Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Komédia
  • Dráma
  • Akčný
  • Horor
  • Animovaný

Recenzie (1 420)

plagát

Samotári (2000) 

Po hodně dlouhé době jeden z kultů, u kterých jsem zůstal na druhé straně barikády. Tedy ne mezi těmi, kteří ten film milují, znají ho nazpaměť a hláškují z něj, ale mezi těmi, kteří prostě nechápou, co na tom kdo vidí. Ani jedna postava mi nepřišla zajímavá, ani jedna scéna zábavná. Možná to je generační záležitost, kterou nemá smysl po letech dohánět. Bylo sice fajn vidět Trojana, který ještě nemá šedivé vlasy, ale jinak jsem nepochopil, o čem to vlastně celé mělo být a v čem spočívá ona genialita, která tenhle film pasuje na jeden z nejoblíbenějších porevolučních filmů. A Macháček je mi v roli zhuleného mimoně vyloženě protivný. Asi bych tohle nezatracoval úplně, Pulp Fiction, které se tady dost otevřeně cituje, taky muselo uzrát, ale prozatím ze sebe lepší hodnocení nevyškrábu – a to mám pocit, že jsem ještě hodný. (1 427.)

plagát

Naked Attraction (2016) (relácia) 

Zase jedna z těch reality show, která posouvá hranice toho, co dnešní společnost považuje za normální a morální. Ano, z pohledu tradiční etiky je to snad za všemi hranami, co si vůbec lze představit, nicméně člověk u toho ze zvědavosti vydrží. A jak zde kdosi poznamenal, je občas užitečné ujasnit si, jak vypadá nahé tělo ve srovnání s tím, co je běžně k vidění v rámci P-žánru. (1 426.)

plagát

Bratia (2023) 

Na Mašíny jsem nikdy neměl vyhraněný názor a nezměnilo se to ani po projekci tohohle filmu. A zase jsem měl bordel ve vedlejších postavách. (1 425.)

plagát

Duna: Časť druhá (2024) 

Nemůžu říct, že by se jednalo o nejlepší kinozážitek za poslední roky, spíš bych řekl, že pro mě vychází kvalitativně nastejno s prvním dílem. Mrzí mě, že byla odbouraná linka kolem Gildy. Po formální stránce jsem spokojen. Giedi Prima byla svým minimalsmem rozhodně zajímavá. (1 424.)

plagát

Neuveriteľný deň (1993) 

Pro mě dost příjemné dohnání dalšího z filmových restů. S nadsázkou ztvárněné to, co by nejspíš opravdu zažíval člověk, který by byl nucen prožívat jeden den znovu a znovu. A navíc – neříkejte to mé manželce, ale Andie MacDowell pro mě v tomhle filmu představuje ideál ženy se vším, co k tomu náleží. (1 423.)

plagát

Rozpoltený (2016) 

Jsou jistě obdivuhodné všechny ty role, se kterými si musel James McAvoy poradit, nicméně jako rekreační divák, který má od Shyamalana nakoukaný tak možná Šestý smysl, úplně neocením ten jakože zvratový závěr. (1 422.)

plagát

Vyšehrad: Fylm (2022) 

Seriál jsem zalomil někde u čtvrtého dílu, takže jsem nebyl úplně v obraze, na co film navazuje. Nevadí, dalo se na to dívat i tak. Je mi trochu líto, že tvůrci sklouzli k šablonovitému vývoji děje po hollywoodském vzoru, ale i tak jsem se jakž takž bavil. (1 421.)

plagát

Bod obnovy (2023) 

Film, který sbírá kladné body hlavně za to, že se natočil ve zdejších podmínkách. Což o to, po tom všem, čím česká kinematografie prošla, se to dá celkem pochopit. Na druhou stranu je mi trochu proti srsti ten vyloženě schematický, šablonovitý děj à la Hollywood (včetně dost podivně znějících frází jako „zatímco mluvíme“, jak zde kdosi vypíchl). Když si vzpomenu na českou sci-fi klasiku Ikarie XB-1, říkám si, že to kdysi dávno šlo bez imitace a za daleko menší peníze. Nu což, šedesátá léta jsou pryč. A i když si konec možná budu muset pustit znovu, páč si nejsem jistý, jestli jsem ho správně pochopil, vysoké hodnocení ponechám. Proč? Přesně pro to, co jsem zmínil v prvním souvětí. Protože to někdo zvládl natočit. A dodal českým divákům naději, že to příště třeba bude ještě lepší. (1 420.)

plagát

Chudiatko (2023) 

Hodně jsem se pobavil a nasmál, nicméně jestli v téhle cestě za emancipací něco nehraje, je to především poslední část, která (včetně motivů záporáka, který je až groteskně krutý a zlý) působí dost jako pěst na oko. (1 419.)

plagát

Napoleon (2023) 

Pokud se budete snažit pětadvacet let života jedné z nejvýraznějších osobností novověku vtěsnat do dvou a půl hodiny, musí to dopadnout zákonitě takhle. Nicméně ta avizovaná(?) prodloužená verze by mohla zacelit spoustu děr. Jsem rád, že Ridley Scott konečně zatočil s mýtem o nízkém vzrůstu Napoleona (byl na tu dobu normální výšky), i když jiným klišé kráčí naproti (barevné filtry). Dost zvláštně působí vyobrazení sexuality ve vztahu Napoleona a císařovny (co by na císaře lezoucího pod stolem asi řeklo tehdejší služebnictvo?). I přes veškeré nedostatky ale hodnotím tuhle velkolepou věc vysoko a modrá čísla mi nepřijdou úplně spravedlivá. (1 418.)