higuain

Svoboda means freedom? That's crazy. Precizní práce. Sportovních dokumentů o hokejových úspěších máme poměrně dost a nemusí to nutně být o zlatých turnajích (viz třeba dokumenty o bronzových MS z let 2011 a 2012). Tenhle je však přece jen jiný a pravděpodobně i nejlepší. Co do emocí se mu vyrovná snad jen Tým na hraně (MS 2010), co do rozsahu informací a historických i jiných souvislostí už konkurenci nemá. Když navíc vezmu v potaz, že je koncipován především pro cizince, tak musím smeknout ještě víc, protože pro ně a nebo pro lidi, co Nagano sami nezažili, to už líp natočit a sestříhat nešlo. A pro pamětníky asi taky ne.

Bylo nebylo v předvečer Watergate. Jedna věc je vybrat si zajímavý historický téma, druhá věc je kvalitně ho zpracovat. The Post je dramaturgicky nevyvážený film se zbytečně zdlouhavou expozicí, jejíž důsledkem je naopak zkratkovité finále, které budí dojem, že by zasloužilo samostatný film. Na Spielberga slabota.

...aneb jak Aronofsky tak dlouho listoval Biblí, až mu z toho hráblo.

Poté, co Jessica Chastain zazářila v Miss Sloane, se asi dalo čekat, že se jí nabídky na role silných a ambiciózních žen budou kupit. Rok se s rokem sešel a je tu Molly Bloom, pokerová Elizabeth Sloane. A já opět mohu chválit. Nejen Jessicu, ale i Sorkina, jenž si svůj režijní debut odbyl na velmi dobrou.

Wind River "tak trochu" jinak. Paralela s filmem Taylora Sheridana se nabízí prostě proto, že jde o tématicky podobné filmy, podané ovšem zcela odlišným stylem. Zatímco Sheridan vsadil na nonstop depresivní Wyoming, McDonagh kličkuje mezi žánry, a tak v jednu chvíli sledujeme drama, ve druhé akci, ve třetí komedii. V zásadě nemám nic proti, na druhou stranu Wind River mi přece jen sedlo víc.

Bez sebemenšího přehánění - první série Punishera je to nejlepší, co kdy vzešlo z produkce MCU a tvůrci budou mít do budoucna co dělat, aby udrželi laťku takhle vysoko. První díly jsou spíš seznamovací, postupně ale atmosféra houstne a druhá polovina už je prostě vynikající. Rozředění na 13 dílů taky vůbec nevadí, pozvolnějším budováním zápletky se totiž daří velmi důsledně vykreslit charaktery a výsledkem toho je, že jsem si svým způsobem oblíbil snad všechny postavy. Bernthal se pro tuhle roli narodil, famózní výkon. _____ Co se týče druhý série, laťka udržená nebyla. Kvalita byla pořád poměrně vysoko, ale na první sérii už to prostě nemělo. I tak je ale škoda, že Punisher končí, společně s Daredevilem patřil mezi nejlepší Marvel produkce posledních let.

Kdo viděl Loopera, tak to musel tak trochu čekat. Rian Johnson má talent a nechybí mu nápady, který na plátně dokáže prodat. Po Abramsově remaku Nový naděje je tu i snaha jít si vlastní cestou. Ale proboha, to si k sobě Johnson nemůže najít někoho, kdo by mu byl schopen sepsat scénář bez tolika berliček? Looper pravidelně střídal skvělý momenty s těmi, u kterých jsem si div neukroutil hlavu.

