Kimon

Příběh začíná vyprávěním: "Myslím, že to byla Betsy Davisová, kdo řekl: "Stáří není pro sraby". A určitě to byl Tolstoj, kdo řekl: "Největší překvapení v lidském životě je stáří". ......... "Stáří, ... to vás zaskočí. A z ničeho nic se ptáte sami sebe, i já se ptám sám sebe, proč se stařec nemůže chovat úměrně věku. Jak je možné, že se i já stále dokola zúčastňuji živočišné stránky lidské komedie. Protože v mé hlavě se nic nezmění. ....................... Jmenovala se Consuela Castillová. Byla to moje studentka .........."

Střípky více či méně tragických životních příběhů několika lidí se vykládají ve snímku jako když hrajete karetní hru Passiáns. Každý střípek, stejně jako každá karta, má své místo, svou hromádku. Na každý střípek má divák jen několik minut. Následují za sebou další a další střípky, které musí divák identifikovat a rozdělovat na hromádky jako v té karetní hře. Nesmí se splést a odložit na jinou hromádku. Musí hledat smysl a případné souvislosti. A to prosím nejde v tomto snímku pouze a jen o skládání jednotlivých částí rozličných příběhů mnoha zaintertesovaných, ale jde o dosti složité životní problémy jednotlivých človíčků, na kterých se často podepisují jejich vlastní rodiče. Tohle vše dohromady diváka zaměstnává, lidé - věřte nebo ne, celých 188 min. A to se vůbec nenudíte. Nerad se dívám na filmy příliš dlouho do noci. V tomto případě jsem, nevědouc, že film potrvá tak túze dlouho, odstartoval svůj DVD přehrávač až po 21.00 večer. A světe div se, já koukal, skládal, bavil se a prožíval příběhy až do 24.00, kdy už v jiné dny touto dobou užívám blaženého spánku. Nebudu zbytečně popisovat jak moc na mě tahle filmová skládačka zapůsobila. Proto na závěr jen poznamenám, že do záhlaví tohoto bezesporu vynikajícího filmového snímku by se slušelo napsat tento citát: "Své špatné minulosti nikdo neuteče, i kdyby utíkal celý život a byl těsně před smrtí. Život mu to nakonec stejně všechno, než zemře, spočítá". Proto by jsme se měli všichni k sobě navzájem chovat tak, aby ten náš závěrečný účet nebyl tak vysoký, jako měl například umírající Frankův otec či na smrt nemocný moderátor televizní soutěže a nemuseli jsme očekávat odpuštění svých blízkých. ... ..... A o tom ten náš život vlastně je, ... myslím.

Ano, tohle je veřejná obžaloba násilí, netolerance a bezcitnosti, která se světem šíří a množí rychlostí světla. Clint Eastwood s přibývajícími léty se v roli režiséra snaží všem lidem na světě (tedy i uživateli jménem Kalap) prostřednictvím filmu "NĚCO" naznačit. To něco podle mého znamená narůstající násilí a netoleranci lidí (i národů) vůči svému okolí. Vědom si toho, že násilí nelze potlačovat dalším násilím, směřoval kroky filmového válečného veterána Kowalskeho směrem, který vedl jasně k tomu, aby se divák zamyslel nad dnešním světem. Jistě, kdo už film viděl, řekne si: "konec je nadnesený a pravděpodobně by se tak nikdo nezachoval, i kdyby na světě už zůstal bez rodiny a sám." Tohle je ale filmové poselství, ne skutečnost a proto končí tak, jak skončilo. Lumpové byli potrestáni, i když za cenu nejvyšší. Co mohl Kowalski ztratit. Manželka mu zemřela, synové s manželkami ho navštěvovali jen tehdy, když ho chtěli obrat a vnoučata? No hrůza. Zjistil, že nakonec jím tolik opovrhovaní sousedé – asijští imigranti, jsou vlastně lidštější a milejší, než jeho vlastní rodina. Kowalski se tedy zachoval tak, jak se zachovat chtěl. Byla to jeho OSOBNÍ volba. (V českém znění ztvárnil roli Walta Kowalskeho Ladislav Županič)

Na své si jistě přijde při sledování tohoto filmu ten, kdo má rád dobrodružné filmy naplněné "filmovou romantikou" námořních bitev válečných plachetních lodí. Celý příběh se odehrává z velké části na válečné lodi anglického loďstva někde uprostřed Středozemního moře v 19. století, kdy dvě mocnosti, Anglie a Francie, bojovaly o nadvládu moří. Podobný film: Captain Horatio Hornblower R.N (1951) s Gregorym Peckem.

