Judy24

Nejsem Američanka, nerozumím americkému myšlení a myslím, že se to dost projevilo na mých dojmech z tohohle filmu. Cítím se být liberálkou a ta protirasistická myšlenka se mi na filmu líbila, líbil se mi i ten boj za ni a koneckonců i provedení. Ale navzdory tomu, že jsem se fakt snažila, připadalo mi to celé vyhrocené, příliš klišovité se spoustou kýčů a předvídatelným, "tak strašně silným", koncem. Bylo v tom ten americký přístup - když máme dojemný pravdivý příběh s bojem za správnou věc, tak si ho taky zatraceně užijem a donutíme publikum, aby se máchalo v emocích. Ale mně tenhle přístup prostě nesedí...

Po pilotu jsou pro mě zatím Partners sitcomovou tuctovkou, která kdyby neměla aspoň trochu roztomilého gaye, tak by se prakticky nedala sledovat. Umělý smích, který jinak úspěšně ignoruju, mi tady strašně překáží, protože se objevuje v místech, která mi nepřipadají ani trochu vtipná. Uvidím, co druhá epizoda, ale žádnou jiskřičku naděje jsem zatím neobjevila. EDIT: Druhou epizodu jsem nedokázala ani dokoukat. Myslím, že to mluví samo za sebe.

Ráda se nechávám mistifikovat a na Ropácích mě navíc vážně fascinuje pohled na "měsíční krajinu". Úžasná dvacetiminutová podívaná.

Lhát se nemá. Klidně mě za to proto kamenujte, ale mně se prostě druhý deník princezny líbil a to dokonce i o fous víc, než ten první. Líbilo se mi, že Mia už nebyla "tak strašně střeštěná" a nebyla teenagerem. Mám ráda svět mladých elegantních slečen a hledání prince z katalogu mi nepřipadalo ani moc nudné. Bylo tam pochopitelně několik (OK - většina) šablonových charakterů, jenže ve chvíli, kdy vypadají jako Chris Pine, začíná mi to být tak trochu jedno. Deník princezny 2 je zábavná oddechovka pro naivní holky a narozdíl od prvního dílu navíc ve většině případů bez vřeštění a opakování "OMG OMG!". Mia sice pořád zakopává a neúmyslně padá do kašen, ale už je to mladá dáma a na to se kouká o poznání lépe, než na její mladší podobu.

Klasika, která výborně připomíná, jak probíhá takový standardní lyžařský výcvik na střední škole. První...řekněme dvě třetiny jsou skvělé - všechno to padání do sněhu, lámání běžek, stavění sněhuláka a hraní otravných večerních her naprosto nemá chybu, jenže s příchodem alkoholu se to zvrtne. Mě ten moment pokaždé otráví a většinou všechny ty sklepové scény vynechávám, dokázala bych si představit i výrazně lepší a odlehčenější závěrečnou zápletku. Navzdory tomu ale sněhové scény stále vedou.

Vím moc dobře, že tyhle televizní snímky většinou za nic nestojí. Ale byla jsem překvapená. Překvapená tím, jak snadno, rychle a silně mě film zaujal a nedal mi šanci, dát si pauzu, jako to obvykle dělám. Danielle Panabaker je skvělá a stejně tak Jane Krakowski a Mercedes Ruehl. Síla tohohle filmu spočívá především v tom, jak je nastaven. Je tam relativně málo důležitých postav, jenom základní příběhová linka. Ale každá postava je dobře vykreslená, každá se chová tak trochu "mimo" a žádná není stoprocentně kladná. Nutí to člověka přemýšlet nad tím, co by dělal v které situaci. Přemýšlet nad tím, jak jednoduché je někoho odsoudit za jeho chování a jak důležité je přitom brát v potaz okolnosti. To je podle mě na Matce v šestnácti nejsilnější - kombinace rozporuplných postav, které mají všechny určitý moment, kdy se chovají "nesprávně", ale přesto se do jejich pozice dokážete vcítit. Peter Werner odvedl špičkovou práci, natočil silné, ale nesmírně zajímavé drama. Velkoryse mu proto odpouštím předvídatelný americký konec...

