhypnotizované ženské lezou na jeho kývnutí do postele, ale introvertní drsňák šetřící slovy a netvářící se stále jako mistr světa. Začátek s africkou honičkou výborný, posezení v zahradní restauraci v Lokti před hotelem "Bílý kůň" a s "černohorskou" policií ve škodovkách vtipné, konec v potápějícím se domě v Benátkách nadmíru efektní.

Zatímco jednička zůstala někde na půli cesty, tenhle Slyův majstrštyk dorazil s plnou parou a velkou parádou až do cíle. Perfektní oldschoolový akčňák, kterému snad není co vytknout. První film, kde mi byl Chuck Norris sympatický. Guvernér Černočerný se vrátil, jak slíbil, a to na plné koule, jeho nastupování do autíčka k Willisovi bylo efektní a tu jeho roztomilou držtičku v akci se sapíkem jsem si řádně vychutnával. Van Damme coby záporák správně zlý a krutý, skvělý výkon. Kulisy bezútěšné, zdevastované a bohy opuštěné země, kde lidé hovoří nějakým záhadným dialektem na bázi bulharštiny a ukrajinštiny (sic), se ke snímku taky báječně hodily. Jen mě tak napadlo, jaká je to škoda, že roli kung-fu Asiatky nedostala moje oblíbená Zhang Ziyi, ale to už bych chtěl asi opravdu moc.

Celkem povedený filmeček, od Slye, on sám byl vynikající a ostatní vcelku též, i když Statham vypadá příliš slušně a inteligentně, než abych mu jeho zabijáckého drsňáka věřil. Zato Dolfiho psychopat je takový jak má být - zfetované, narušené a sadistické hovado s xichtem vikinského nadčlověka. Bezvýhradně ho žeru. Na pět to nebylo, ale dal bych čtyři, nebýt té idiotské Rourkeovy poznámky o "srbských bastardech". Na tohle už jsem v amerických filmech vážně alergický, až bych si skoro přál, aby jednou nějací albánští nebo bosenští vousáči svým americkým chlebodácům pořádně zatopili nějakým povedeným teroristickým útokem.

Drsný a syrový kousek z odpudivých favel L.A., kde se španěláci a kafři vzájemně masí hlava nehlava, porcují se mačetami a dohromady je spojuje pouze to, že upřímně nesnášejí policajty. Muži i ženy v modrém mají opravdu nezáviděníhodnou práci, aspoň tedy v tomhle filmu. Začátek, kdy byl záběr snímaný palubní kamerou policejního vozu, mě zaujal, následná rozklepaná ruční kamera v rukou Jakea Gyllenhaala mě neodradila, říkal jsem si, že je to jen rádoby originální a autentický úvod a brzy to přestane. Ovšem chyba lávky. Je to totiž další film z řady podobných "moderních" filmů, kdy kameru drží rozklepaný retard s parkinsonem a našňupaný speedem. Abych nedostal záchvat epilepsie, občas jsem během fimu otráveně odvracel oči stranou. Všude okolo na tenhle idiotský způsob natáčení slyším a čtu negativní reakce, a přitom se podobná svinstva stále točí dál. Nechápu. Ale jinak příběh dobrý a dokonce bez nějakého velkého otravného happyendu.