Aelita

Jsou ještě normální ti lidé, kteří ve svých komentářích píšou: "U tohohle jsem se opravdu bavil"? Přestávají snad krutost, ignorance spojená s bezohledností a utrpení bezmocných být smutnými a hodnými opovržení, pokud jsou představeny zábavnou formou? To jest otázka zní – skutečně snad zábavnost přehlušuje lidský soucit? Není právě proto dnešní masová kultura tak zábavná? A ti, kdo se baví, si skutečně neuvědomují, že i oni jsou v roli fialových jednookých pidižvíků pod botou globálních sil a mocností? ___ Místo zábavnosti hodnotím čtyřkou sžíravou jízlivost vůči netečné aroganci znuděného "bílého muže" bez jakéhokoliv břemene zodpovědnosti vůči jiným.

Park Avenue – Zhruba od konce 70. let se jedno procento světové populace, takzvaní superbohatí, přestali zajímat o zbytek lidstva. Žijí sice na stejné Zemi, ale v jiném světě. (Je to nejvýpovědnější dokument z celé série, protože ukazuje, kdo a co způsobuje chudobu. Odpověď zní – lidé a chamtivost.) ____ Vítej na svět – Dítě je vetřelec, který může způsobit smrt matky, i ztroskotanec vyhozený z ráje do bouřného moře života. ____ Ukradená Afrika – Každý systém se dá obejít i zneužít a nezáleží ani tak na systému jako hlavně na charakteru člověka. Současný globální hospodářsko-ekonomický systém je nastaven ve prospěch nadnárodního kapitálu bez ohledu na národní nebo státní příslušnost. ____ Solární mámy – Čirá existence zasažená "světlem" (s)potřeby, která vyvolává v člověku neklid, ne-li neuspokojenost, a pohání ho na principu "o čem nevím, bez toho se obejdu, o čem vím, po tom toužím", což se samozřejmě vztahuje jen na to, co přináší potěšení, pohodlí, slast. Potřeba nově objeveného civilizačního blaha, které se vzápětí stává nezbytným, je jedním z motorů veškerého civilizačního dění. ____ Honba za půdou – Nálety novodobých biblických sarančat, po kterých zůstává poušť. ____ Vzdělání po čínsku – je dnes stejné jako vzdělání po americku či po evropsku, co se týká následného pracovního uplatnění. ____ My chudáci – v animovaném filmu, který by byl lepší, kdyby myšlenky v něm tolik nepřeskakovaly a byly by souvislejší. ____ Výsledná pachuť po sérii těchto různorodých, zajímavých a trefných dokumentů plyne z bezmoci jednotlivce v globálním světě, kde zvítězily chamtivost, podvod a bezohlednost. Dnešní liberální svoboda kapitálu je systém, který se dá popsat jako vložení veškeré individuální zodpovědnosti za plávání v oceánu nerovných možností na člověka, kdy na druhý břeh pohodlně a bezpečně dopluje pouze ten, kdo vystartoval na luxusní jachtě doprovázené a chráněné státní nebo osobní válečnou flotilou. Jinak řečeno je nemožné čestně vyhrát hru Monopoly, když někteří hráči již od začátku mají více aktiv, mohou měnit pravidla ve svůj prospěch a navíc s rostoucí dominancí ztrácejí soucit a potřebu být solidární. Právě bohatí lidé obhajují zištnost ba hamižnost a mravnost honby za osobním prospěchem (Paul Piff zde vysvětluje výsledky svých experimentů, o kterých je zmínka na začátku dokumentu Park Avenue: http://www.ted.com/talks/paul_piff_does_money_make_you_mean, ovšem závěr vystoupení zní až příliš idealisticky). ___ Celá série dokumentů na ČT: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10418848677-proc-chudoba/212382554020008-park-avenue/video/)

Není radno brát chudákovi jedinou radost života neboli, chce-li Bůh udělat z člověka poslušnou ničivou zbraň, zraní ho do srdce, zbaví ho rozumu, oslepí ho emocemi nebo mu je sebere. Jinak řečeno biblický Samson a shakespearovský Othello americké každodennosti. ___ Syrové, naturální, pravdivé – možná nejlepší Soderberghův film. Rozhodně nic pro diváky, kteří hledají ve filmech zábavu, ani pro ty, kdo hledá unik z tohoto světa.

