Judy24

Jako odpolední zábava je to geniální, takže trošku přilepšuju.

Ono se to trošku špatně vysvětluje, proč mě to tolik baví. Miluju tu ruční kameru, osobní proslovy postav přímo do ní a že v seriálu zcela chybí umělý smích i hudba. Celé to tak dostává jakýsi dokumentární charakter, většinou zapomínám, že se koukám na seriál, protože mám pocit, že se bavím mezilidskými vztahy na prapodivném, ale skutečném pracovišti. Trochu jako reality show. Přidrzlý a mírně drsný humor mi dokonale sedí. (Poznámka: britskou verzi jsem zatím stále ještě neviděla, ale jako britofilka se to chystám brzo napravit.)

Kdyby tam nebylo to moře, byl by to odpad jak vyšitý. To vám vážně nikomu nepřipadá divná ta incestní láska? Mně z toho běhá mráz po zádech.

Zajímalo by mě, kdo tomu vymyslel ten český název. Jednodušší škodolibá zábava, která ale jednou za čas rozhodně neuškodí a pobaví.

Ano melodramatické to bylo chvílemi strašně, ale ty jedinečné záběry s kosatkami nemají chybu a přesvědčily mě.

Tohle miluju - prakticky všechny Pixarovské předfilmy stojí za shlédnutí.

Opožděná rozpačitost z celé té směsice videí mě donutila neplánovaně klesnout o jednu hvězdičku. Rozhodně si myslím, že to stojí za vidění, už jenom proto, že je to naprosto jedinečný projekt a každý by si měl o něm udělat vlastní obrázek a to i přesto, že je dost pravděpodobné, že ten obrázek nebude úplně pozitivní.

Tak v prvé řadě nechápu, proč se to jmenuje "Blue Crush 2", když to s "prvním dílem" má společné tak akorát blonďatou hlavní hrdinku a surfing. Ten byl navíc ve dvojce docela upozaděný a bylo to jenom na škodu. Ten scénář není až tak slabý, dalo by se s ním a spoustou vodních záběrů vyžít, ale herecké výkony to docela dost snižují. Tvůrci si taky mohli dát pozor na jednoduché detaily - jako že má hlavní hrdinka po týdnech v jižní Africe dokonalé umělé nehty, je stále perfektně namalovaná a u poloviny záběrů při surfingu nejde poznat, že to je doopravdy ona (protože nebyla - narozdíl od Kate Bosworth). Prostě to nestačí.

Nikdy jsem svou infantilnost a nesmrtelnou úchylku na své milované dětské filmy a knížky nezastírala. Když mi bylo kolem těch šesti až cca deseti let, byla jsem ta holka, co se zajímala o velryby, kosatky a jiné tvory, takže když jsem objevila Willyho, oblíbila jsem si ho tak nějak natrvalo. Pravda - teď už si ten film nemůžu pustit častěji, než jednou za pár let, ale pořád trvám na tom, že jednička má své kvality. Keiko je nádherný, majestátný a svou chytrostí okouzlí každého, koho potká; ty záběry na skákající kosatky jsou ohromující a přitom se Simonu Wincerovi podařilo i natočit vážně napínavé dramatické scény, které přitom končí dětsky uklidňujícím happyendem. Jo, je to trochu zdlouhavé a roztahané a sálají z toho devadesátá léta, ale jak jsem řekla - jednou za pět let...

No...moje pocity se potácejí někde okolo nicneříkajícího: "Nebylo to úplně hrozné, ale vlastně to byla dost nuda..." Ondřej Sokol je bezkonkurenčně nejlépe zahraná postava ze všech a patří mu velký dík za to, že jsem film vůbec dokoukala, protože pak už se mi herecky líbil akorát Kotek a konec. Chýlková se mi nelíbila. Její postava by musela hodně makat, aby se jí dalo věřit a snad s ní i nějak soucítit, ale mně se to nepodařilo; bylo mi prostě celý film víceméně jedno, jak to s jejím dítětem dopadne, jestli otěhotní nebo ne a s kým, Erika mi byla prakticky celý film nesympatická. S tímhle by se dalo ještě nějak žít, ale rozvržení děje je hrozně nevyvážené. Nejdřív je to jako hrozná zábava a pak najednou střih! a je z toho zásadní drama. A posledních asi deset minut, kdy se rychlost zvýšila asi dvěstěnásobně byla naprostou katastrofou. Takové jsem vždycky psala slohy ve škole: nejdřív jsem děj rozepisovala a pak mi najednou začal docházet čas, tak jsem zbytek nezbytného děje narvala do jednoho odstavce. Krom toho mě rozčiluje už samotný podtitul: "I ženy mají své dny." Parafrázovat skvělý slogan, který je sám od sebe vlastně parafrází obecně používaného sousloví je trapné, nedává to smysl a ještě navíc to vykrádá nějakého génia, který to kdysi Fernetu vymyslel. Takže posledním malým kladem, který snad stojí za zmínku je product placement, který jim v podobě La Putyky velkoryse odpouštím.