D.Sleeper

Psychopati (umělecky, precizně, od srdce... řádně napumpovaného "zdravým" machiavelismem) sobě: Kterak Bleskově a efektivně k vlastní Super-Nově a jiným explozivním rozkoším přijít. Na nerudovskou otázku: "Kam s ním?"... Tedy s tím nepohodlným "víceprezidentem"...existuje přece jako vždy jedno velmi prosté a spolehlivé řešení... For absolutely complete and exact answer including every detail of this solution, please ask Mr. Bloom, president of Video Production News, a professional news-gathering service. He will answer you every question as friendly, as he can :)))

Tron fights for users. Hacker fights for common people... Kombinaci neonových kompozic se syrovou akcí doplňuje obnažená, tiše nádherná monumentalita vnějšího prostředí... K tomu Rossův-Williamsův soundtrack... Prostý, akční, postupně gradující dramatický příběh s thillerovým zabarvením tak díky dokonalému soundtracku a kameře místy přechází v impozantní a elektrizující metafyzickou báseň.

Hvězda navíc za Rodena a Vejvodovou. Film nám občas něco ukazuje... někdy doslova, někdy obrazně... V každém případě český nadprůměr.

Jak na věc. Ovšem předání životního moudra tentokrát probíhá třemi odlišnými metodami: "senior", "old school" and "Saint Vincent´s way"... Mezi námi sousedy... Takto inspirující a osobitý sousedský vztah plný harmonie... Komu z nás se může toliko poštěstit? ;-)

Per aspera ad Terra...

Protože mám rád moře, lodě, okouzlující atmosféru s tím spojenou... a protože je přítomen i jiskřivý a magický náboj... vzniká tak dobrá motivace k plavbě... a já jsem ochoten hvězdu přihodit. Se silnějším scénářem nebo vynalézavější režií by zážitek dokonce mohl dosáhnout jasu unikátní pětičlenné hvězdokupy... jasně zářící noční oblohou... nad nekonečným oceánem.

Docela sranda, když k tomu přistoupíme s dostatečnou nadsázkou ;-) Je to přirozené a rozhodně jednodušší, než když se snoubenci pod vlivem "rodinných lapálií" pokouší přistoupit k oltáři ;-))) A jen tak mimochodem se vkrádá otázka: Co vše je vlastně přirozené? ;-) .... Soundtrack taktéž není marný :)

...kouzlo nevyřčeného ...vlastně i vyřčeného ;-)

Raluca, no ovšem. Když je po všem, dává si prý nanuka... Zážitky, z nichž zamrazí, i když občas způsobují tání. Kdo na divé laně narazí, skončí sám - u ledu, v bílé pustině - bez sání...

Po kouzelném, slunečními paprsky prozářeném, telefonátu v úvodu je Sandře nad Slunce jasné, že ji o víkendu nečeká lehká práce. Práce, jejímž cílem je, aby neskončila bez práce. Motivována touto skutečností, vydá se splnit "mission (almost) impossible" - navzdory její psychické náročnosti. Bez práce totiž nejsou nejen koláče, ale ani třeba taková pizza nebo střecha nad hlavou. A proto "per aspera ad světlé zítřky"... (Pozor bojler - ten s tepelným čerpadlem) Ovšem jak se v zlomový okamžik ukazuje, k tomu, aby "světlé zítřky" nastaly, nestačí jen Slunce svit, solárních panelů hřejivý účinek či bankovek šustot, ale především vřelost v srdci k bližnímu svému doprovázená zdravou "elan vital". Ta zahřeje o mnoho více. I přes vědomí, že na poli pracovních příležitostí Slunce hned tak vyjít nemusí... Přitom víme, že chybělo jen málo, aby vyšlo. Kdyby totiž dala Juliette Sandře kontakt i na 17. zaměstnance, Chucka Norrise, mohlo by být hledání práce o mnoho snažší. Ten má totiž ve zvyku nosit klobouk a chránit tak Slunce před svým žhavým pohledem. To se pak nebojí vyvcházet - dokonce ani na poli pracovních příležitostí. Dobře Chuckův pohled zná a dobře ví, že... ten zahřeje jednoznačně nejvíce. Vzpomínky na něj patří rozhodně k tomu nejžhavějšímu, co zažilo... Ale protože byl víkend, šel se Chuck projít po safari, nenápadně jako jeden z mnoha lidí, kteří se přišli podívat na exotická zvířata (kdo by to byl řek - ale - zvířata se přišla samou zvědavostí podívat na Chucka Norrise) a nechal přitom klobouk doma na verandě. Takže teď se Sandra načeká.... U Chucka totiž jeden nikdy neví, kdy se rozhodne, že víkend končí a týden začíná...