Recenzie (701)
Obušok, z vreca von! (1955)
Aneb jak dobré srdce a především naivita a šíleně hloupá důvěřivost nakonec vyhrály nad nenažraným, ziskuchtivým a podlým kapitalismem. Ale ta propaganda je jinak ještě poměrně snesitelná a legendární obušek spolu s kultovními písničkami přežije asi všechny generace, dokud bude přežívat i samotný film.
Ako uloviť družičku (2005)
Dokud byl v popředí humor, tak to bylo velmi dobré, ale v závěru se sladilo až přespříliš.
Hobit: Neočakávaná cesta (2012)
Jackson nezklamal, ale ani bůhvíjak neuchvátil. Pán prstenů je Pán prstenů, ale i díky němu v Hobitovi funguje určitá nostalgie, pro níž se dá odpustit i relativní rozvleklost, vzniklá rozdělením poměrně tenké knížky na 3 filmy. Akce je místy více efektní a místy zase méně, celkově ale spokojenost. Shore nezklamal, trpasličí motiv (Misty Mountains) se sice opakuje stále dokola celý film, to ale nemění nic na tom, že je velmi dobrý. Z herců (a postav obecně) nikdo nijak zvlášť nezaujal, nejlepší dojem zanechal snad právě Bilbo Freeman, jemuž role Hobita sedí.
Iveta živě (2012) (relácia)
Pořad, jenž posouvá dno televizní produkce zase o něco níž. Viděl jsem jen část jednoho dílu, na víc nemám sílu. Zásadní otázkou je, zda-li je to k pláči nebo k smíchu.
James Bond: V tajnej službe Jej veličenstva (1969)
Je třeba říct, že napodruhé jsem tuhle Bondovku docenil o něco víc. Lazenby nesedí, romantická zápletka mi přijde veskrze o ničem a půlka akčních scén je šíleným střihem zabita. Na druhou stranu je tu ale skvělý Barryho soundtrack, legendární lyžování a zřejmě nejlepší Blofeld.
James Bond: Skyfall (2012)
Nejlepší Craigovka. Mendes dokázal, že lze sladit moderní pojetí posledních dvou filmů s tím, co už v šedesátých letech utvářelo agenta jejího veličenstva - šarm, nadhled, hlášky nebo mj. přítomnost Q. Hodně se přitom inspiroval Nolanem, ale především konečně udělal z Craiga plnohodnotného Jamese Bonda.
Air Force One (1997)
Jeden z nejvtipnějších akčních filmů s tunou patriotismu a patosu. Nebýt technicky celkem obstojné akce a geniální Goldsmithovy hudby, asi bych to nevydržel a smíchy bych se udávil.
Macík (2012)
Efekt plyšáka s mluvou záchodovýho prkna funguje skvěle. Dle komentářů nejsem sám, kdo byl svědkem po pěti minutách odcházejících maminek. Pro příště tyhle expertky snad budou vědět, že se vyplatí si o filmu něco zjistit, než na to hned bezmyšlenkovitě vytáhnout děcko.
500 dní so Summer (2009)
Neuvěřitelný. On probudil ji, ona probudila jeho. Vyměnili si role, výsledkem čehož byla ona šťastná a on úplně v prdeli. Nakonec ne tak docela. Jedna z mála (ne)romantických (ne)komedií, která donutí k zamyšlení. Je to dobře nebo špatně? Kdoví. Všechno je jen posraná náhoda a třeba jsem tenhle film neměl nikdy vidět.
Prci, prci, prcičky: Stretávka (2012)
Nadšené ohlasy nelhaly. Stejně jako dospěli hrdinové kultovní teen komedie, dospěl i jejich (poslední?) návrat před kameru. Dokonalá komedie a suverénně nejlepší prcičky.