Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Horor

Posledné recenzie (599)

plagát

Domestik (2018) 

Sex na pervitinu. ____ Hovořit v případě Sedláka o nějakém talentu či naději českého filmu je mýlka, protože on je již plně vyzrálým autorským tvůrcem, který přesně ví, co a jak chce říct. Na rozdíl od Tomáše Pavlíčka, kterému je třicet, a přesto točí, jak kdyby mu bylo šedesát (Chata na prodej), je stejně starý Adam Sedlák patřičně nekompromisní. Tomáše Pavlíčka nepotkáte na párty, kterých vymetá desítky ročně, jinak než v saku a v polobotkách. Adam Sedlák nosí kšilt a sneakersky. A o tom to (taky) je. ____ Vyjma kritického komentáře ohledně užívání dopingu ve vrcholovém sportu (atletika, cyklistika, kulturistika) nabízí Domestik další tři úžasné roviny – emancipační, transgresivní a recipientskou. (i) Zatímco hlavní hrdina je primitiv bez vzdělání, ona je vysokoškolačka. On žije v interiéru a snižuje si obsah kyslíku, ona v exteriéru dýchá zdravý vzduch a chodí plavat a běhat. On navzdory svému ježdění setrvává pořád na místě a Tour de France nevyhrál a nevyhraje, ona se doopravdy pohybuje při plavání a chození do práce a snaze posunout či alespoň zpříjemnit jejich vztah. Jenže jak víme již z Mannova Nelítosného souboje, skloubit absolutní workoholismus s rodinným životem nelze. (ii) Ještě větší rozdíl mezi hlavními hrdiny spočívá ale v tom, že on si chce snížit hmotnost, aby ji nemusel tahat na kole, kdežto jejím cílem je hmotnost naopak zvýšit (otěhotnět). Tato transgresivní rovina (tělesnost a maso jako téma), posouvající film žánrově od Hanekeho ke Cronenbergovi, tu vychází z ústředního tématu hororové literatury, kterým je maso a jeho problematika. Může to být změna jeho tvaru. Nebo je to o oživování mrtvých, o tom, jak dát život tam, kde nebyl, ale hlavně o důsledcích tohoto faktu. Soustředit se ryze na tělo a vypnout u toho mysl, jak činí trochu omezený hlavní hrdina, v sobě nese důsledky, které jsou, jak ukazuje závěrečná auschwitzsko-mauthausenovská scéna, téměř vždy katastrofální. (iii) Existují dva způsoby, jak dosáhnout v životě štěstí – buď instantní drogy (kafe, alkohol, cigarety, nezdravé jídlo), které člověka krátkodobě nakopnou, ale dlouhodobě na to dojede, a pak je druhá správná cesta, která sice zpočátku dost bolí, ale v konečným důsledku se vyplatí (frajer postaví svépomocí rodinný barák, několikaleté studium cizích jazyků). Pokud tedy někdo Domestikovi vytýká delší stopáž, je to omyl, protože filmy, které diváka bezprostředně baví, většinou velmi rychle odezní, kdežto ty divácky nepříjemnější kusy na sledování (Visconti, Kubrick) si neseme v paměti někdy až do smrti. Sedlák by samozřejmě mohl nechat film přestříhat na devadesát minut, ale pak by se z Domestika stala jenom droga. A nic víc. ____ Ve Varienty mají pravdu, když Domestika vidí jako dílo perfekcionisty. Když si hlavní hrdina u Mefistofela, což je onen inteligentní nihilista se sklonem k chastu, nechává brát krev, nevidíme vpich jehly, což se zrovna v tomto typu filmu vyloženě nabízí. Jenže pak by na nás neměl takový dopad záběr na plastový vak plnící se krví. Když přeskočíme vpich jehly, je dopad na diváka o to silnější. Přesně tyto detaily rozhodují o tom, zda má filmař věci pevně v rukou a nehraje s vesmírem tzv. kostky, anebo jen chaoticky vrší záběry a scény. Pohled na větrák generátoru kyslíkového stanu coby paralela k otáčejícím se ráfkům kola, rozostřený záběry respektive matný záběry přes stan evokující rozpadající se postavy, až na cyklisticky žlutou a pekelně červenou tlumené barvy (ač ona žlutá a červená jsou jen falešnými nadějemi), střih zvuku/mix zvuku či různě variovaná inscenace postav v rámci stejných prostorů znamenají, že se z Domestika nepochybně stane téma bakalářských analýz. Ale hlavně to znamená, že Sedlák ví.

plagát

13 hodín: Tajní vojaci v Bengázi (2016) 

Jelikož v době uvedení tohohle filmu vrcholí v USA prezidentské volby mezi Clintonovou a Trumpem (aktuálně má u sázkovek Clintonová kurz na vítězství 1,3 a Trump 3,05), nelze v tom filmu nevidět dílo na zakázku, který udělal Bay pro republikánskou stranu. Důvod je ten, že Clintonová byla v době útoku v libyjském Benghází ministryní zahraničí a republikáni se na ní celý průšvih snaží hodit. Faktem nicméně je, že ten film není navzdory tomu a navzdory svýmu nižšímu rozpočtu žádnej slabej vývar, co chutná jako namočený fusky s nějakou fancy omáčkou, ale uměřená vtahující podívaná.

