Umierajúce zviera

Uvědomělý a citlivě natočený snímek, který se však příliš topí v rozborech jednotlivých charakterů a až příliš pozvolna (ne)plyne kupředu. Jednotlivé filmové složky jsou kvalitní (režie, hudba, střih, herecké výkony), avšak jiskření mezi hlavními protagonisty jsem jaksi hledal marně a to je v příběhu o dvou lidech trestuhodný nedostatek. Rovněž opravdové emoce se nekonaly. Je to tvrdý příběh, ale je až přiliš "filmový" a až moc uhlazený podle vizuálně dokonalé a dialogově chytře promyšlené šablony. Syrovost chybí, což je pro mne hlavní nedostatek. (07.01.2009)

Citlivé drama se skvělou režií a velmi dobrými herci. Škoda průměrného scénáře a trochu zbytečně natažené stopáže. Penelope Cruz jako vždy nádherná a postupně ji opravdu přicházím na chuť. Není divu, když ji vidím v tomto měsíci už podruhé v hlavní roli a po dokonalém výkonu ve Vicky Cristina Barcelona přijde toto srdceryvné drama. 70%.. Už by to opravdu chtělo zavést 10 hvězdiček aby se ušetřilo zbytečného zaokrouhlování. (12.10.2008)

Kľúčom k celému filmu je veta jednej z postáv: "Krásne ženy sú neviditeľné". Namietnete: "Ale veď krása ako taká je viditeľná až to kričí". Isteže. Ale čo tá žena, skrytá za ňou? Čo ten človek sám o sebe? A môže byť vôbec reč o láske, keď za ňou nevidíme človeka? Tento film je presne taký, ako kaviarensko-intelektuálske bonmoty: napríklad ten citát z prvej vety tohto komentu. Najprv vás len tak jemne omámi svojou frivolnou ľahkosťou a zdanlivým protirečením, vydávaným za múdrosť. Ale keď ho nenecháte vyvanúť ako bublinky šampanského a dovolíte mu rozležať sa v hlave či rozložíť na atómy, môže to pokojne rozložiť aj vás. (Nás, starnúce umierajúce zvieratá určite!) (25.02.2009)

Stárnoucí profesor a divadelní kritik David Kepesh nejen že rozumí umění, ale rozumí i ženám. A tak si začne vztah s o třicet let mladší krásnou studentkou kubánské národnosti Consuelou. Dívka se stane jeho osudovou láskou a smyslem života, ale současně bude lapen v síti spalující vášně a věčných pochybností zda je on pro mladou krasavici tím pravým mužem. Sžírán žárlivostí si nedovede představit po jejím boku nikoho jiného, ale jeho štěstí netrvá věčně. Po čase odloučení se Consuela k Davidovi vrací, ale má rakovinu. David bude muset zhodnotit svůj dosavadní život a pohlédnout kruté pravdě do očí. Kontroverzní povídku Philipa Rotha se rozhodla do filmové podoby převést režisérka Isabel Coixet a v první polovině má film mírný nádech skandálního filmu s erotickým podtextem, což je fajn, stejně jako pohled na nahé tělo Penélope Cruz, ale ve druhé polovině ztratí film svoje předivo kontroverze a více začne tlačit na emoční strunu, což už mu tolik nesvědčí, stejně jako Penélope Cruz její ostříhané vlasy, a film se dost vleče. Je to hlavně škoda v tom, že Kingsley a Cruzová jsou ve svých rolích brilantní a film bez nich by v sobě neměl ani z poloviny ten náboj, co má. (11.11.2009)

Ben Kingsley, na Oscara čtyřikrát nominovaný herec, o kterého je stále enormní zájem, rozehrává další silně dramatický part. Jeho sofistikovaný profesor literatury a proutník za zenitem je pragmatický k opačnému pohlaví, bilancuje s jediným přítelem (unavený cynik Dennis Hopper) nad životem, nezávazností vztahů i blížícím se konci. Komorní portrét jeho vzplanutí k mladé studentce kubánského původu (Penélope Cruz snoubí ve své Consuele neposkvrněnost s chtíčem) disponuje táhlými dialogy a hravě dokazuje, jak jsou nejen partnerské vztahy vratké a přitom pevné. Uznávaná španělská režisérka Isabel Coixet konstruuje další citově vyhrocenou story, poeticky (kameraman Jean-Claude Larrieu) i hudebně (emočně bohatá knihovna světové hudby - s tou pracuje jako málokdo) dokonale provázanou, která však horko těžko zakryje svoji literárnost a zbytečnou doslovnost i melancholičnost. Umírající zvíře je přesto prvním filmem z režisérčiny filmografie, který mě skutečně silně oslovil. Zapřísáhlý děvkař neočekávaně jihne, překvapivě propadá novému vztahu, brání se oficialitám, žárlí jako mladý a především je mu záhadou, že se snad poprvé, snad naposledy zamiloval. A v závěru se skutečně bojí. Režisérka si potrpí na dlouhé scény i tíživé atmosféře, přiznává citové vydírání, nicméně zdárně skončí přesně v momentě, kdy jej od kýče dělí už jen krapet filmové stopy. Snímek silný v momentech, nicméně k celkové dokonalosti mu leccos chybí!! 70% (15.01.2009)