Ještě méně sympatické než jednička. Je to na obdiv vystavený samoúčelný konstrukt. Co má člověk obdivovat – umění podvádět? Na to není zapotřebí filmu, stačí vnímat to, jak šikovně a dokonce ani ne moc skrytě svobodní globální finančníci podvádí celé lidstvo.

Popravdě řečeno tato partička mi byla zcela lhostejná. Je těžké fandit někomu, kdo nevyvolá žádné lidské sympatie.

Dokonalý podfuk je, když všichni dostanou to, co chtěli. V tomto případě to platí pro podfukáře i pro diváky. V porovnání s touto klasikou podfukářského žánru je modernější film Dannyho parťáci o tolik cyničtější a studenější, o kolik je sofistikovanější.

"The medium is the message" (Médium je poselství) – hlásí slavný výrok kanadského filozofa, spisovatele, literárního kritika a mediálního teoretika Marshalla McLuhana. Lze to chápat tak, že zpráva je "oblečena" do formy, která ovlivňuje to, jak je zpráva vnímána. Ve skutečnosti to je nové, moderní chápání odrážející ani ne tolik projev média (slovo, obraz), jako spíše proces média (tisk, rádio, film, internet). Technologie jako prostředky komunikace působí nikoliv v rovině stanovisek a pojmů, ale uměle mění samotný poměr mezi smysly (zrakem, sluchem atp.) a schéma vzniku vjemů (přesný citát z knihy McLuhana Understanding Media: The effects of technology do not occur at the level of opinions or concepts, but alter sense ratios or patterns of perception steadily and without any resistance). Jinak řečeno na city člověka působí jak zpráva na úrovni mentálních obrazů a asociací, tak i samotný komunikační prostředek na úrovní fyziologie. Avšak v dobách a v místech, kde nebyly či nejsou žádné technologické prostředky komunikace a nositelem zprávy je tudíž sám člověk, McLuhanův výrok by ztratil veškerou symboliku modernity a znamenal by přesně to, co říká – Posel je zpráva. Člověk-médium jako nosič zprávy komunikuje s jejím příjemcem z očí do očí bezprostředně na místě – zde a teď. Umělá technologická média – tisk, telefon, televize, internet – umožňují lidem komunikovat na dálku a v čase. Jsou tedy jakýmsi "prodloužením" člověka. Dnes se lze "dokřičet" do hranic sluneční soustavy a ještě dál. Je tam snad někdo, kdo by lidi vyslechl a odpověděl? Proč lidé volají na kosmos, když neslyší ani jeden druhého? ___ Dnešní svět je reálný pouze v rádiusu bezprostředního dosahu lidských smyslů, vše ostatní je virtuální svět, který může být a často i bývá jiný než realita. Tento virtuální obraz světa je celý výsledkem mentální činnosti obrovského množství komunikujících lidí, ale hlavně produktem armády profesionálů – reklamních agentů, spisovatelů, scénáristů, režisérů, malířů, fotografů, designérů, novinářů, vědců atd., atp. Ti všichni dennodenně vytváří ve vědomí mas pocit neúplnosti pochopení toho, co se děje. Stav neuspokojení je nutný pro udržení vysoké i nízké formy masové spotřeby – pro všechny vrstvy obyvatelstva, každému dle jeho potřeb a chuti. Všichni lidé dnes žijí ve světě, který je částečně reálný a částečně vytvořený, přeměněný a přetlumočený. Dalo by se říci, že dnešní svět není o nic reálnější a jistější než svět pravěkého lovce mamutů, možná spíše ještě mnohem fantomatičtější a nejistější. Dalo by se také říci, že ten, kdo ovládá média, ovládá představy a rozhodování lidí. Proto je objektivita a svoboda médií stejný nonsens jako vegetariánský kanibal a lze mluvit pouze o míře subjektivního zkreslení nebo záměrného překroucení a někdy i o naprosté lži. Přitom dnešní technologie umožňují vyrábět tak realistické zprávy (údajné