jahol

Skutečně vynikající krimi se skvělými hereckými výkony, trojka Spacey+Crowe+Pearce se překonává, brilantní kamera, střih, víc než jen pár dokonalých scén. Z hrany pro maximální hodnocení mi tenhle film shodil scénář - jedním z kritérií kvality je jistá úroveň srozumitelnosti a přehlednosti - a já byl v první polovině filmu v tomhle ohledu dost ztracen. I tak bych dal za pět, ale pak jsem asi až moc začal přemýšlet nad tím, do jaké míry by maximální hodnocení bylo ovlivněno vlastními pocity a do jaké masivní chválou filmu od jiných.. a napadlo mne, že pár filmů v žánru krimi ve mně probudilo opravdu ještě o dost větší nadšení...

No, tentokrát mě Hellboy za srdce moc nevzal. Tvůrci se zjevně snažili udělat druhý díl bombastičtější, mohutnější, výpravnější.. jenže co je to za výpravu, když ji téměř cele tvoří digitální vymalovávky, které nepřinášejí oproti špičce žánru mnoho nového? Celý film mi přišel jako úspěšný pokus ukázat, že v současné době lze natočit v žánru komiksu cokoli, jenže tomu cokoli nakonec vlastně scházela originalita - například víly zubničky byly roztomilé, ale analogii jejich žravosti, která spolu s množstvím neguje zdánlivě křehkou konzistenci, už jsem někde viděl, a tolik chválené stromové monstrum vzniklé z malého zeleného bobku velmi silně připomínalo pána lesů z japonských anime. Horší bylo, že (podle mne) ubylo i originality v dialozích akčního týmu našich spasitelů a pokusy o skutečnou originalitu byly příliš vykonstruované i na komiks. Protože v typickém rytmu akčního filmu s převládajícím pohybem a občasným uvolněním byly klidné pasáže s dialogy skutečně velmi slabé (mnohem slabší než v "jedničce", držela stejně film nad vodou akce. Za nejlepší pasáž, díky které vytahuji hodnocení až na tři hvězdičky, jednoznačně považuji návštěvu ve městě Trollů, kde si tvůrci opravdu s láskou vyhráli s mnoha detaily a vytvořili skutečný dílem pohádkový, dílem úchylný svět - na rozdíl od zbytku filmu, kde si v řadě digitálních sekvencí dali (zbytečně) laťku příliš vysoko a to se obrátilo proti nim. Dvojka Hellboye je náznakem směru, kterým se snad komiks ubírat nebude - směru preferujícího vnější povrchní stránku před atmosférou. A atmosféra je pro mne u komiksu základem, bez ní zbývá jen jakýsi podivný patvar nereálného a nelogického.

Přestože mám seriál 24 hodin hodně rád (pro mne osobně je to první dílo nové seriálové vlny třetího tisíciletí), nečekal jsem, s přihlédnutím k podmínkám vzniku tohohle televizního dílka, nic extra. O to příjemněji jsem byl překvapen tím, že námět unese délku celovečerního filmu, je velmi slušně zpracován a na rozdíl od hromady jiných daleko ambicióznějších kousků je natočen v působivých realistických exteriérech (to je ostatně pro "dvacetčtyřku" typické) a když se podíváte na některé scény z chaotického města v převratu pod drobnohledem, zjistíte, že nejsou ošizené ani menší detaily. A můžete mě obvinit z naivity, ale film má v sobě i překvapivě dost morálního poselství, které nevyznívá jednostranně nebo jako klišé. Minusem je zbytečná (a pro jinak poměrně inteligentní scénář proto překvapivá) nezničitelnost hlavního hrdiny - pokud už musel přežít (jako že ano, o čem by byla sedmá série, že?), daleko lépe by se to uneslo, kdyby bojoval najednou ne s deseti ale tak se čtyřmi protivníky, přitom z hlediska logiky příběhu by tahle lákavě komornější varianta byla zcela bez problémů. Kiefer Sutherland je tradičně velmi dobrý (scénář by v jeho roli mohl malinko ubrat na patetičnosti) a i černí kluci jsou tak dobří, že vás ani nenapadne, v jaké rovníkové herecké škole (nebo v jakém downtownu jakého amerického města) je posbírali. A protože dvacetčtyřka si tradičně zakládá na záporácích, budou se vám určitě líbit postavy ničeho se neštítících povstalců a staré i nové postavy z americké části příběhu, se kterými se už brzy setkáme v sedmé sérii seriálu.

Prvních 15 minut filmu je vizuálně velice působivých a slibuje mnohé. Pak se do popředí dostane přece jen už víceméně standardní příběhová konstrukce, kterou navíc sráží černobíle populární protiklad zlého amerického kapitalisty balancujího při prosazování svých zájmů na hraně zločinu (jedna z nejslabších rolí T.L.Jonese) a hodných Evropanů. Stále je ale na co se dívat, řada prvků vkomponovaných do děje (polský jazzový orchestr) je osvěžujících a udrží vás v příjemné směsi napětí a radosti z noir pojetí celé téhle záležitosti, a to až do konce, který si příměsí originality nezadá s předchozím. Poctivé 4/5.

