vesper001

Strašný. Zvládla jsem to dokoukat jen kvůli naději, že se ze skříně vynoří Tyranosaurus Rex a posvačí Maggie poté, co ji pro odškodnění utýraného diváka prožene po celém New Yorku. Tak si to shrňme: Maggie je přiblblá, nanicovatá fiflena, co se jednoho dne probudí s čupr nápadem povít si domácího mazlíčka, aby si měla s čím hrát a taky aby ji tento z vděčnosti zajistil pohodlný vejminek. Na hřišti je samozřejmě víc hráčů a ona mezi nimi pobíhá jako bláznivá slepice a klove je do kotníků, aby je napasovala do svých čím dál pomatenějších „plánů“. O něžném výjevu samoopylování ve vaně se bude romantickým duším dlouho zdát, to mi věřte.

Bábuška chytí slinu a dvacátou druhou mízu a zjistí, že život začíná po stočtyřicítce. Ledva spočine francouzskou holí na havajské hroudě, hned k ní přiskotačí pubertální chasník, pro něhož od té požehnané chvíle existuje ona, jedině ona. Babče to restartuje hormony, usnuvší již zdánlivě věčným spánkem a nastane vír gerontofilní vášně a divokého stepování na endoprotéze, detailní francouzáky s umělým chrupem a na konci i slza ze skleněného oka skane. Milosrdná skleróza mi naštěstí zabraňuje vzpomenout si, v jakém pomatení smyslů jsem si tuhle hororovou harlekýnku pustila.

Rozvášněný monstržralok by si jednou za uherský rok taky rád zadováděl, a tak hupky dupky valí k protinožcům. Laskaví lidé mu sestrojí mechanickou hračku, aby se cestou zabavil, protože jinak z nudy rozbíjí, na co přijde. Tento film doporučuje jedenáct z deseti lékařů. Má klinicky ověřené sedativní účinky – sedněte si k němu, a budete spinkat jako budulínci.

Bývalá misska, nyní královna slátanin si neví rady se svým životem a tak šupajdí na rodnou hroudu podělat život kamarádům z mládí, kteří na rozdíl od ní dospěli a žijí trapně a nemoderně spořádaně a co víc – šťastně. Kam čert nemůže, nastrčí bábu. Při nedostatku pracovních sil, pošle aspoň blbku. Jak vidno, filmařská invence nemá vždycky dobrou náladu. A tady měla očividně své dny.

Film, který si budu pamatovat. Málem jsem dostala infarkt, když mi při jeho sledování upadla na zem tužka.

Okatá Dakota je milá a herecky opět o několik námořních mil přesahuje tlupy filmových dětí. Diblík Brittanik je obtížně snesitelný pro každého, komu už není devět, a díky její zkázonosné afektovanosti příběhu proudem teče do bot. Byla jsem zvědavá hlavně na Jesse Spencera, ale musela jsem zklamaně připustit, že i pro skalní fandy Dr. House je to ztráta moře času. Chase v mladší verzi je jen dalším z armády libových hošíků, jakých jsou v rámci žánru záplavy.

Hledaly hrušku, ale našly jablko. Ovšem závěr je jasný – stromy tu rostou.

Proč se vůbec točí dvojky? (O trojkách až sedmičkách nemluvě.) Proč i přes zkušenost staletí stále přežívá naděje, že opakování je zkratkou k úspěchu? Proč, i když existuje bambilion pokračování, které usilovně kopou, aby dosáhly ještě hlubšího dna, než ostatní, to stále někteří zkoušejí? V tomto případě autorům bezradnost teče i nosem, takže parazitování na slušné jedničce není jen krokem zpátky, ale rychlostní silnicí do bažiny. Omlouvám se za nechutný příměr, ale ona je to dost nechutná záležitost.

Pojď si proň, ty Polednice… Chlapecké typy jako je Daniel Radcliffe mi vítr v hormonech nevyvolávají, ani jsem se (já, strašpytel 1. ligy) nijak zvlášť nebála, ale zpracování je stylové, atmosféra od první scény velmi solidní a s minimem triků bylo zkomponováno překvapivě hodně muziky. Nestvůrných hraček mohlo být méně a Rolls Royců více, ale i přesto nutno říci, že Žena v černém je děvče jako květ a stojí zato na ni pohledět. ;)

Jedno z nejlepších televizních i knižních dobrodružství slečny Marplové. Jen těch pár vášnivých vteřin si scénárista měl nechat od cesty, protože erotika, erotika se Agathy netýká. :)