telefonní odposlechy či videozáznamy z místa dění), že jejích pravost někdy nedokáže potvrdit nebo vyvrátit ani odborník. Krátce řečeno realitu lze "vytvořit", a to za účelem záměrného ovlivnění lidí, jak třeba trefně ukazuje film Vrtěti psem. Vlastně přesně to se dnes děje přímo před zraky celého světa, a to v Sýrii, na Ukrajině a všude, kde se střetávají globální konkurenční síly. "Existují nějaké propočty a studie, jak dlouho potrvá, než druhá strana předběhne současného hegemona, tedy Spojené státy. Technologicky, vojensky, finančně. Jde o vliv a petrodolarový systém. ... a nyní je poslední zvonění, kdy se USA musí všemi prostředky pokusit ten růst konkurentů Ruska a Číny zastavit. Teď, nebo nikdy. USA jsou jedničkou pouze díky parazitování na ostatních, kteří už si to nechtějí nechat líbit. Když chtěl Saddám Husajn začít obchodovat místo v dolarech v eurech a dolar spadl, USA napadly Irák a jeho svrhly. Írán začal obchodovat s ropou ve zlatě, a tak vznikl «problém» s jeho jaderným programem. I o Kaddáfím se říkalo, že měl takové aspirace, a jak dopadl… Amerika nemůže jít proti Číně a Rusku, které chtějí změnit zavedené pořádky, najednou, a tak jde proti Rusku, dokud může. Amerika hraje o všechno. (I o těžbu břidlicového plynu na Ukrajině). Evropa je jen apendix Spojených států. Tam je především historická provázanost Velké Británie a Spojených států, vezměme třeba mezinárodní bankovnictví." (http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/3797-rozhovor-s-politologem-danielem-solisem-amerika-hraje-o-vsechno) ____ Jeden za zakladatelů geopolitiky a geostrategie britský geograf Halford Mackinder považoval Evropu, Asii a Afriku za jeden „světový ostrov“, za jehož zásadní část označoval území, které velmi přibližně odpovídá současnému Rusku. Svou představu o významu jednotlivých částí světa vyjádřil takto: "Kdo ovládá Východní Evropu, ovládá Heartland. Kdo ovládá Heartland, ovládá Světový ostrov. Kdo ovládá Světový ostrov, ovládá svět." Proto po první světové válce dokládal nutnost udržet východní Evropu rozdělenou a oddělenou od Heartlandu, tj. od Ruska. ____ Proto to, co dnes lidé užasle pozorují přímo v centru údajně civilizované Evropy, nikoliv bezprostředně, ale zprostředkovaně přes různá média, je globální zápas a konfliktní transformace světového uspořádání včetně finančně-ekonomických proměn, a je nutné dodat, že tento obraz není ani úplný, ani zcela reálný, ani zcela pravdivý. Většina hlavních českých médií včetně jednoznačně havlistické (čti proamerické) státní televize krmí obyvatele zamlžujícími, omezenými, jednostrannými, tendenčními, ne-li rovnou propagandistickými a manipulačními zprávami. Přitom obchodníci, finančníci, ale i sami politici a vůbec všichni lidé potřebují ke svému životu jen a jen pravdivou, vyváženou, různorodou a nestrannou informaci, aby se mohli adekvátně rozhodnout o svých záležitostech. Dnešní média však většinou slouží zájmům mocenských skupin, jejíchž cílem je nasměrovat a pak udržet obyvatelstvo tam, kam se jim to hodí. Je tedy na samotném člověku zorientovat se v dnešním množství protichůdných informací a zpráv, pokusit se oddělit zrno od plev a vytvořit si vlastní úsudek pro vlastní rozhodnutí. ____ Nakonec však jde o víc, než jen o zápas mezi dnešními globálními hráči – slábnoucími USA, učícím se Ruskem, sílící Čínou a vetchou vyčichlou Evropskou unií. Dnes je to transatlantické vs. euroasijské, virtualita vs. realita, nový světový řád vs. tradiční společnost a hlavně transhuman vs. člověk.

