zelvopyr

U nás nevyhnutelně chybí pro vtažení do děje moře amerického kontextu. Ale jde o nápaditý příběh, sympaticky podaný, s hyperbolickou nadsázkou (vím, že to je pleonasmus) a přitom překvapivě neuvřískaný. Každá epizoda má jednoduchou klasickou strukturu (dramatický oblouk atd.) s morálním poselstvím, obvykle "nepřej si něco přehnané, dostane se ti toho a nebude to příjemné". Slušný výsledek.

To schéma každé epizody je nesnesitelné: 1) Děti se přinachomýtnou k nějaké naléhavé situaci. 2) Děti mají nápad, jak ji vyřešit. 3) Chvíli to vypadá, že to vyjde. 4) Děti se ocitnou v naprosto smrtelném nebezpečí. 5) Pes chytřejší než všechny dohromady to božím zázrakem vyřeší. 6) Otec přiletí vrtulníkem a děti pochválí, jak nezlobily. Ach jo.

Easttown je typické americké městečko. Všichni užívají drogy: staříci alkohol a nikotin, mladší tvrdé drogy, školáci trávu. Všichni se znají, každý spí s každým, polovina je ozbrojena, polovina z nich hotova okamžitě střílet. Asi čtvrtina lidí střelnou zbraní končí život. Všichni zjevně zobou antidepresiva, a mají proč. Už jsem zmínil vysoké procento sebevražd? Na pozadí tohoto trochu zeschematizovaného protipólu amerického snu se řeší vztahy matka - dítě na fakt spoustu způsobů a je to toho vpletený celkem zbytný detektivní motiv.  Výsledek funguje, hlavní hvězda má příležitost vyniknout díky nespěchavému tempu, některé vedlejší hvězdy jí skvěle pomáhají, dcera je příšerné dřevo.

Po pár týdnech se vracím k hodnoceným filmům, u některých napsat recenzi, s rozmyslem a odleželou. A u tohohle jsem si ani po přečtení obsahu nebyl první chvíle zase až tolik jist, že jsem ho fakt viděl. Ale jo, nakonec jsem se rozpomněl. Šlo zkrátka o tak strašnou vatu, že mozek film urputně vytlačil do zapomnění. Jo, byl celkem fajn, přesně po ten čas, o který mě okradl.

Sázka na turbohyper třeskutě přehnanou... JEDINOU premisu, rychlé hlemýždě. No, celý seriál to neutáhne, jeden dva díly by asi byly fajn.

Ano, stejně jako první Ralf, je to film pro dospělé vyprávěný prostředky pro příliš malé děti na to, aby dospělým dal něco jiného než pár vtipů. Okouzlující, plytké.

Zase tradiční a vlastně snad jediný hlavní problém Pixar/Disney - jak ubalancovat to, že film je dětský, ale baví se u něj hlavně rodiče? Pro které je zase dějová linka docela blboučká? Prostě pecka. A děti nechápou 9/10 vtipů.

Hm, překombinované ad absurdum. Ale v zásadě ta ústřední myšlenka, že našlápneš na něco, co dělat nechceš, ale tak trochu musíš, protože to někomu dlužíš... a pak už není úniku, ta se povedla hodně. Jinak je tohle téma už až mockrát viděné a zrovna v Koreji během několika málo let vytěžené až do hlušiny. Sympatické herečky.

Zase výlet do Koreje, zase variace na téma jako o rok mladší Tunel, ale v jiném tónu a intenzitě. Ke konci si zřejmě udělali okénko na pokračování, které ale bez pokračování otráví, protože příběh nemá konec (a ani se moc nedá říci, že jej má úmyslně otevřený). Celkem se mi líbilo, jak tradiční korejští supermodelové a supermodelky s 50 plastikami křížení s herci jsou někdy dokonce i lehce nepřestylovaní a snad by se mohli i trošku umazat nebo nedejbože zapotit. Pokusy o občasný humor se ovšem dost tříštily s intenzivně hystericky plačtivým podáním všech jednotlivých lidských tragédií. Zkrátka, až Tunel tohle téma předvedl pořádně.

Po delší době jsem zase zabrousil (celkem mnoooho hodin) do Korey. Je sympatické, že se tvůrci nenechají zaskočit, když jim něco (například fyzikální zákony, časové paradoxy, logika...) brání v dobrém vyprávění - protože jde o to dobré vyprávění, ne o to, být dokonalý. Asi se mi líbilo víc než Signal, byla to větší legrace, míň se bulelo a drásalo emoce (no i když...), bylo to takové nažehlenější a míň surové a zlé, při všech těch vraždách. Cimrmanovská odhalovačka kdo je kdo byla zábavná samozřejmě i v tom, že se dala dopředu tipovat :) a celkem obstojně přemýšlet o tom, kam se děj posune.