plagát

Zozn@mka (2016) 

Jeden uživatel na CSFD se mě zeptal, proč jsem dal tomuhle filmu tři hvězdičky a jestli na ten film nejsem až moc hodný. Tak jsem mu odpověděl a tu odpověď dávám i sem v podobě komentu: ____ a) Otázka je, co vlastně odráží hodnocení filmů. Někdo hodnotí emoce, který v něm film vyvolá, někdo nějaký myšlenky. Často se ale hodnotí ne film samotný, ale spíš to, nakolik splní naše očekávání, který si dopředu vytvoříme. Prostě samotný hodnocení filmů je velmi složitý. ____ b) Já prostě nejsem jako Martin Svoboda z Aktuálně, který všechno sjede. Ani jako Kamil, který má spadeno na český filmy. Ani jako ty, který vidí v českých filmech konkurenci a má problém s Polednicí (byť třeba oprávněný). ____ c) Zastávám názor, že hrozně důležitý je vůči filmům pokora a respekt. Takže ano, je nutný být kritický vůči filmům, ale současně je fakt nutná ta pokora. A ne být jako verbal a mnoho jiných, který prostě to nandaj celýmu filmařskýho štábu, kde je ve skutečnosti značný množství velmi talentovaných a schopných lidí. Takže máš pravdu, že já jsem hodný, ale to se týká obecně mě - já prostě filmy možná malinko nadhodnocuju, protože prostě je mám rád a respektuju ty tvůrce a nejsem píča, co přistupuje k těm filmovým dílům bez pokory. I když zas jako chápu, že když někdo prostě musí napsat ty 4 texty týdně nebo kolik, aby mu to hodilo nějakej cash, tak prostě jede ty texty takhle pořád dokola a nemaže se s tím v recenzích. ____ d) Zastávám názor, že řada filmů s nízkým hodnocením v sobě má spoustu kvality a stejně tak řada kvalitních filmů je nic moc (to jsou ty známý kýče a midculty). Navíc vozit se po Seznamce je hrozně jednoduchý a není to nijak přínosný. Jako ok, dneska točí kdekdo a řada českých filmů je třeba pochybných, nicméně je nutný být prostě obezřetný a neupadnout do nějakých klišé, že dřív ty filmy byly lepší atd. (což je i matematicky nesmysl jdoucí proti Gaussově křivce) ____ e) Přišlo mi i vtipný, že v době LFŠ a těsně po Varech ohodnotím Seznamku. Jako ne že bych to dělal záměrně nebo na tu Seznamku šel záměrně kvůli tomuhle, ale přišlo mi to vtipný. ____ f) Irituje mě, když někdo vytýká českým filmům nějaký technický věci nebo dramaturgický díry. Padesát let po nových vlnách, kdy Godard a spol. naprosto rozbili konvenční filmovou řeč, je naprosto zcestný vytýkat filmu něco takovýho. Neříkám, že každá kravina v českých filmech je záměr, nicméně je prostě nutný být obezřetný a ne se z pozice diváka či kritika stavět nad celej štáb, kterej to dělá skoro celej život. ____ g) Je pravda, že ta Seznamka má některý vady, že jsou tam některý scény na hraně (frajeři se převlíkaj na hajzlu a uklízečka má pocit, že tam spolu mrdaj), některý věci se nezdaj logický. Nicméně mně osobně to nepřišlo nevkusný nějak extrémně, plus můžu Langmajera, plus má to dobrou uměřenou stopáž 90 minut, už třeba první záběr na pingla se mi tam líbil. Ten film v sobě má jistou nadsázku atd., což je plus. Na dvě hvězdy to nevidím prostě, to je málo. Mimo to teda ta režisérka Zita Marinovová, tak ona je to nějaká debutantka a leckomu může připadat velmi pochybná od pohledu, je to nějaká showbyznys diva či co, nicméně já se v lidech vyznám a ona je v pohodě od pohledu, má to vepsaný do očí do určitý míry.

Posledné hodnotenia (2 809)

Ještěr (2023)

08.01.2024

Nočné kúpanie (2024)

08.01.2024

Kryptotrumf (2023)

24.11.2023

Zabiják (2023)

21.11.2023

Citlivý človek (2023)

14.07.2023

Káva a cigarety (2003)

27.04.2023

Žurnalistka a její žalářníci (2022) (TV film)

31.03.2023

Z jiného těsta (2023)

30.01.2023

Skúška umenia (2022)

22.12.2022

Reklama

Posledný denníček (3)

Na pláž do Chorvatska

Scénář pro 21. století - Linda Aronsonová

https://www.namu.cz/item.php?item=284

 

„Na každého scénáristu, který má silnou zápletku, ale bojuje s postavami, najdeme dvacet jiných, kteří bojují se zápletkou, ale mají výborné postavy. Hlavním problémem většiny scénáristů tak není najít správné postavy, ale způsob, jak s nimi zacházet."


- Nejznámější knížka o psaní filmových scénářů bylo Jak napsat dobrý scénář od Syd Fielda. Tohle je takový nástupce.

- Jako místy je to až moc polopatický, ale je to užitečný a hodně dobrý čtení. A od praktičky, takže i dost názorný.

Na pláž do Chorvatska

Ovládací panel
46. naj používateľ Česko
669 bodov