Je to pro mě teď už těžké přiznat (potom, co jsem viděla druhou a třetí sérii a dokonce i první díl té čtvrté), ale Glee byl seriál, který se mi líbil a na který mě vážně bavilo koukat. Nebo přesněji řečeno na tu první sérii (Druhou a třetí jsem zkoukla ze setrvačnosti, dělám to u víc seriálů...). Druhá už totiž stála za nic moc, třetí za nic a po prvním dílu čtvrté vím, že ta už patří do odpadových hájů. Nejde ani tolik o to, že by se seriál zásadně zhoršil, ale má několik zásadních vad, kterých si v záplavě popových písniček všimnete třeba až později. Glee je seriál pro pitomé americké teenagery a snaží se je proto i vychovávat. Oproti jiným seriálům svého druhu, to ale nijak nemaskuje. Hned v první sérii jedna hlavní hrdinka otěhotní. Tvůrci se v tu chvíli nezabývají nějakými biologickými zákonitostmi (jakože v osmém měsíci nemůžete tancovat jako cvok, protože to způsobuje porod). A nezabývají se jimi ani dál. Třeba ve třetí sérii, kde jedna hrdinka (kupodivu ta samá, co předtím otěhotněla) kvůli psaní SMS během řízení auta skončí v bouračce a nakonec na vozíku, kde ale prohlašuje, že je to dočasné a s pomocí fyzioterapie je rozhodnutá, že na konci školního roku bude s Glee tancovat na národním kole (ta nehoda se jí nestala na začátku školního roku, ale někdy v půlce). V reálném životě, by nic takového nebylo možné a to ani vzdáleně. Z invalidního vozíku nevstanete za tři měsíce, někomu to trvá rok, někomu klidně čtyři. Ale to víte, je to jenom pohádka, takže když hloupé americké teenagery vystrašíme tím, co by se jim stalo, kdyby místo řízení telefonovali, musíme je po tom šoku utěšit a uklidnit. Dát jim naději. A tak holka z vozíku na konci školního roku skutečně vesele skáče po pódiu, jako kdyby to tak bylo vždycky. Tohle jsou jenom dva příklady toho, jak strašně uboze a trapně Glee převychovává teenagery, ale takových případů bych tam našla ještě tucet. Už jenom samotná hlavní zápletka, že Glee club jsou ti outsideři a všichni jsou na ně zlí, ale oni drží pospolu a oceňují na sobě vzájemně i rozdíly (jak často najdete mezi dvaceti lidmi dvě lesby a dva gaye?) je toho důkazem. A ono je to vážně moc hezké, ale nanejvýš deset epizod......

Znáte to. Nedá se říct, že by ten film byl špatný, ale že by to byla nějaká velká sláva? To asi docela těžko.||| U tohohle filmu je škoda, že se jeho zábavnost (a tedy dejme tomu kvalita) příliš moc kýve ze strany na stranu. Je tam několik vážně vtipných scén, které skvěle využívají hlavní zápletky a je tam i pár moc hezkých scén na zamyšlení, to když tatínek v podobě teenagera vychovává a poznává své děti zcela znovu. Na druhou stranu je tam ale několik až moc vyhrocených momentů, které (místo toho, aby přidávaly na vtipnosti) ubírají na zajímavosti. Většinu těchto scén mimochodem zajišťuje postava Thomase Lennona. Ten příběh není špatný a stojí jen na několika starých a osvědčených faktech a Zac Efron navíc udělal tímhle filmem moc hezký mezistupeň mezi uječeným Troyem z High School Musicalu a těmi složitými rolemi, kterými navazuje, ale rozhodně se nedá říct, že by mi dlouho ležel v žaludku, nebo bych se u něj smíchy dusila. Lepší průměr. EDIT: Napodruhé to na mě udělalo překvapivě mnohem lepší dojem. S klidem přidávám hvězdičku; nenašla jsem tam moc nudných částí, Zac Efron vážně jede a kvůli několika dialogům jsem se při přehrávání opakovaně vracela.

Nemůžete ode mě čekat objektivitu, když jsem holčička, která vyrostla na té "pravé" Luise a Lotce (mluvím o knížce, jiný film jsem neviděla). Takže ať jsem se snažila, jak jsem se snažila, připadalo mi to prostě příliš "americké", příliš vyhrocené v nesprávných chvílích (viz. táborové naschvály - zejména ten se zaneřáděnou chatkou) a prostě příliš přitažené za vlasy. A nevím, nemůžu si pomoct, jakkoli byla Lindsay roztomilá, bylo by mi asi o poznání sympatičtější, kdyby hlavní role hrála dvojčata. Nemůžu dát víc, ale snažila jsem se...

Ach jo, to je taková škoda...ten film měl u mě v polovině slíbené čtyři hvězdičky, protože se vyvíjel jako moc hezké, klidné, romantické drama. Nic oscarového, ale ani mi to nepřipadalo jako připitomělá slátanina. Zac Efron navíc (obvzlášť, když vezmeme v potaz, že tam byl dost často úplně sám) hrál moc dobře. Ale pak přišel hlavní zvrat, někdy ve třetí pětině (hloupá míra, ale psát sem přesný čas by vám moc zkazilo překvapení), který mi sice nejprve přišel skvělý, ale nakonec na mě dělal pouze dojem přefantazírovaného nesmyslu. Doufala jsem, že zůstane u vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka. Nezůstalo. Doufala jsem, že se nebudeme oddalovat od reálného fungování světa dál, než na halucinace. A taky mi to nevyšlo. Kdyby byla první polovina nic moc a druhá skvělá, asi bych mu ty čtyři hvězdičky dala, ale jelikož to bylo naopak...