Kimon

Clint Eastwood dokázal, že je nejenom výborným hercem, ale i výborným režisérem. Režisérsky profesionálně zvládnutý příběh z počátku minulého století zaujme natolik, že i předlouhá stopáž není v tomto případě na závadu. Jistá otázka je ovšem ve vzduchu. Opravdu byla ve skutečnosti ona postižená žena natolik naivní či bázlivá, že neodmítla podsunutý dáreček hnedle z kraje, když ji ho dopravili vlakem? Měla opravdu z policie LA takový strach, nebo byla pouze "jen" tak poněkud naivní? Podobných otázek jsem si v průběhu filmu pokládal víc. Ta poslední, kterou jsem si položil, zněla: "Bylo to tak doopravdy, nebo si náš scénárista, skladatel hudby a režisér trochu skutečnost "přikrášlil" pro napínavost děje?" Ať je to tak, či onak, výsledek je výborný a můj oblíbený CE opět zabodoval. Proč nedat pět hvězdiček. Nebudu váhat a nesmyslně čekat na něco "ještě lepšího" jako "někteří" ostatní.

Přízrak lásky je dlouhým a podrobným nahlédnutím do duše jednoho poněkud duševně nevyrovnaného a zmateného jedince. Nedá se říct, že by se v tomto případě jednalo o klasický horor, označil bych tento nádherně zahraný snímek jako vnitřní psychologické drama jednoho z nás. Vzpomínky, a snad s tím spojené i výčitky vlastního svědomí, ty dokáží hodně potrápit. Zvláště, když náhodná situace vyvolá z hloubi duše onu vzpomínku tak náhle a intenzívně. Hluboká láska, ta pravá nefalšovaná panovnice, si dokáže naši duši podmanit na celý život, i když už dávno žijeme s jinou ženou. Její moc je nedozírná a těžko se jí odolává. Jsou pak okamžiky, kdy musíme vyvinout "nadlidskou" snahu a zapojit zdravý rozum, aby jsme neskončili jako náš nešťastný a duševně utrápený hrdina Nino Conti.

Někdy už to tak v životě přijde, že stáří prožíváme osamoceni v nějakém zastrčeném domově důchodců bez návštěv dětí a bez přátel, se kterými by jsme si rozumněli. Jiní zase prožívají pomalu stárnoucí život v manželství vcelku neuspokojivém a nudném a hledají změnu. Když se pak vyskytne šťastná náhoda, která ovlivní takové bezútěšné životy, můžeme mluvit o životním štěstí. Prožívejte filmové životní štěstí spolu s Ninny a Evelyn a vychutnávejte si pocit radosti, který vám na konci příběhu zaplní celé vaše srdce. Mám rád filmy, které mi mají co říct a mohou dát mimo jiné novou sílu i chuť do života. A nejenom mě, ale všem lidem. Tento film patří mezi ty, na které nezapomenu.

Výborně zpracovaný dokumentární seriál s ukázkami z filmů nejznámějších hereckých postav českého filmu a divadla, proložený postřehy a vzpomínkami dosud žijících pamětníků. Osobně mě zaujal díl vzpomínající na vynikající herečku Jiřinku Šejbalovou. Je radost ji vidět nejenom ve filmových záběrech ze soukromého života, ale i v nespočetných rolích. Totéž platí o spoustě dalších hereckých veličinách českého plátna či divadelních prken. Díky za "Příběhy slavných". Mladší generace má takto možnost seznámit se blíže s našimi skvělými herci.

Moc pěkné. Jiřinu Šejbalovou považuji za jednu z nejlepších a nejpřirozenějších českých hereček. Vážím si její charakterové povahy. Čest její památce.