Kdo by nechtěl nestárnout, že ano?! Myslím, že nikdo takový se snad ani nenajde. Ale mládnout? I kdyby to bylo prakticky možné, děkuji, ... raději ne. Tento film vám nastíní, jak by to případně mohlo dopadnout. Takže co tedy? Nejlépe bude, když nebudeme v tomto směru o stárnutí uvažovat a budeme se snažit stárnout nuceně s mladickým nadhledem třeba i ve společnosti mladé přítelkyně (což si může dovolit asi jen ten, kdo zůstává alespoň duchem stále mladý). Každému podle jeho gusta. Když se tedy nedá mládnout ve skutečném životě, ochutnejte alespoň pocity mládnutí Benjamina Buttona v jeho poutavém vyprávění. ... Snímek, řekl bych, nadbytečně dlouhý, je v oblasti akčnosti pasivní a neakční stejně jako řidič na dlouhé, rovné dálnici s horizontálně nepřekračujícími výškovými limity. Graficky znázorněno téměř rovnou čarou s nepatrnými výchylkami. Tak bych charakterizoval tento NE!! nudný smutný snímek, ale bez výrazných emocionálních výkyvů. Teprve až druhá polovina filmu působí poutavěji. Výborná kamera, výborné masky, zajímavý scénář, výborné herecké ztvárnění a přesto trochu mdlý výsledek. Jako bych měl před sebou nádherný dort plný exotického ovoce, k němuž si můžu čichnout, můžu si ho prohlížet ze všech možných stran, sáhnout si na něj, obdivovat, ale nesmím ho ochutnat! Takový jsem měl po shlédnutí pocit.

více na: http://www.ceskatelevize.cz/specialy/protektor/protektor-video-nataceni.php

Memento: "Prověř pečlivě, dříve než uhodíš!" .............................................................................................................................................. Velmi silné drama podle skutečné události, které pohne s vašimi city. Není rozlítostněné, nevydírá vaši více či méně citlivou dušičku, ale popisuje a zobrazuje události běžným, přijatelným způsobem a přesto tak citlivě a drsně. Jsem rád, že mě tento snímek v mém životě neminul a nemohu uvěřit, že se něco takového ve 20. století mohlo v civilizačně vyspělé Evropě stát. Doufám, že podobný osud jako postihl mladíka Gerryho Conlona, jeho otce a rodinu se už nikdy nebude opakovat. ... i když ... kdo ví?! ................................................................................................................................................................................................................ Motto tohoto snímku by mohlo znít: "Justiční křivda a omyl nikdy nevyhynou. Nějaký "pachatel" se hladovému národu vždycky předhodí".

Především dík patří North video a hlavně vynikajícímu imitátorovi Václavu Faltusovi, který nabídku North video přijal a svou roli dabéra zvládl na jedna mínus (trošinku tam bylo šišlání). Přijímám tento podařený krok jako vynikající řešení náhrady dabingu zesnulého Františka Filipovského a velmi bych si přál, aby spolupráce pana Faltuse s North video pokračovala i v dalších, u nás neznámých titulech s Louis de Funèsem. Příkladem takové následné spolupráce by mohl být dabing na stejně zajímavém snímku Une souris chez les hommes (Myšky dvou mužů) a mnoha dalších. Díky, díky, díky. POZNÁMKA: "Zelňačka" by zasloužila předabovat. ... Více na http://www.novinky.cz/kultura/175092-imitator-faltus-namluvil-celovecerni-film-s-louisem-de-funesem.html

S očekáváním spíše podprůměru jsem v neděli večer na ČT1 sledoval toto drama. Hodnocení zde na ČSFD nevěstilo nic dobrého. "No, uvidíme": řekl jsem si. Vydržel jsem celou hodinu a už, už jsem chtěl vstát a věnovat svůj čas raději spánku, když se cosi prolomilo a děj začal mít zázračně smysl a spád. To od okamžiku, kdy se děj překlápí do jiného kalendářního času. Zbývající část filmu mi už odebrat se do blaženého spánku nedovolila. Jako by ten film točili dva režiséři. Jeden neschopný vyprodukovat něco co zaujme a druhý, který v závěrečné části filmu všechno napravuje. Kruh osudů postaviček se uzavírá a každému co si zaslouží. Těch 108 minut zkráceno na nějakých 70 minut by snímku hodně pomohlo. Ohledně zkrácení mám na mysli samozřejmě prvních cca 60 minut. Pokud bych měl hodnotit první uvedenou část, věnoval bych pouze jednu hvězdičku, následná část by ode mne získala čtyři a jako celku přidělím tři (dal bych mezi 3 až 4). Nehodnotím tímto román Vladímíra Párala, ale pochopitelně jeho filmové zpracování. Vysvětluji si tak nízké hodnocení zde na ČSFD tím, že drtivá většina diváků to ještě v oněch prvních 60 minutách vzdala a hodnotila pouze to, co viděla. Tedy ten nezajímavý, zdlouhavý a nudný začátek. Poradím, ... "vydržať!" až na konečnou.

Dětskýma očima mohu hodnotit bez výčitek čtyřmi hvězdičkami. Dnes ale mé již dávno dospělé oči vidí tento seriál poněkud kritičtěji z hlediska způsobu zpracování a obsazení jednotlivých postav poněkud přestárlými chlapci. O tom už ale tady v komentářích byla řeč. Ty čtyři hvězdičky tedy zůstanou ze sentimentu a nostalgie.