L_O_U_S

Naprosto hnusná zvrhlost, za kterou by se měli stydět všichni od režiséra až po uklízečky ve studiu a šoféry. Číčovina, kterou Nova pravděpodobně dostala přibalenou k nějakému atraktivnějšímu dílu. Pokud mají Američané takovýhle smysl pro humor, tak pánbůh s námi a zlé pryč. Musejí nás snad považovat za teroristy, když nám nechávají pouštět tohle. No a ten „dabing“, to je taky klasa. „A teď si dáme veselé ksichtíky…“ (10.)

Neskutečná papundeklová volovina z české produkce. Když jsem se loni počátkem roku dozvěděl, že seriál bude kvůli autorským právům stažen z vysílání, jednalo se o jeden z nejšťastnějších okamžiků mého života. Mé nadšení ale brzy opadlo vztekem ze zprávy, že seriál bude vysílán i dále, tentokrát pod názvem Velmi křehké vztahy... Tak trochu souhlasím s jedním komentářem, podle kterého se Karel Svoboda seriálu pomstil tou nejhorší hudbou, jakou mohl složit. O mrtvých jen dobře, ale tato hrůza se opravdu nedá poslouchat. Ale když se na tento seriál dívám celkově, tak jsem v pokušení udělit jednu hvězdu, neboť ze srovnání s takovou Mou tlustou Valentýnou vycházejí Rodinná klepeta poměrně dobře. „Mám se lásky tvé vzdáááááát…“ (9.)

Geniální humor a geniální český dabing. Nadto spousta narážek a parodií mého oblíbeného Kubricka. Často se tu hovoří o kvalitativním úpadku, který by měl nastat někdy po 10. řadě. Podle mě si seriál drží skvělou úroveň až někam do řady patnácté, ale v posledních sériích je znát, že už to opravdu nějak není ono. Nicméně se vždycky rád podívám. Nejlepší postavy: Bart Simpson, Vočko Szyslak, Montgomery Burns, Ralph Wiggum, Nelson Muntz. „Je tady nějakej Al Koholík?“ (8.)

Jeden z těch filmů, u kterých mi trvalo nějakou dobu, než jsem je dokázal plně ocenit. Dnes bych už těžko dokázal jmenovat lepší český film než Spalovače mrtvol. Šikovné vyvážení psychologického hororu a černočerné komedie, brilantní kamera (scéna u leopardí klece zůstane navždy nepřekonána) a geniální výkon Rudolfa Hrušínského. Nedokážu si představit naše vlastenecké srazy bez tohohle filmu. „Tak co chceš, věneček nebo rakvičku?“ (7.)

Amerika druhé půlky dvacátého století ve 142 minutách. Ač nejsem nijak zvlášť citlivá bytost, sledování osudů zaoceánského Cimrmana mnou dokáže pohnout. Nejraději mám scénu, kdy Forrest vypráví Jenny o své pouti. K dokonalosti přispívá i výběr dobové hudby. Skvělý dabing Vladimíra Dlouhého. „Já jsem Forrest, Forrest Gump.“ (6.)

Geniální seriál s geniálním Rowanem Atkinsonem. Ksichty jako on nedokáže vytvořit nikdo jiný. Nejvíc jsem si oblíbil silvestrovský díl, který je při neustálém reprízování na TV Nova vysílán velmi zřídka. „Třikrát sláva Hubertovi a Rupertovi!“ (5.)

Ohnivý pohár jsem dříve vnímal jako nejslabší díl, postupem času jsem si ale k němu našel cestu (zvlášť po zhlédnutí posledních tří Yatesových filmů, které se už jen utápějí v potemnělé průměrnosti). Newell sice doplácí na zkratkovitost a přemrštěnou akci, nicméně disponuje velice kvalitním melodickým hudebním doprovodem (Doyle zazářil) a polohovou pestrostí. Lord Voldemort mi sice stále připadá jako příliš velký řečník, ze kterého jde pramálo hrůzy, a bez těch klišé by se to snad taky obešlo (Harryho domnělá smrt při prvním úkolu a následné vynoření se), ale ve srovnání zejména s druhou částí Relikvií smrti vezmu Ohnivým pohárem zavděk. (4.)

Alfonso Cuarón zcela upustil od Columbova stylu a zobrazil Bradavice a svět Harryho Pottera po svém. Zatímco Columbovi předchůdci jsou víceméně sázka na jistotu, Cuarón se nebál jít do rizika a výsledek je z filmařského hlediska opravdu zajímavý. Přesto mi zde řada věcí vyloženě vadí, například osekaná scéna v Chroptící chýši, kde mělo být vysvětleno, kdo jsou vlastně pánové Náměsíčník, Tichošlápek, Červíček a Dvanácterák. Namísto toho se dočkáme podle mě spíše trapného řvaní Siriuse Blacka (Gary Oldman): „Je tady! V téhle místnosti! Vylez, Péťo!“. Často zmiňovaná scéna letu na hipogryfovi mě nijak zvlášť neoslnila. Mozkomoři jsou fajn a věřím, že by mohly dětem nahnat nějakou tu noční můru. Špičková je scéna, kdy Harry pátrá v noci po Peteru Pettigrewovi a on jej nějak záhadně mine. Zároveň jsem nesmírně rád za zpracování cesty časem, kdy z filmu vyplývá, že Klofan ani napoprvé nezemřel a že minulost ve skutečnosti změnit nelze. Český dabing opět velmi dobrý. „Lupin. Procházíte se… při měsíčku?“ (3.)

Oproti prvnímu dílu přibylo akce a napětí. Stále jsou to však ty prosluněné Bradavice s vzorně sestřiženými trávníky, na které pozdější režiséři zanevřeli. Hudba Johna Williamse je opět skvělá a neliší se od prvního dílu, vyzdvihnout bych však chtěl téma profesora Lockharta, které skvěle vystihuje atmosféru, jež kolem sebe tento „hrdina“ šíří. Mojí oblíbenou postavou je zde ctižádostivý záporák Tom Raddle (Christian Coulson), k čemuž přispívá dabing Matěje Hádka. Vůbec, celý dabing potterovské série je velmi dobrý. „Vidělo vás nejméně sedm mudlů!“ (2.)

První ze série filmů o čarodějném učni Harry Potterovi a také první mnou komentovaný film na ČSFD. Převedení knihy J.K. Rowlingové na filmové plátno mě nezklamalo. Vše je, jak má být – Bradavice jsou opravdu kouzelné a plné světla a vypadají tak, jak bych si je zhruba představoval (na rozdíl od „temných“ vizí Alfonsa Cuaróna a Mika Newella). To, že je Daniel Radcliffe prkenný, mi nijak zvlášť nevadí. Efekty velmi dobré a hudba vynikající, český dabing s esy jako Otakar Brousek starší, Aleš Procházka, Jana Drbohlavová nebo Jiří Zavřel, je na vysoké úrovni. „Jsi čaroděj, Harry.“ (1.)