kareen

Měla bych nějaké výhrady k jednání policie, skutečně nevěřím, že je švédský právní systém tak bezzubý v honbě za zločinem, ale jinak se mi dostalo hutné a napínavé podívané v nejlepší tradici severských kriminálek. Na první pohled bezproblémové odlehlé městečko, zasazené do krásného okolí, v sobě skrývá mnohé vnitřní běsy a kriminalista, který se po letech vrací domů se musí vypořádat nejen s pytláky (a vrahy), ale i s korupcí a nedůvěrou místních lidí. Hlavní záporáci se nezastaví skutečně před ničím (pár docela drsných scén, týkajících se především ulovené zvěře) a já už dlouho v duchu nikomu nepřála tak bolestivou smrt, jako právě jim. A jak už to tak u filmů ze Skandinávie bývá, k žánru bych přihodila ještě i to drama.

Ani nepočítám, kolik se tady sešlo výborných a nádherných hereček v čele s Katherine Hepburn, Ginger Rogers nebo Andreou Leeds. Jejich postavy jsou zábavné, sarkastické a vůbec si tu slovní pálkovanou užívají s celou vahou své okouzlující osobnosti, ale někde v pozadí už se plíží stín velké tragédie. Poslední třetina filmu tak z lehkovážné konverzačky přechází v tíživé drama, kde jsem se ani já nakonec neubránila, aby mi trochu nezvlhly oči. Protože na rozdíl od svých zářných představitelek, Kay, Jean a ostatní dívky z penzionátu, své místo na výsluní ještě nevybojovaly a jak to tak na pozadí hollywoodského pozlátka bývá, jejich naděje nakonec zapadnou do ztracena, stejně jako jejich krása.

Nenadchlo, neurazilo. Nejvíc jsem se asi pobavila, když to vypečené milionářovo potomstvo, začalo u lůžka nemocného otce řešit kariéru Brada Pitta.

Samozřejmě, že došlo i na to pro mě nepříjemné asiatsko-expresivní herectví, hlavně ze strany pana Songa (u dětí to působilo docela roztomile), ale věděla jsem do čeho jdu, takže tentokrát nad tím přimhouřím obě oči. Vlastně ani nevím, jak mé pocity ze snímku popsat, nejpříhodnější mi asi připadá slovo miloučký. Což na první pohled vypadá hrozně cukrkandlově a možná by i bylo, kdyby tahle thajská podívaná zároveň nepůsobila i vtipně, uvolněně, vzdušně...a opravdu nádherně romanticky. Slečna Anna byla tou pravou dívkou do nepohody, Song naopak místama děsné jelito ( ale zase měl chlapec zlaté srdce, to jo ), a o zbytek se postarala nádherná příroda, malí caparti a příjemná hudba. Takže celkově spokojenost.

Na válečné filmy mě moc neužije a i tady jsem se nalákala spíš na tu detektivní část, ale nakonec mě to dostalo se vším všudy. To válečné prostředí i atmosféra tomu přidalo patřičnou hloubku, pátrání po pachateli série vražd postupně nabralo nečekaný směr a ani silný závěr to v žádném případě nezkazil. A to ani nemluvím o těch scénách s ruletou, to byl nervák jak sviňa.

Většinou koukám na izraelské filmy, takže to bylo pro jednou zajímavé nahlédnutí za druhou stranu barikády. Asi tak dvě minuty před koncem mi už bylo naprosto jasné co se stane, ale i tak se jedná o silný závěr. Jinak honičky po střechách pěkné, jen jsem moc nechápala Nadiu. Slibuje Omarovi věčnou lásku a zatím...No nic, každopádně ti Palestinci se s tou svou bojovností zkrátka nezapřou.

Nejvýstižnější popis žánru je podle mě tragikomický, protože tady se i ta nejvtipnější scéna šmahem obrátila na něco moc smutného a naopak. Každopádně, když už tam ten humor byl, tak mně velmi sedl, stejně tak děj, který mě stále překvapoval tím, jak moc se lišil od provařeného námětu, který bych od takového filmu normálně očekávala a ten netriviální závěr ve mně rezonuje ještě dnes. Stejně nepředvídatelné byly i postavy, to, že jsem na začátku Jona vnímala jako hodného, introvertního kluka, ještě neznamená, že jím zůstal až do konce, naproti tomu ta protivná muzikantka se v průběhu filmu vlastně ani nezměnila, jen jsem ji začala oceňovat takovou jaká je. A Michael? Ačkoliv tak 95% snímku vůbec nesundá tu svou obrovskou masku, rozhodně nenechá nikoho na pochybách, kdo je tady největší herecký king. Jeho Frank je obrovský sympaťák a třeba v tom pokoji, jak nechtěně převrhl ten stůl a pak se to snažil napravit, mě ta jeho zranitelná dobromyslnost naprosto odzbrojila a bylo mi ho nekonečně líto. A nevěděla jsem, že ve Fassbenderovi třímá i hudební talent.

Sice uznávám, že pilot utekl jako voda, případ s mrtvou studentkou v nádrži vypadá taky slibně a ten konec překvapil, přesto se nepřidávám k všeobecnému nadšení. Možná je tento seriál na můj vkus až příliš americký, nebo mi prostě jen nesedl, ale všechny ty intriky, podrazy, to, kdo se s kým vyspí, aby získal lepší důkaz, který si pak profesorka a partička okolo ní stejně upraví podle sebe, to není zrovna můj šálek kávy. Navíc je většina postav vysoce nemorální, ale to by mi až tak nevadilo, kdyby alespoň jedna z nich oplývala jakýmsi kouzlem osobnosti, což neoplývá a vlastně tam není ani nikdo (snad kromě profesorky), kdo by i nějak výrazněji vyčníval. Tohle si nejspíš nechám ujít.

Akce dobrá, napětí ještě o chlup lepší, ale hodně to sráží dolů nelogické jednání téměř všech aktérů. Například přivést kluka (mimochodem, kouzelnej cvrček) na policejní stanici, bylo to nejstupidnější, co mohli za dané situace udělat a takových momentů je tam víc. Je mi jasné, že tady šlo hlavně o ty adrenalinem nadupané naháněčky, ale i tak si mohli tvůrci trochu víc pohrát se scénářem.

Zásadně nesouhlasím s tím, že jsou tu kočky zobrazovány jako potížistická, zištná stvoření. Naopak jsou to moc milé, mazlivé a vděčné bytůstky a toto tvrzení hodlám dále rozvinout hned, jak mě náš čtyřnohý mourek přestane kousat do nohy, aááu...