Omnibus

Imbecilní, mozky vymývající a peníze a čas žeroucí prefabrikované reklamní hnusy. Zatím bohužel ty mrchy vyhrávají nad mým pedagogickým působením na celé čáře. Svině jedny všelijaký - opeřený, vypelichaný, bublinky a jiné humusy blinkající, které i v humanistovi mého formátu vzbuzují ty nejmorbidnější choutky. // Zde jsem si chtěl ulevit a s gustem popsat pár konkrétních zvěrstev, které bych nejradši těm kterým pi(č)kaču provedl... Jenže můj syn se už začíná učit číst (i surfovat po netu), tak radši vychladnu a trpělivě si počkám, až je sám od sebe vyhodí do popelnice :-)

Bonus: komentář doplněný o obrázky Teda řeknu vám, tam bych chtěl bydlet... Nádhernej činžák! Zvenčí sice otřískanej a beznadějně ponurej, zato uvnitř vesele kvete podnájemnická plíseň. Chanov hadr. Zajímavá ústřední myšlenka filmu: vyhlášení akce „Z“. Vytáhněte mačety, nadělejte z komanda prejt a máte už na věky bydlení zdarma. Levné a účinné. A při celkem očekávatelných ztrátách (podnájemníků, kteří už zaplatili zálohu na bydlení) se na tom dá i vydělat! Co dál? Našlapaná hudba. A kromě občasné scénáristické střelby naslepo je zde i několik pěkných choreografií baletu smrti. Potěšilo i pragmatické střídání způsobů boje všeho druhu. Z odfláknutých věcí nepotěšilo například jedno „sekání“ do chlapa gumovou mačetou, ale to už asi zbytečně vyrypuju. Občas ale hrozné pindy. Bohužel zde platí známé pravidlo, že dějové nelogičnosti se „vysvětlováním“ jen ještě víc zvýrazňují. Korunu všemu ale nasadila ta tělocvična v závěru. Jednomu zakrslýmu maníkovi se nemůžou v zápase na dvanáct kol dostat na kobylku dva superborci. Taky není divu, když ho mydlí stylem: pokud je ke mě otočený zády, nezlomím mu jediným úderem karate vaz, ale skočím mu na záda, jak uličník při rvačce o přestávce na základce. Celkově jejich orientální technika boje (třeba to záludné tahání soupeře za nohu) nápadně připomínala naše české hospodské rvačky. Holt svět je malej... A když ta ludra zakrslá začala ty dva ještě víc řezat i s tou bakelitovou pidlou v krku, to už jsem sebou smíchy fakt mlátil o zem. Podobně jako uprostřed filmu: „Musíme je dostat! Vy půjdete po schodech a já pojedu výtahem.“ A co takhle, mládenci, juknout se do tý drobátko podezřelý, obrovský díry, proražený ve stropě ? :-D ___Ale stejně tomu nakonec (z bezpečného úkrytu za zábradlím) napálím čtyři hvězdy. Protože když už vygumovat disk, tak kvalitně, čili u tohohle řezacího baletu. A protože jsem chvílemi opravdu "mrkal na drát", tak místo již profláknutého meganámrdu použiju svůj vlastní novotvar - meganámrk!

Pokud bych měl vylovit z paměti nějaké přespolní hrdiny mého dětství, hned za Pipi Dlouhou punčochou by na mě s veselým zavýsknutím vykoukli tihle dva hraví nezbedové. No a co, že z dnešního pohledu jsou jejich příhody trošku jednodušší. V jednoduchosti bývá síla. A navíc, po technické stránce, je to stará dobrá "ruční" práce. Prostě řemeslně poctivej a povedenej animák

Také zde, podobně jako ve Svatbě upírů, je mnoho pitoreskních postaviček ve vedlejších rolích. S takovým gustem zahraných a tak nádherně ujetých, že spolehlivě válcují onu nevýraznou ústřední dvojici. Nicméně: přestože by čertík s vodníkem, Žán a další obludky klidně utáhli pohádku i v případě, že by princeznu hrálo koště a Jindru motyka, na nějaké vyšší hodnocení to nestačí. Ale pro děti určitě koukatelné a neškodné. Plus samozřejmě to: Já jsem malej, ale šikovnej! Hodné zapsání do top hlášek desetiletí :-)