Heslem nejen paralympiády, ale i celého lidstva by se měla stát slova písně, kterou zpívala na zahájení 25-letá Julie Samojlovová v kolečkovém křesle, sama dojata až k slzám. Ta slova zní "Musíš vědět, že nejsi sám". Lidé jako druh nejsou silní jako jednotlivci, ale jako harmonické společenství propojených jedinců. Ideální společnost pomáhá každému jednotlivci i skupinám dosáhnout chtěného a možného stupně vývoje, přičemž se důraz klade ne na individualismus a maximální štěstí jednotlivce, ale na soulad a prospěšnost celého společenství. Radikální ideologie kolektivismu i individualismu vedou k pokroucení lidského společenství. Dnes, když je lidstvo nemocné (přebujelé, chamtivé a geneticky oslabené) a příroda je na hranici vyčerpání, by měla trojnásob platit buddhovská zlatá střední cesta. ____ Nemožné lze udělat možným. Tuto myšlenku a přání na ceremonii slavnostního zakončení paralympiády v Soči za znění hudby z filmu Mission impossible doslova ztělesnil beznohý veslař Aleksej Čuvašev, který vyšplhal 15 metrů po laně, aby změnil anglické Impossible v I'm possible (https://www.youtube.com/watch?v=XMlrVw3P0hc). ____ Zároveň existují lidé a síly, které lze vnímat jako cynické, namyšlené a ničivé, ale i jako zodpovědné, rozumné a ozdravné. Často se označují jako stoupenci a prosazovatelé nového světového řádu. Jejich egoistickou vizi nebo poselství pro lidstvo (jak je libo) vyjadřuje desatero vytesané na takzvaných Georgijských poradních kamenech, které se objevily v USA v roce 1980. Desatero zní: 1. Udržujte počet lidí pod hranicí 500 000 000 v trvalé rovnováze s přírodou. 2. Dělejte reprodukci moudře s ohledem na zlepšování tělesné kondice a rozmanitosti. 3. Sjednoťte lidstvo novým živým jazykem. 4. Ovládněte vášně – víru – tradice a všechny věci smírnou cestou. 5. Ochraňujte lidi a národy spravedlivými zákony a soudy. 6. Ať se všechny národy řídí svými zákony a externí spory nechť řeší světový soud. 7. Zrušte zbytečné zákony a zbytečné úředníky. 8. Vyvažujte osobní práva povinnostmi ke společnosti. 9. Oceňujte pravdu, krásu a lásku ve snaze o harmonii s nekonečnem. 10. Nebuďte rakovinou na Zemi – dejte prostor přírodě – nechte místo pro přírodu. (http://cs.wikipedia.org/wiki/Georgijsk%C3%A9_poradn%C3%AD_kameny) ___ Rozumný člověk by se k takovému desateru jednoznačně připojil. Vyvstávají přitom však tři zásadní otázky – Kdo mají být ti vyvolení, Kdo bude provádět volbu a Jakým způsobem má být kýženého stavu dosaženo? (http://www.greatdreams.com/food/food-depopulation.html)

