Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Krimi
  • Dobrodružný
  • Western

Recenzie (735)

plagát

Muž, který se mi líbí (1969) 

Milý, sladce romantický příběh, který na konci zanechává jistou příchuť hořkosti a pocit smutku. Příběh tisíců zamilovaných a okouzlených náhodnou známostí, tak jak se to v životě stává. A konečně také příběh o nenaplněných touhách a přáních jedné mladé ženy a jednoho nezodpovědného muže. Vynikající herecké výkony Annie Girardotové a skvělého, pro tentokrát "neakčího" Jean-Paul Belmonda nabízejí příjemnou zábavu a pěkný divácký zážitek. Jean-Paul, jak ho neznáme a Annie, naopak taková, jak ji známe z mnoha hereckých rolí. Příjemná a zábavná, ale tentokrát navíc trošku naivní, jako každá žena, která od života čekala víc než dostává. V tomto filmu se vzácně setkali dvě velké herecké osobnosti francouzské filmové školy. Je jistě škoda, že takových společných setkání Girardotová - Belmondo ve francouzském filmu nevzniklo více. Vynikající český dabing s Jiřinou Galatíkovou a Jiřím Krampolem dodává snímku ten nejvyšší možný lesk.

plagát

Bol raz jeden policajt (1971) 

Průměrný krimi komediální snímek s herecky nevýraznými osobnostmi. Měl jsem možnost vidět tento film v CZ dabingu (dabing vznikl v dílně Smrček production) a bohužel musím konstatovat, byť nejsem odpůrce CZ dabingů, že tento se dosti nepovedl. K nevýrazným hereckým osobnostem přidělit stejně nevýrazný hlasový projev nevhodně vybraných dabérů si snad zaslouží jen to odsouzení. Zcela jistě by prospěla tomuto CZ dabingu (a vlastně každému dabingu) volba výraznějších a zabarvenějších hlasů. "Kuňkání" policistů a hlavního hrdiny je dost nestravitelné. V původním znění film získává na větší přitažlivosti.

plagát

Pláž (2000) 

Tohle jest vpravdě pastva pro oči každého přírodou nadšeného cestovatele. Co do profesionality ovšem vyvedeno jen podprůměrně. Zpracováním mi připomíná nepovedený nízkorozpočtový snímek. Naivním mladým lidem (cestovatelům - baťůžkářům s prázdnou kapsou) ovšem může hóóódně napovědět a dát dobré rady do života. Tak do toho!!, mladí cestovatelé, pokud jste ještě neviděli, neváhejte a vyhýbejte se podobným dobrodružstvím. :-) Žádný peníz nestojí za to možné utrpení.

plagát

Uspěchaný muž (1977) 

Takový filmový náhled do dnešní podnikatelské uspěchané duše. Chamtivost, tedy honba za penězi či za majetkem dohání některé z nás na hranici života a smrti. Tato ne příliš dobrá vlastnost člověku zůstane už asi napořád. Jistě, ... tento film nám má stále co říct, dokonce i po více než třiceti letech. Z filmu se uvolňuje jakási nervozita a napětí, které se přenáší i na diváka. Třeba to byl záměr autorů. Tedy alespoň já osobně jsem se necítil při sledování filmu zcela "v pohodě". Kladu si otázku: "Je to dobře nebo špatně?" Asi dobře, protože film, který nějakým způsobem nepohne divákovým nitrem není zajímavý. Pokud to opravdu byl záměr, pak se to autorům v mém případě podařilo dokonale.

plagát

Pošli to ďalej (2000) 

Úmyslné, až průhledné manipulace svými city si opravdu nemusím nechat líbit. Trevor je opravdu naivní chlapec a asi by se měl více věnovat chlapeckým problémům svého věku, než přemoudřele řešit "světabol" lidstva, který ostatně stejně nikdo nevyřeší.

plagát

Biela vrana (2008) 