Naštěstí v době, kdy si tyhle obludky dávaly na televizních obrazovkách radostně pac, nebyl ještě náš syn na světě... Takže to odskákal synovec, kterému tohle švagrová pouštěla (netušil jsem, že je až taková sadistka). Nechápu, čím si to ten nebohý klučina zasloužil. Kdyby aspoň provedl něco pořádného, třeba zapálil školku, nebo se zamračil na sousedku, nebo tak něco... Aspoň jednu hvězdu dávám proto, že při sledování tuli-tuli utrpí děti podle mě přece jen o drobátko menší psychickou újmu, než u Pokémonů. Současně mám výborný nápad: Pokémoni mají svoje pošahané zbraně, Teletubbies bych vyzbrojil vidličkami, válečky na nudle a jejich přiblblými úsměvy a oba tyhle druhy zrůdných filmových postaviček bych nahnal do ringu, ať se tam pomordujou mezi sebou...

Bonus: komentář doplněný o obrázky Byly v tom i chvíle, kdy jsem se tetelil blahem - podobně jako v Cotton Clubu, při tom památném čísle harlemských negrů stepujících do rytmu štěkotu samopalů. A solidně zpracované byly i scény z běžného „pracovního dne“ mafiána Cohena, byť jsem si v nich spíš užíval ty vedlejší postavy, než Seana Penna. Z filmu Gangster Sqaud by šlo sestříhat snad tucet dobrých trailerů, ve kterých by ani jedna scéna nebyla použitá dvakrát. Jenže celý film pohromadě už nějak neměl ty grády, jaké jsem očekával. A obávám se, že za pár let po tomhle snímku už ani pes neštěkne. Natož samopal. Navíc ta závěrečná řežba, pojatá v duchu nějaké obyčejné počítačové střílečky... A ze Seana Peana šel v traileru docela strach, ale ve filmu už to nějak nebylo ono. (Na rozdíl třeba od Mafiánů, kde mě Joe Pesci přesvědčil, že je schopnej - jen tak, z plezíru - zavraždit klidně i někoho, koho nemá napsaného ve scénáři :-). Shrnuto: nic víc, než poctivé řemeslo. Nezklamalo, ale ani neoslnilo.

Panu Miloši Kopeckému jsem tady uvěřil úplně všechno. Prostě se zase jednou narodil člověk s jediným úkolem - štvát a urážet ostatní, lékařská diagnóza Prudič z povolání. Tedy, uvěřil jsem mu skoro všechno. Bohužel ten rádoby očistný happy end celou tu povedenou, hořkosladkou komedii srazil v hodnocení níž. Jeho křečovitou repliku "já už budu hodný, dědečku" bych s chutí z filmu vystřihnul a zahodil do popelnice. Jenže to by pak museli vymýšlet nový název pro film, že...

Podobně jako Rákosníček, je i Žofka často vedena těmi nejčistšími úmysly někomu pomoci. Místo aby si tiše sedla někam do koutku a trpělivě počkala, až ji to přejde :-) Tyhle její příhody jsou sice stále dobré a klidné pokoukání, ale hodnotil bych jen za tři. Čtvrtou hvězdu musím přidat za tu chytlavou, rozvernou melodii, kterou mi stačí jen krátce zaslechnout a už se jí po zbytek dne nezbavím: um-ba-bá ... um-ba-bá ... umba-umba... ú

A dojíme a dojíme... __ Tohle "pokoukání" mi byl tenkrát čert dlužnej. Jo jo, vykrádat se musí umět. Ať už cizí baráky, nebo úspěšné filmy. A když se to neumí, dopadne to takhle.

Souhlasím s jednou nosnou myšlenkou filmu, že za peníze se nedá všechno koupit! A to, prosím pěkně, ani nějaké moje vyšší hodnocení této ubohosti. Ubohosti, která bohužel přes všechnu tu nudu zřejmě autorům vydělala i nějaké ty mrzké peníze.