higuain

Mám rád tvorbu Jasona Reitmana, lepší dramedy dneska asi nikdo netočí. Jeho seriálové dítko Casual je rozhodně počinem hodným pozornosti, jakkoliv kvalitou postupně upadá (píšu to po třech sériích, přičemž už bylo ohlášeno, že čtvrtá bude poslední). První série je super (až na tu stupiditu v předposledním díle, která podělala nejzajímavější vedlejší postavu) a i druhá je pořád velice solidní, ale ta třetí už bohužel působí dojmem nastavované kaše, takže ohlášený konec seriálu nejspíš přijde vhod. _____ Čtvrtá série se překvapivě povedla a seriál důstojně ukončila.

Podprůměrná rutinní žánrovka s nudnou zápletkou a lacinou akcí. Spojení Collet-Serra a Neeson v akčním thrilleru na mě zafungovalo ve všech třech předchozích případech, nicméně třikrát to očividně stačilo.

Crimson Tide táhne neskutečná Zimmerova hudba, která je kvalitou vysoko nad vším ostatním, co film nabízí. Jinak jde o docela dobrý ponorkový film, kterému ale škodí ten místy trochu otravný náborový podtón, jakkoliv určitě snesitelněji podaný než ve Scottově Top Gunu.

Tenhle film netáhne nikdo z trojlístku Scott, Costner, Quinn. Hlavním trademarkem je Madeleine Stowe, která je zkrátka neodolatelná. Bohužel má prostor jen v první polovině filmu, druhou polovinu si uzme Costnerovo zmrtvýchvstání a "pomsta" (v podstatě ani nejde o pomstu, ale o nalezení Madeleine), která ale není příliš věrohodně ani poutavě natočená, její rozuzlení je navíc dost mizerný.

Vynikající. Chyby by se na tom najít daly, ale film, co ve mě dokáže vyvolat tak velký klukovský nadšení, si ani jinak ohodnotit nezaslouží. Spielberg se na starý kolena ještě jednou vybičoval k mistrovskýmu výkonu a když mě po shlédnutí The Post napadla myšlenka, že tak bezkrevná akademická rutina je určitě důsledkem toho, že veškerý Spielbergův entuziasmus byl vyčerpán pro Ready Player One, netušil jsem, kolik pravdy na tom bude. A už vůbec jsem nečekal, že mě RPO nadchne až k dojetí.

Zpočátku to díky hudbě a viditelně štědrému rozpočtu nevypadá tak zle, nicméně solidní úvod je asi to jediné, co lze na tomto filmu chválit. Po něm se totiž Andělská tvář velmi záhy přepne do nechtěné tragikomedie, ve které mizerný scénář vzbuzuje pousmání a Troškova bezradná režie lítost. Zdaleka nejtragičtější součástí filmu je však Jiří Pomeje, jehož herecký výkon se slovy snad ani nedá popsat, to se prostě musí vidět.

Takový to, když léta zbrojíte a připravujete se na další útok mimozemšťanů, a když se to pak skutečně stane, nemáte vlastně ani piloty pro svoje roboty. Ale nevadí, je tu přece banda nedokojenejch teenagerů, kteří zachrání svět. Možná mi něco uniklo, ale ono je těžký udržet pozornost při té záplavě otupělosti, kterou tenhle film servíruje. Kdyby alespoň ta akce byla jakkoliv nadstandardní, ale tady je všehovšudy jen jeden super záběr, kde je navíc akce jen v pozadí. A taky by mě zajímalo, který ze scénáristů psal ty gagy, protože takhle žalostná snaha o hlášky nebyla k vidění ani ve Whedonově JL.

V tuto chvíli se jedná o nejpříjemnější překvapení letošního roku (což je ale pochopitelně ovlivněno tím, že moje očekávání nebyla valná a že je teprve březen). Tomb Raider není přelomový a nepřichází s ničím novým ani jako videoherní adaptace. Že je to pouze spotřební akční/dobrodružný blockbuster ale nemění nic na tom, že se jedná o kvalitní film. Dobře vyvážený tempo bez hluchý pasáže jde ruku v ruce s dobře napsanou zápletkou, která ve finále není ani zdaleka tak fantasmagorická, jak jsem se obával. Navíc je tu výborná Alicia Vikander, která si Angelinu maže na chleba. A co je hlavní, hraje ve filmu, který je minimálně o dvě třídy lepší a může se směle rovnat i s některými díly Indiana Jonese.

Pohodová romantická komedie mixnutá cestováním v čase a následky efektu motýlích křídel, jejíž hlavní devízou je roztomilost Alexandry Daddario a hlavní slabinou naopak to, že Adam DeVine je tak šíleně nesympatickej pošuk, že mu ani ten happyend přát nebudete.

Je to stejně přehnaný jako Vyšehrad, ale co na tom vlastně záleží. Když se člověk směje, komedie splnila svůj účel. Lajna nemá žádnou vyloženě geniální epizodu jako bylo Lavického zápisné, úroveň jednotlivých dílů je však na rozdíl od Vyšehradu mnohem vyrovnanější. _____ Nevím, jestli je to tím, že by kvalita seriálu ve druhé a třetí sérii vyloženě klesla, nebo jestli se mi tenhle styl humoru už jen prostě okoukal. Každopádně tyto navazující série mě příliš nebavily. Přehrávající herci a na sílu tlačený humor byl často spíš na škodu než že by plnil svůj účel a o nějakým příběhu se zde samozřejmě ani nemusíme bavit. Ubírám na 3*.