Kto je tu riaditeľ?

Podivínská podívaná. Svět, který se řídí pravidly, ze kterých je mi na zvracení - přetvářka a lži. Proti tomu - struktura narušovaná postavou svébytného komika, žijícího pod vlivem italského absurdního dramatika... Trier mne zase dostal, zase jsem naletěl jeho režijním fíglům... Chvíli jsem křenil, popadal za břicho a hned na to se mi otáčel žaludek do všech stran... (29.11.2007)

Velice natěšen na film, nadopován energy drinkem abych neusnul, zalehnuvší na postel… A po 20 minutách jsem byl tuhej. Pak se probudil, dal panáka vodky, opět sednul k filmu a po chvíli to vzdal. Pořád a pořád se jen mluví, pořád a pořád, jen a jen nuda a nuda, je neuvěřitelné, co je tohle za paskvil. Tohle opravdu není komedie, ne a ne a ne, není! Vypínám v půlce, nehodlám to nikdy dokoukat. (12.07.2011)

Stejně jako u lenuse se u mě premiéra filmu konala až po divadelním představení, vlastně hned druhý večer, takže mám i podobné pocity. Rozhodně ale ne zklamání, od typické filmové rozklepané "trieroviny" nemůže čekat člověk žádné teatrální pojetí a divadlo by zase neskouslo ty na první pohled nevýrazné postavy a dialogy. Takže i když se obě díla sobě velmi podobají, určitě stojí za to vidět obojí. I když jestli se chce člověk hlavně zasmát, tak by měl jít asi spíš do divadla. I když nevím, jak by to bylo, kdybych viděla nejdřív film a pak teprve divadelní hru. (20.06.2009)

Lars von Trier je trošku těžkotonážní režisér. Nedá se u něj čekat nic jiného, než něco originálního, co buď sedne, nebo vysloveně nasere. Kdo je tady ředitel? je dost zvláštní film, kde kamera se vůbec nehýbá, a jak jsem se dozvěděl, tak je vše ještě natočeno dost zvláštním postupem, což mi potvrdilo i samotné záběry kamery. Kamera byla totiž statická a jednotlivé záběry se mezi sebou sekali tak, jak lidé mluvili. Mimoslovní pohyby byly často jednoduše vyškrtnuty. Zajímavý a musím říct, že mně to nijak nevadilo. Důležitá totiž byla konverzační část, která byla fakt skvělá. Nejbrutálnější byl ale ten dánsko-islandský vztah, ten mě vysloveně bavil. Ono taky, koho by nebavilo sledovat, jak na jedné straně mluví dánsky, na straně druhé to překládají do islandštiny a je to jako kdybyste překládali Moravákovi, co říká Pražák a suverénně si na to vzali překladatele. (24.01.2013)

Nevydržel jsem to doukoukat. Dogma mi přijde jako patrně nejhorší možný způsob jak natočit komedii. V reálu to vypadalo tak, že jsem věděl, že právě proběhl vtip, ale neprobudil ve mě jen náznak smíchu. Celé je to totiž úplně mrtvé a nijaké. Je možné, že svou roli hrály ne úplně dobré titulky. Herecký ansábl je i přes zdější obdiv podle mě strašlivě unylý a neumí vtip podat. Jakkoli mám Triera rád, tak jeho nej-dogma filmy nemůžu. Tento se u mě zařadil po boku Idiotů. I tu mě forma tak znechutila, že jsem se nebyl schopný dostat k obsahu. Asi se k tomu ještě vrátím, ale teď to víc než na jednu hvězdu za nápad a úvodní dobrý vtip s prologem režiséra, kterého vidíme v okením odrazu. (17.05.2010)