V žádném případě se nejedná o "trapnou , nudnou , priživujúcu sa sprostosť" jak komentoval tento titul jistý uživatel ČSFD. Myslím, že právě filmy tohoto typu mají divákovi, který chce od filmu poněkud víc než pouhou zábavu, co dát. Především divákovi mladému. Můžou mu otevřít oči a napovědět, že ne všichni kolem něho jsou zdrávi a ne všichni kolem něho mají pouze běžné malicherné starosti. Podle mého soudu nemá být film pouze zdrojem zábavy, ale měl by i vychovávat nové, mladé generace k úctě k životu svému i těch druhých, všeobecně pak k pokoře, trpělivosti, slušnosti atd, atd. Každý z nás by si měl vždy a stále uvědomovat, že i on sám by se mohl někdy v životě dostat do podobné situace a měl by být na to psychicky připraven. Třeba tím, že skoukne Bílou vránu a zamyslí se, zda by sám takovou situaci zvládl (v roli rodičů či bráchy Thomase) a co všechno by ve svém životě musel pochopit, aby se zachoval v dané situaci co nejlépe - tedy nejlidštěji. A vo tom to je jistí komentátoři ČSFDll! Víte?

plagát

Benjamin (1968) 

Desítky let jsem tento zapomenutý skvost neviděl. Nyní se mi naskytla tolik očekávaná možnost po těch letech tento úsměvný romantický snímek s nepatrným lechtivým nádechem milostných hrátek opět vidět. Vznikl v roce 1968, do kin v socialistickém Československu dorazil s velkým zdržením (z důvodu odborné cenzury nějakým zasloužilým soudruhem) a já, žádoucí a chtivý obsahu deníčku panice vyrazil do kina. Jo, ... měl jsem tehdy přibližně osmnáct let a každá nová informace na toto téma byla pro mě nanejvýš vítána. Dnes, coby světem otřelý na tento snímek nahlížím už jen nostalgicky a s úsměvem. Pravda, film neztratil půvab francouzské kinematografie ani po těch neuvěřitelných 44 letech a současný mladý divák prožije pravděpodobně stejný filmový zážitek jako já tehdy poprvé v kině. Tento roztomilý snímek, který je vlastně o ničem, ... jen o flirtu, koketnosti a rozmaru francouzské šlechty a jejich služebných moc doporučuji coby něžnou oddychovku v běžném pracovním týdnu současného štvance.

plagát

Pošťák (1994) 

Naplněno přátelstvím, pochopením, láskou a romantickými záběry na azurové moře. K tomu trochu podmanivých tónů ze slunné Itálie, milá oduševnělá tvář Phillippe Noireta, špetka inteligentního humoru a filmový skvost je na světě. Není to laciný snímek, kterým by se snažili tvůrci vydírat divákovy city. Přesto si vaše city na své přijdou. Výborná kamera i režie, skvělý Troisiho scénář a bravurní herecké výkony si navždy získaly mé srdce nadšeného filmového fanouška. Massimo Troisi se stal v tomto snímku zcela rovnoceným hereckým partnerem P. Noireta a svou roli charakterního člověka snažícího se získat srdce své lásky zahrál nadmíru přesvědčivě. V dnešní době zavrhování socialistických ideálů se někomu možná bude zdát tento snímek nevhodný, ale věřte, že i když příběh pojednává o životě básníka se socialistickými myšlenkami, je v něm opravdu politiky tak málo, že vyznívá spíše to lidství, porozumnění a vlídný humor.

plagát

Rio Lobo (1970) 

Sladkým slušňákem Johnem Waynem zidealizovaný Divoký západ tak, jak ve skutečnosti jistě nebyl. Prostě a jednoduše dobrodružná pohádka hodně odtržená od pravé a drsné skutečnosti. Divoký západ? - vždyť to byla jenom taková hra. Možná tak by měl podle představ tvůrců svět toto neslavné a kruté období obsazování původních indiánských území vidět. A válka Severu proti Jihu? To přece byla taky jenom taková hra, kde si navzájem proti"hráči" vyměňovali vzájemné komplimenty. Odpůrci Jižané jsou tááák přátelští a vstřícní, až je to ke smíchu. K tomu všemu toporný, nemotorně galantní a poněkud objemnější J. Wayne, který se už pomalu neudrží ani na koni a film může jít do světa. S trochou nadhledu lze napsat, že se jedná opravdu o poměrně příjemnou a nenáročnou podívanou pro celou nedělně unuděnou rodinu.

plagát

Manželská klec (2007) 

Vcelku slušný a pohodový film bez dramatických manželských scén či hádek s klidně plynoucím dějem. Vážně pohoda, nuda v žádném případě. V roli diváka se stáváme jakýmsi "naslouchačem" myšlenkových úvah jednoho ze svědků manželské krize, která vyvrcholí přičiněním právě tohoto svědka docela zajímavých způsobem.