Eruntano

Krásná pohádka s nekonečnou zásobou úžasných nápadů jak ztvárnit různé detaily "božské tvorby" a s perfektně zákeřným pekelníkem. Werich je úžasný vypravěč a hudba (bez ohledu na slabší textovou složku) mi připadá též velmi dobrá. Celkový dojem pak nemůže být jiný než výborný. Též nejsem věřící jako mnozí, ale nechápu, proč by mi biblické téma mělo kazit požitek z filmu nebo jeho příběhu. Nepřipadal mi nijak nebezpečný...

Trpím velmi zvláštním vztahem k tomuto filmu. Je to hrozný blábol, ale přesto se k němu rád vracím. Proč? Protože mě strašně baví ty pitomé hlášky, nesmyslné dialogy, ujeté scény, dementní chování postav i jejich často pramizerných herců, nelogičnost... Nevím, jestli je všechno záměrné nebo jestli film častěji nezískává na kráse spíše kouzlem nechtěného, ale jeho blbost se drží v takovém nadhledu, že mě nerozčiluje, ale rozesmívá. A to dost silně. Nezapomenutelný kousek. Pro mě nesmrtelné hlášky: "Kam jdeš? Vždyť venku leje." *** "Všechny druhy těchto věcí." *** "Připadám si tak nějak... nepřemožitelnej." *** "Pane, vy jste hmotný." (tady skóruje český dabing, který svojí příšerností dokonale podtrhl kouzlo filmu) *** "Co to je?" "Černá krev země." "Myslíš olej?" "Myslím černou krev země." *** "Myslím že jsme v centrálním... jak tomu říkáte?" "Stoka 7."

Určitě to byl unikátní námět, to ano. Jenže tak trochu asi zůstalo jen u něj a například scénář zůstal už trochu pozapomenut. Skončilo to potom nějak roztahaně, místy až otravně a příliš béčkově. Na druhou stranu to jisté kouzlo má. Už snad tím, jakou inspirací to muselo být pro Fallout;) A pár libými obrazy.

Mám za sebou pár dílů. Žádnou pecku v tom nevidím, ale pár dobrých vtípků se zatím pokaždé našlo a celkově jde o docela sympatický seriál. Z postav to táhne hlavně cvok Bernard, to je povedený kus.

Úžasná pohádka! Vynikající námět, mile a chytře rozvedený ve velmi hezký příběh plný trochu temné poetiky, trochu morbidního (ale skvělého) humoru a vlastně i té romantiky. Obrazové ztvárnění je okouzlující, vydržel bych se na ty scény dívat i kdyby stály samy o sobě. Míhá se tu spousta bizarních, ujetých, ale mistrně načrtnutých a osobitých postaviček, které rozehrávají jedinečný kabaret (hlavně ansámbl umrlců stojí za to). A Emily je od první chvíle, kdy jsem ji spatřil, filmová dívka mých snů...;)

Má to svoje silnější chvíle. Občas dobré vtipy (nejen verbální) a poslední, doslova vrcholnou povídku jejíž nápad a zpracování mě naprosto odrovnaly. Celkově jsem se ale spíše nudil a Allenova nadsázka na mě tentokrát nezapůsobila natolik, aby nezůstávalo často u trapnosti tam, kde se cáklý nápad měl proměnit ve vtip.

Tohle je výborkný případ jevu, který mě fascinuje. Díla, založeného jen na pouhém příběhu, bez jakéhokoliv dalšího přesahu, které mě přesto dokonale strhne a jsem z něj nadšen. Čím to? V tomto případě jde o to, že Singer prostě dokáže vyprávět způsobem, který drží člověka v intenzivním napětí, a ve stavu nejvyšší pozornosti. Nikdy neřekne všechno, ale zahaluje děj do stinné roušky tajemství a divák nemá nejmenší tušení, co, proč a jak se stane. A to je přeci skvělý zážitek.

Film udržel kvalitu a hodnotu Shakespearova působivého příběhu, ale tak nějak zabil jeho poetiku a okouzlující jazyk, který člověka nadchne a potěší. Brutalita mi nevadí, obrazy tu nejsou špatné, ale v porovnání s divadelní skromností, ve které Shakespearovou genialitou vzniká dramatický zázrak, je to přeci jen slabší. A vnitřní vývoj Lady M tady také není tak úplně hodnověrný. Což zamrzí.

Jednoduchý námět, který je rozvíjen v relativně zajímavé, ale bohužel často nedořešené a zbytečně opuštěné (Jak dopadl kluk? A jak Shebina rodina, včetně jí samé?) příběhové linie. Jedinou pořádně zpracovanou postavou tu pak zůstávává Barbara, což je dost málo, protože i jiné mají nakročeno podobným směrem. Často jsem měl u toho filmu pocit, že se stane v ději nějaký zlom, který ho posune na další level, ale to se nestalo. Trochu mě pak překvapilo, že se vlastně celou dobu děje to, co divák očekává. Což jsem vážně nečekal. To bude ale asi tou literární předlohou. Celkově tedy docela nezajímavý film s chabým vyvrcholením, který tak trochu zachraňuje ústřední herecká dvojice a Bill Nighty.

Docela jsem se divil, že je v kině tak narváno na Trierův film, když bylo pár hodin předtím na (podle mě o dost populárnějšího) Cronenberga poloprázdno. Ještě více jsem se divil, když jsem si ve snaze najít vysvětlení tohoto jevu, dohledal v anotaci, že se jedná o „bláznivou komedii“ (šel jsem jen za jménem režiséra, bez jakýchkoliv průvodních informací). Trochu zmaten jsem napjatě očekával, co příjde. Bláznivá komedie rozhodně ne. Spíš trochu ujetý satirický vtip. Strohou neakční formou se držící hodně při zemi, ale vespod sršící milou ironií na všechny strany. Film je originální a hrozně vtipný. Humor je tu inteligentní, věcný a absurdní, což je bezva kombinace. Potěší i různé detaily a vtípky režiséra, například v jeho komentářích k ději. A postava islandského obchodního magnáta „Nesnáším-ty-zasraný-sentimentální-dány“ Finnura je geniální. A Jens Albinus v hlavní roli jedinečně labilní. Bavil jsem se parádně.