Lehce přeceněný film, řekl bych. Ano, iniciační vstup do světa dospělých je pojat zajímavě a v některých bodech hodně silně, ale nedrží úplně vyrovnané tempo. Herecké výkony dětské čtyřky jsou dobré, ale nikoli vynikající (podívejte se na film Spáči, pokud chcete vidět skvělé dětské herectví), plusem je výborný hudební doprovod. Film, který mi asi chtěl hodně sdělit, ale nakonec toho stihnul tak polovinu a občas opakoval věci, o kterých mohl tušit, že už je dávno vím.

Nebylo to tak hrozný, jak jsem očekával ze zdejších hodnocení. Základní zápletka sice opravdu nepředstavuje nic objevného, ale je na ni dobře naroubována řada drobných vtipných dialogů (rodiče hlavního hrdiny) a situačních gagů (nápad s útočícími zvířaty). Herecké výkony dost nevyrovnaná (Sarah Jessica je hodně dobrá a téměř vymazává nedopatření v práci castingové agentury, která se u data jejího narození evidentně překoukla o deset let), její kamarádka výborná, rodiče skvělí, naproti tomu všechny hlavní mužské role jen průměrné. Nutný závěr není nakonec nutné příliš vnímat, chybou je, když vás přinutí k předčasnému odchodu, protože mezi titulky najdete ještě hezký komediální bonus.

Rozhodně velmi zajímavý námět, ze kterého by současný špičkový režisér udělal dokonalý sci-fi thriller. Skutečné zpracování bylo takovým thrillerem ve své době, ale rozhodně není nadčasové a v konkurenci dalších dekád ze své atraktivity hodně ztratilo. Pro mne film téměř přesně na poloviční hodnocení, který na tři hvězdičky vytahuje velmi dobrý závěr s perfektními pejsky a psychologicky krásně vykreslenou postavou klonu, který by obstál i v ryze současné době.

Tak trochu mám při hodnocení problém odlišit sympatie k občanu a prezidentu Havlovi a sympatie k tomuto dokumentu jako takovému. Havel vychází s čistým štítem, nejvyšším hodnocením, takový, jakému jsem vždycky věřil, a navíc i překvapivě detailní a puntičkářský organizátor, byť v řadě případů je výsledný efekt naředěn jeho mírnou roztěkaností a nešikovností. Dokument je o jednu hvězdičku níže, na jedné straně vynikající poctivý a jistě velmi náročný počin, na straně druhé přece jen obsahující scény, ani ne snad zbytečné, ale nedotažené, ublížené přílišným kvapem vynuceným velkým časovým přesahem filmu (scéna s Clintovovou návštěvou Reduty, která, při větší míře vykrytí detailu a atmosféry, mohla být buď jedinečným dokumentem o tom, jak to tu nejmocnější muž světa rozbalil jako člověk, anebo naopak průkaznou studií toho, jak i v emočně rozvinutých situacích zůstává nejmocnější muž nade vším, protože si prosté emoce nemůže dovolit). Pár scén je ale skutečně dokumentaristicky dokonalých a lidsky strašně silných, protože nemilosrdně obnažujících postavy určující běh života kolem nás, za "normálních" okolností skryté za padesáti maškarádami připravenými nadbíhajícím štábem a novináři (úžasný rozhovor Havla s poučujícím, stále hrajícím Zemanem). Občas, podobně jako jiní častěji, píši do svých komentářů, že kdyby režisér ušetřil pár (desítek) minut a vypustil balast, bylo by to jistě ku prospěchu věci. Tady je dojem přesně opačný - škoda že nevznikl seriál zhruba trojnásobné délky, který by šel do hloubky nejen v několika úžasných scénách (viděl jsem verzi televizní, ale soudím, že je to ta delší, v opačném případě Nova vyplnila reklamami plných 40 minut a to mě děsí).

Neznalého, který právě dokoukal jedničku, napadne, že dvojka nemůže být tak dobrá, když bude už bez Marlona Branda. A neznalý rychle zjistí, že Al Pacino se jako kmotr svému "otci" minimálně vyrovná a že se vůbec tahle gangsterská epopej ve svém pokračování rozmachuje ještě šířeji. Široký časový záběr a prolínání dvou časových rovin přitom vnímám spíše jako minus, protože postavy se, na rozdíl od jedničky, dosti podstatně vyvíjejí i mimo plátno a příběh tak má malinko narušenou konzistenci (scéna s rozpadem kmotrovy rodiny). Na druhé straně i v tomto tříhodinovém spektáklu stále platí, že každý jednotlivý záběr je vypilován k obrazové i obsahové dokonalosti a zdá se mi, že zejména dramatické scény jsou natočeny s ještě větší bravurou a mají až thrillerový nádech. Čistě subjektivně, jen z bezprostředních pocitů, bych pak napsal stejné shrnující hodnocení jako k jedničce - maximální hodnocení náleží filmu zcela jistě a s rezervou, ale do svých TOP 10 nejlepších, třeba do blízkosti jiného monumentálního Coppolova díla, Apokalypsy, ho nedostanu.

Tarantino jak vyšitej, ale mírnější a přístupnější než v Pulp fiction. Pro někoho to bude plus, pro jiného naopak. První herecké housle hraje Samuel L.Jackson a Robert de Niro si to taky pěkně užil. Naopak Pam Grier mě svou životní rolí až tak nepřesvědčila.