Recenzie (702)
Poslušne hlásim (1957)
Zatímco první filmový díl přepisuje první Haškovu knihu skoro slovo od slova, zde se pozvolna odehrává akorát Švejkova cesta do Budějovic a pak už se přeskakuje, co to jde.
Dobrý vojak Švejk (1956)
Na prvním dílu Haškova Švejka je znát, že vycházel epizodně v novinách. Tudíž je to, spíš než ucelený příběh, souhrn zábavných anekdot, které na sebe navazují. Pro knihu je to plus, protože čtení jednotlivých kapitol není zdlouhavé a nenudí. Film ale potřebuje trochu ucelenosti a Steklého Švejk je své předloze tak věrný, až mu právě ona ucelenost trochu chybí. Ale zábava to je i tak velmi dobrá, to ne že ne.
Kladivo na čarodějnice (1969)
Vávrův masterpiece, řemeslně precizní dílo, šíleně depresivní a působivý film, který už nikdy nechci vidět.
Ostře sledované vlaky (1966)
Pokud je pravda, že Hrabal upřednostňoval tento film před vlastní knihou, tak se vůbec nedivím (i když i tak to není žádný zázrak). Kniha je neucelená a nesouvislá. Menzel ten sled historek poskládal dohromady, takže to všechno dává větší smysl. A je to imho lepší.
Bylo nás pět (1994) (seriál)
Z Poláčka, kterého jsem četl a který mě nebavil, si to bere převážně to dobré a zbytek si upravuje vesměs ku prospěchu věci. Z herců vyniká Navrátil a geniálně seriál zvěčnil Hapka.
Traja mušketieri: Pomsta Milady de Winter (1961)
Je to opět výborné, bohužel závěr zazdil jinak skvělý film. Takže d'Artagnanovi zavraždí životní lásku a pár hodin na to je náš hrdina zas vysmátej od ucha k uchu. Jako by se nic nestalo. To Borderie nezvládl a je to škoda, protože jinak jsou tyto 2 díly bezkonkurenčně nejlepšími mušketýry.
Traja mušketieri: Kráľovnine prívesky (1961)
Žádná adaptace Tří mušketýrů nedokázala lépe vystihnout atmosféru Dumasovy předlohy a zřejmě se to už ani žádné nepovede. Je z toho cítit tolik zdravého filmařského nadšení a lásky ke klasice, že je to v kombinaci se skvěle vybranými herci dokonale podmanivé. Mylene Demongeot je v roli zákeřné intrikářky de Winter bezkonkurenční, lepší femme fatale sedmnáctého století by se hledala stěží.
Cesta do krajiny Oz (2013)
Raimiho šablonovitá pohádka, kde každý zvrat musí být dopředu jasný i těm, co nemají tolik nakoukáno. Na druhou stranu si to ale na nic nehraje a pěkně se na to kouká, obzvláště pak na trojici čarodějek, mezi kterými aby si čert vybral, pokud jsou tedy v normální podobě.
Rozmarné léto (1967)
Tento způsob filmu zdá se mi poněkud přehnaně lyrickým.
Defcon 2: Kubánská raketová krize (2002)
Psal jsem o Kubánské krizi seminárku, takže se mi ten dokument hodil do noty. Na informace je bohatý a zároveň se vyhýbá zbytečným zdlouhavým odbočkám.