Jara.Cimrman.jr

"Když nám konvence a věda nenabízí žádné odpovědi, můžeme se obrátit k fantastickým předpokladům." Strašidelný Mulder a nevěřící Scullyová vstoupili na mysteriózní seriálové pole velmi razantně a mě v 1. sérii nejvíc potěšily epizody Úvod, Hnízdo a E.B.E.

"V případě, že je to jenom opičí moč, jdu od toho." Pochybující agentka Scullyová při setkání s pátým a šestým nukleotidem DNA, radioaktivní zelenou krví a nějakou tou důležitou mrtvolou už snad konečně začala trošku věřit. A já si to užil, přestože zrušení projektu Akt X a osud Muže z Pentagonu mě kdysi dávno docela překvapilo.

"Roland není zrovna raketový vědec." Že by retardovaná uklízečka Roland nebyl raketovým vědcem? To je tedy záhada a na záhady jsou tady Mulder a Scullyová. Jenže parťácká vražda tu už byla a sdílené vědomí až taková pecka není.

"Proč na ten uragán nevytáhnete pistole? Odpráskněte ho!" Osamělých hrdinů v boji s mafiány jsem viděl mnoho a výjimečnost vojáčka Franka McClouda v boji s gangstery krále podsvětí Johnnyho Rocca vidím nejspíš v tom, že patří mezi průkopníky této nyní již poměrně obehrané situace. Mohu pouze odhadovat, že kdysi to asi bylo hodně napínavé, ale mne spíše rušila nesmyslná lehkovážnost padouchů. Nicméně gangsterskou férovku při pistolnickém souboji jsem si užil, nepotrestanou drzost Nory taky a Frankovi jsem rozhodně fandil, když se rozhodl deratizovat svět od gangsterů. Jen jsem doufal, že mě to vtáhne víc do děje, budu chránit něžné pohlaví a budu při uragánu statečně bojovat s otevírajícími se okenicemi. Místo toho jsem jen poklidně seděl a čekal, až to všechno udělá Frank za mě.

"Tak ty jsi mě chtěl vyhodit do vzduchu i s letadlem. Pak najednou dostaneš chuť vyfotit mě aparátem kalibru devět. Chci si popovídat s tvými přáteli a co uděláš ty? Strčíš mi do boty zmiji.” S budspencerovky rozdávajícím Rizzem, převlékacím Caputem a záškolákem Bodem jsem se vydal po stopách ropnýho brouka mnohokrát. Vždycky jsem se přitom dobře pobavil a jednou jsem ho málem i našel v Chemopetrolu. Jen jsem asi nebyl první.

"Jacku, to jsem já. Teda ty. To je fuk." Opakovaný vtip obvykle nebývá vtipem, ale další návrat do roku 1947 se povedl. Připomínka nahého pobíhajícího Farga mě opět rozesmála a Jackovi jsem hrozně přál, aby jeho první noc s Allison nebyla i poslední. Jak já jsem mu fandil v tom, aby přestal zírat na drát a sám sebe poslechl.

"Nejenže ho vidím, ale dal mi i pohlavek. To může, když není skutečnej?" Vítej Starku, chyběl jsi mi, chlape sarkastická. Škoda, že se Stark vrátil pouze ve formě halucinace, ale zařádil si opravdu svědomitě. A když se k tomu přidal šikanovaný Farprd, nakrklá Tess a zmatená Jo mezi dvěma Zaney, tak jsem si to opravdu užil.

"Paní Bishopová to nedovolí. Alespoň ne v tomhle životě." Tak ta osmiletá holčička je pětadvacetiletý mrtvý polda? No jasně, je to zjevné a vidí to všichni kromě agentky Scullyové. Její skepse je už trošku protivná, ale té malé Michelle jsem se trošku bál. Nechtěl bych s jejíma zlýma očima zůstat sám v místnosti.

"Muldere, zase to zavání nekonvenčním způsobem vyšetřování." Návrat Toomse k hodování na pátých játrech byl na můj vkus příliš ponořený do tmy a mnohem méně zábavný než při svém prvním opuštění kokonu.

"Já jsem dělal všechno možný. Hlavně jsem žil. Vylezl jsem na Kilimanjaro, jedl jsem netopýry v Laosu, skolil jsem krávu bazukou." Yes Man je film určený pro mě. Žil jsem totiž jako Carl život na baterky, ale jednoho dne mi ho pozitivita změnila k nepoznání. Nebylo to sice slovo ANO, ale bylo to hodně podobné. Jakmile jsem však potkal guru Terrence, tak jsem do toho šel naplno. Rozhodně chci pilotovat letadlo, hrát na kytaru a zpívat sebevrahovi na římse a samozřejmě chci vést joggingový fotokroužek v korejštině. K dokonalosti mi však kousek chybí, protože zatím nehodlám pít Red Bull, nechat se okrádat bezdomovci a mít sex s důchodkyní. To si asi pošetřím na příští život.