Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Krimi
  • Dobrodružný

Recenzie (704)

plagát

Příběh Nokdua (2019) (seriál) 

Do těch pěti tomu malinko chybělo, ale jinak naprostá paráda. Hodně mě to bavilo a Jang Dong-yoon mě definitivně přesvědčil, že je prostě Herec. Ve všech polohách, které tady měl, byl naprosto výborný. Jeho vdova byla úplně jiná, než ta "synovská" poloha. Hodnotím před posledním dílem, který na tomhle faktu nemůže nic změnit, protože jeho konfrontace s králem na konci patnáctky, to byl prostě herecký koncert. A ještě jedna věc. Králové jsou sice prakticky ve všech korejských seriálech zralí na Chocholouška, ovšem stihomamem trpící Gwanghae by jim mohl, i podle historických pramenů, vládnout a Jeong Joon-ho si ho střihl naprosto skvěle. No a Lee Monn-shik, to byla třešnička na dortu. Od dob Iljimae se snad vůbec nezměnil a to šibalství má v očích pořád.

plagát

Bella a Sebastián (2013) 

Kdysi jsem viděla seriál a četla i knížku a ve filmu kromě hlavních postav neshledávám povědomého prakticky nic. Bella nebyla divoký pes a Sebastiána provázela od chvíle, kdy začal rozum brát. Mám takový pocit, že se oba snad narodili ve stejné chvíli. Ne, dvakrát se do jedné řeky prostě vstoupit nedá a tady to platí dvojnásob, i když Alpy jsou stejně nádherné jako tenkrát.

plagát

Hwayugi (2017) (seriál) 

Asi zatím nejslabší z toho, co jsem od sester Hong viděla. Do devátého dílu se řešilo hamletovské "sníst nebo nesníst" a já začala přemýšlet, jestli koukat dál. Ale trojici, kterou už zmiňovala Pethushka se mi opouštět nechtělo. Lee Se-young názorně předvedla, že není malých rolí. Z těch ženských byla ta její nejvýraznější a ona si ji zahrádla s maximální chutí. O chemii mezi opičákem a Mawangem není třeba mluvit. Tu předvedli už při svém předchozím projektu, než Lee Seung-gi narukoval. Myslím, že ty čtyři hvězdy jsou akorát. Půlka mě bavila hodně a půlka o něco míň. 😌

plagát

Miindo (2008) 

Přesně můj šálek kafe. Máme s Kim Nam-gilem podobný vkus či co. On podobné filmy točí rád a já je ráda překládám. Poetické, pomalu plynoucí a přesto dramatické a ukazující v celé šíři velikost lásky, utrpení, krásy, nenávisti a žárlivosti. A to všechno podmalované krásnou hudbou, scenérií a výbornou kamerou. Vzhledem k nekvalitě titulků mi tu film ležel víc než dva roky. Teď přišel ten správný čas, abych se jím prokousala a stálo to za to. Snad jedinou výtku mám k přemíře sexu, i když na druhou stranu vzhledem k charakteru některých kreseb, do děje přesně zapadal. Spíš mě ta odvaha po seriálových polibcích u filmů vždycky překvapí.Titulky

plagát

Sseochi (2020) (seriál) 

Je mi jasné, že "odborníci" a rejpalové najdou na seriálu hromadu much. Ale mě to neskutečně bavilo, občas jsem zapomínala dýchat a všechny souvislosti se odkrývaly tak, jak to mám ráda. Moje fantazie jela na plné obrátky a konec byl přesně takový, jaký jsem si vysnila. Pro mě třetí nejlepší seriál letošního roku, který jsem překládala a který má bonus v tom, že je plný neokoukaných tváří. Pustila jsem si ho na základě článků a fotek a intuice, že do toho prostě musím jít, mě nezklamala.

plagát

Michal Prokop: Až si pro mě přijdou… (2020) (TV film) 

Nádhera. A velké plus bylo, že se Michal Prokop nezaměřoval jenom na sebe, ale že svůj život zhodnotil i na pozadí doby, nechal mluvit i své přátele a v neposlední řadě nezapomněl ani na mého milovaného pana Kainara.

plagát

Král: Věčný panovník (2020) (seriál) 

Kim Eun-sook to má se svými scénáři ode zdi ke zdi. Po skvělém Mr. Sunshine nasbírala pár lysohlávek, udělala z nich smaženici a po jídle se pustila do psaní. Jinak si to neumím vysvětlit. Ono to není úplně marné, kupodivu mě to i baví, ale je to tak strašně překombinované, že mám při ruce občanku a zrcadlo, abych se přesvědčila, že já jsem ještě pořád já. A herci? Woo Do-hwan excelentní. Lee Min-ho hrál ze začátku hodně uvolněně, bylo vidět, jak ho to po vojně baví. Nakonec bohužel dojel na ten šílený scénář. Goblinovou nekomentuju, protože ji nemám ráda. Velká klika je, že mistr kamery a obrazu houby nerad a vizuálně udělal ze seriálu umělecké dílo. Titulky 3,5*

plagát

Dakteo Jin (2012) (seriál) 

Málokdy něco nedokoukám, ale tady balím po devátém díle. Nebetyčná nuda a mizerné herecké výkony i od těch, od kterých bych to nečekala.

plagát

Agui Kkot (2020) (seriál) 

Takhle propracovaný scénář jsem už dlouho neviděla. Všechno do sebe krásně zapadalo a ty dvě chyby, kterých jsem si všimla, jsem neřešila. Myslím, že samotná diagnóza hlavního hrdiny nebyla úplně přesná, tím spíš, když na jeho poruše se hodně podepsalo okolí. On opravdu byl obětí zlých okolností a pokud někomu vadí patos a slzy, pak by na Koreu neměl vůbec koukat, protože to k ní prostě patří. Pro mě se po dvou slabších seriálech Lee Joon-gi zase našel a ta dvouletá pauza mu prospěla. Hraní si evidentně užíval a tahal z rukávu jedno eso svého herectví za druhým. Jeden ze svých nejlepších výkonů podala i Moon Chae-won, i když se našly chvilky, kdy jsem jí tak úplně nevěřila. Obsazení bylo celkové skvělé a vyslovené dřevo tam nebyl nikdo. A Kim Ji-hoon byl ve své roli prostě excelentní. Za mě naprostá spokojenost a neměnila bych vůbec nic. A tentokrát ani nenadhodnocuju proto, že je to moje další vymazlený dítě a Lee Joon-gi. 😊 Titulky.

plagát

Agui Kkot - Episode 14 (2020) (epizóda) 

Tady mě teda něco zarazilo, ale to vůbec nevadí. Pořád je to jedna z nejlepších věcí, co mi v poslední době přišla pod ruku.