Asi tak nějak podobně se mohl cítit Ježíš Kristus (Bůh a syn Boha-otce) v lidském těle – jako motýl ve skafandru. ____ Vzpomínám si, jak na mne onehdy zapůsobil starší příběh jednoho nechtěného dítěte, jehož matka podnikla všechny ilegální kroky, aby se zbavila plodu, včetně nějakých jedů, ale dítě se stejně narodilo – slepé, hluché, ošklivé, pokryté jakousi krustou. Sociální pracovnice ho našly ve věku kolem pěti let u jeho prarodičů. Dítě sedělo v prázdné místnosti, mělo na hlavě kovový kastrol a bušilo do něj rukama – otřesy a doteky, to byly jeho jediné smyslové vjemy kromě snad ještě chuti. Chápu, že toto dítě může být i spokojené a šťastné, protože nezná jiný způsob vnímání a života, to ale nesmazává to, že jsem schopná uvědomit si vše, čeho se podobným lidem nedostalo, a toto uvědomění si není dvakrát příjemné ani povzbuzující. A kolik je ve světě takových dětí, lidí, jinak postižených, trpících, trápených! Co kdyby všichni popsali to, co prožívají uvnitř, a poslali to imaginárnímu Bohu? Osobnost, duše (tento nehmotný projev činnosti mozku) získává povědomí o hmotném světě a o sobě pouze přes smysly, přes tělo, a přitom jak velkou cenu všichni za to povědomí, za tu možnost i danost platí! Duše a tělo se nikdy neměly setkat a přitom jedno jsou. ____ Ne víc než tři hvězdičky, protože po pouhém měsíci se mi tento film naprosto vypařil z hlavy, a myslím, že se tak stalo proto, že je mdlý, bez skutečné a hluboké očisty a povzbuzení duše. Lidskému hrdinství přežití notně ubírá na kráse (dá-li se mluvit o kráse takového přežití) nedobrovolnost a nucenost podobného hrdinství. Obdivovat ho je stejné jako obdivovat otrockou práci. Kdo chce být stejný hrdina, ať se přihlásí, ale mne tento ani množství jiných příkladů nikdy nepřesvědčí o vznešené velikosti utrpení. Jediné, co při tom doopravdy cítím, je bezmoc, smutek a vzdor proti nedokonalosti světa.

Etická otázka, kterou si musí pokládat nejen moderní "všemocná" medicína, jež na pacientech zkoumá všelicos, ale i všichni lidé v každodenním životě a obzvlášť ti, kdo si zakládá smysl svého života, a s tím i svou identitu a lidskost, na péči o živé "mrtvé" a jejich udržování při životě, zní – je vůbec etická takováto medicína a takováto lidskost? Odpověď mnozí tuší a někteří ji i opatrně vyslovují. Problém s tou odpovědí je v tom, že vzhledem k tomu, že vedle ušlechtilých vlastností lidstvo prokazuje i takové vlastnosti jako strach, nedůvěra, zištnost, vypočítavost, mocichtivost, nepoctivost atp., je jasné, že bude-li přijatý za etický a tím pádem za možný jiný přístup a řešení, pak se takový přístup může stát zneužitelným nástrojem a způsobem. Nicméně třeba právě tento film vyvolává otázku – jaké to je upadnout do vegetativní existence na 10-30 let, pak být uměle probuzen ke krátkému životu v neznámém světě a poté se znovu ponořit do bezmoci a smrti zaživa? Je humánní taková civilizace, jež podobné věci umožňuje, a nešidí snad lidstvo sebe sama tím, že šidí přírodní zákony? Aneb otázka zní – je skutečně jakýkoliv život nadřazen přirozené smrti, a to i za cenu vydrancování přírody a degenerace a duševní zbabělosti lidstva? Zdá se, že křesťanská doktrína posvátnosti života nepřinesla lidstvu pouze právo na "věčný život" pro všechny, ale i nové problémy. Další věc, kterou ukazuje tento snímek, je jistá slast moci nad bezmocným, která se ukazuje v tom, že pro pečující (příbuzné, opatrovníky a medicínský personál) je snadnější a tudíž i pohodlnější starat se o poslušné, bezproblémové, kontrolovatelné, bezmocné nemocné než o lidi s vlastními přáními a nestandardním či nezvladatelným chováním. ___ "Jak ukázal ve svých analýzách „pastýřské moci“ francouzský filosof a sociolog Michel Foucault, péče představuje jednu z nejúčinnějších forem ovládání. Zatímco vnější nátlak či násilí jsme schopni rozeznat jako formu moci a jako takové se jí postavit, péče působí zevnitř. Přetváří nás nepozorovaně, ale o to účinněji." (http://a2larm.cz/2013/11/cirkevni-restituce-a-posledni-pomazani-statu/) ___ Krátce řečeno být odkázaný na jiné lidi znamená být v jejích moci, byť je ta moc myšlena jakkoliv lidumilně a ušlechtile.