Tak to prostě bylo za těch "zlatých" socialistických časů. Žádná agitka, jen pouhopouhá úsměvná kriminální komedie o těch "vyčůraných" a podvodnických časech. Já ty časy prožíval a cítil kolem sebe samé podobné podvody. Zelináři, uzenáři, vedoucí prodejen, závozníci, pumpaři, náměstci, ředitelé, a mnoho, mnoho dalších .... ti všichni podváděli a přihrávali si "malou domů", aby si mohli stavět domečky, vilky, vily a "hrady", chaty, či kupovat zahraniční vozy v Tuzexu. Ti inteligentnější jezdili za ty nakeťasené prachy na dovolené, ... to tak moc nebylo do očí. Skutečnost to byla smutná, ale jako úsměvná komedie je to však výborné. Zvláště po těch uplynulých letech. Označení krimi je opravdu nepřesné. Pravděpodobně si autoři v době vzniku nedovolili označit něco podobného jako komedii, aby náhodou neskončili také v kriminále, stejně jako ten náš pumpař. PS: Myslíte, že těch tehdejších "drobných podvůdků" bylo hodně a byly nepřijatelné? Dnes je toho přece ale daleko víc a v nesrovnatelně větším měřítku. Ty dnešní korupce (nejenom v politice) přece jenom přesahují nezměrně více ty tehdejší "drobné malilinkaté" podvůdky. Z tohoto hlediska vidím tehdejší dobu za přijatelnější. To ovšem neznamená, že bych si přál návrat "starých časů". Tehdy se jednalo o "drobnosti", dnes se jedná o moc a mnohem větší majetek. Přečtěte si noviny, sledujte zprávy a posuďte sami, máte-li s čím srovnávat. Člověk prostě zůstane jen tím obyčejným hrabivým tvorem, ať je jakákoliv doba. Čest vyjimkám. Nevidím důvod tento film zatracovat jen proto, že vznikl za hluboké totality.

Opravdu skvělá ukázka toho, co dokáže bezohledný, nelidský útlak provést s myšlením a konáním prostých zubožených lidí. Historie by nám všem měla otvírat oči i rozum. Považuji tento historický seriál o čtyřech dílech jak obsahově, tak zpracováním za to nejlepší v této oblasti, co nám mohlo minulé století ve filmovém umění nabídnout.

Po dlouhé době nám ČT1 v nedělním hlavním vysílacím čase nabídla konečně něco odpočinkově stravitelného a dějově přijatelného. Příjemný snímek zaujme hereckými výkony Václava Vydry nejml., který na rozdíl od minulých rolí (např. v serii "Kameňáků") dokázal, že umí opravdu zahrát i hodnotnou roli; zaujme i Svatopluk Skopal v roli vášnivého sběratele ženské poctivosti a v neposlední řadě zaujmou i obě hlavní ženské role dvou učitelek, které nejsou ve své vlastní, osobní životní roli tak docela spokojené. K tomu opravdu dobrá kamera s trochou té romantické krásy okolní přírody lázní a příjemné ukončení víkendu s ČT1 je na světě. Díky Ondřeji Kepko, bylo to vážně dost dobré. Kritikům zde na ČSFD bych vážně doporučoval raději nekoukat na Českou televizi, pustit si na videu něco podle svého gusta a hlavně více rozvahy ve slovním vyjadřování a hodnocení. Není pravda, že české filmy mají OBVYKLE nízkou hodnotu. Spíše bych se přiklonil k tomu, že nízkou hodnotu mají hodnocení některých uživatelů, kteří hodnotí jen proto, aby mohli něco nebo někoho shodit.

Jak může být někdo v životě tak naivní. Může? Vladimír Javorský to zahrál výborně, až mi z něj bylo k pláči. Měl smůlu velkou jako kolo od vozu a k tomu povahu "muchy, sežerte si mě", ale nakonec se postavil k problému jako chlap, který umí čelit problémům. Klobouk dolů před takovými lidmi a takovým filmem.

Na dobu svého vzniku je tento western slušný, na dnešní dobu už ale poněkud úsměvný. Především jsou úsměvné některé dialogy či akční scénky. S tím se ovšem musí počítat u všech starších filmů a nijak to nesnižuje jejich kulturní hodnotu. Rád jsem se na tuto nenáročnou oddychovku v neděli večer před nástupem nového pracovního týdne podíval.