Mám hodně v oblibě Man of Steel a Batman v Superman (UE). Jsou to výborný a nedoceněný filmy. Hned zkraje si ale povězme na rovinu - Justice League se úplně nepovedla. Zatímco minule umřel Superman, tentokrát mám pocit, že umírá celý DCEU. Tahle nedomrlá verze (viz níže) Snyderova filmu je veskrze průměrnou jednohubkou. Není to ničím výjimečný film, ale v rámci "výplachových" blockbusterů jde o solidní průměr. Po depresivní a potemnělé atmosféře z MoS a BvS není ani stopy, stylem i kvalitou to evokuje spíš Suicide Squad a mj. i většinu Marvelovek. Je zkrátka vidět, že studio chce do budoucna sázet na to, co přináší úspěch u konkurence, tzn. na jednoduchost, přímočarost a odlehčenost. Jít na to s tím, že chci jen vypnout a bavit se, tak bych z kina pravděpodobně odcházel spokojen. Kvůli mocným zásahům studia jde sice o poměrně nekonzistentní snímek, ty dvě hodiny se ale přesto nedají nazvat nudou (o nejedné Marvelovce tohle říct nemůžu). První polovina je nepřekvapivě lepší, ačkoli je na ní vidět, že se dost nešetrně krátilo. Druhá polovina má sice spád, za to jí ale chybí osudovost předchozích filmů. Dost nemile mě překvapilo CGI, v jehož kontextu se člověku stýská po tolik kritizovaném "digi-bordelu" z MoS a BvS, kde byly efekty na zcela nesrovnatelné úrovni. Výrazným krokem zpět je také angažování Dannyho Elfmana, jenž bez okolků ignoruje všechno, co pochází od Zimmera a Junkieho a nahrazuje to víceméně nudnou a nevýraznou hudbou, kterou doplňují motivy ze starých filmů. Ty jsou sice samy o sobě fajn, k Batmanovi a Supermanovi z předchozích dvou filmů se ale zoufale nehodí. Samotné postavy a jejich charaktery se musí podřídit uvolněnější náladě filmu, což nesvědčí Cavillovi ani Affleckovi, který byl sice super v poloze "naštvanýho Batmana" v BvS, v tomhle filmu ale působí jako pátý kolo u vozu. Wonder Woman tak nějak ok, Flash střídá lepší hlášky se slabšíma, Aquaman mě vůbec nezaujal a Cyborg je naopak docela příjemným překvapením. Hlavní záporák špatný. Jeho role působí hodně "proškrtaným" dojmem - v úvodu vypadá slibně, ale vyklube se z něj nudnej otloukánek bez pořádný motivace. Abych to teda shrnul, Justice League není zas tak špatnej film v globálu, je to ale hodně špatnej film v rámci "Snyderovy trilogie". _____ Nerad komentuju zákulisí, protože jsem si vědom, že do toho moc nevidím, resp. jsem odkázán na média, diskuse a vlastní úsudek. V tomhle případě ale nemůžu jinak. Už na začátku jsem se zmínil o tom, že jde o "nedomrlou verzi Snyderova filmu". Nemá totiž cenu si namlouvat, že finální podoba Justice League je taková, jakou si jí Snyder představoval, byť se nám Whedon a spol. snaží namluvit opak. Že po Snyderově odchodu došlo k mohutným změnám je totiž zcela evidentní. Kdyby šlo jen o pouhé dotočení nějakých scén, jak to bylo prezentováno v médiích, asi bych s tím neměl tak zásadní problém. Tady se ale očividně i dost výrazně přepisovalo a vystřihovalo. Např. celá pasáž s oživením Supermana je dost pravděpodobně přepsaná, protože za 1) v podstatě vyvrací závěr BvS (a asi i onu záhadnou apokalyptickou vsuvku s Flashem) a za 2) digitální brada Henryho Cavilla svědčí o tom, že minimálně část téhle pasáže vznikala až letos v létě při dotáčkách. Nepochopitelná je ale třeba i změna filtru ve finální bitvě (a nejen tam, film celkově vypadá "světleji" a to rozhodně není Snyderův styl), kterou lze ostatně zpozorovat už v trailerech spolu s řadou vystřižených scén, které budou navíc asi jen malým zlomkem toho, co všechno bylo ve skutečnosti vystřiženo. Bez debat nejabsurdnějším rozhodnutím z kanceláře Warner Bros je však nařízení samotného šéfa Tsujihary, který prostě přikázal, že délka filmu nepůjde přes dvě hodiny. Bez ohledu na to, jak dlouhý by snímek potřeboval být, aby dostatečně vykreslil všechny postavy a příběh. To je zkrátka něco, co mi hlava nebere a jestli by u Warnerů měly padat hlavy, tak Tsujihara by měl letět jako první. Samozřejmě se můžeme jen dohadovat, jestli ona prvotní verze, kterou Snyder předložil studiu ještě před smrtí své dcery, je skutečně o tolik lepší, jak většina fanoušků předpokládá. Já osobně nepočítám s tím, že by byla dokonalá. Studio mu ostatně už loni dalo jasné ultimátum o divácké přístupnosti, kvůli kterému se ještě před natáčením upravoval scénář, aby byl víc "family friendly", takže kompromisy se musely dělat už od začátku. O jednom jsem ale přesvědčen - Snyderova verze by byla určitě mnohem víc "snyderovská", než je tenhle producentskej paskvil (btw slovní spojení "producentskej paskvil" jsem použil i v souvislosti se zkrácením BvS o třicet minut a bláhově jsem doufal, že se studio z této chyby poučí, ale dopadlo to přesně naopak). Tuhle verzi s hudbou od Junkieho ale pravděpodobně nikdy neuvidíme. I když - např. Donnerova verze druhýho Supermana si nakonec svojí cestu na svět našla (trvalo to přes dvacet let, ale našla) a už teď vznikají petice pro uveřejnění Snyderovy verze JL, kde se jen pár dní po premiéře shromáždilo několik desítek (už skoro stovka) tisíc podpisů. Takže naděje, sic jen velmi malá, stále žije a umírá poslední. _____ 20.5.2020 bylo oficiálně oznámeno, že Snyder dostane příležitost svojí verzi dokončit a 18.3.2021 tento film spatřil světlo světa jako Zack Snyder's Justice League. Tahle Whedonova kompromitovaná verze filmu, dnes již běžně označovaná jako Josstice League, tak může v klidu zapadnout do propadliště dějin jako jeden z největších omylů v historii studia Warner Bros.

"Pro dobro Michaela Baye doufám, že tohle jsou poslední Transformers, který režíroval." Moje poslední věta z komentáře ke čtyřce se ukázala jako naivní a po třech letech jsou tu další Transformers v podání Michaela Baye. Jejich nekvalitu asi nemá cenu moc rozebírat, protože bych se jen opakoval. Je však pozoruhodné, kam až se tahle série dostala za 10 let od vydání prvního dílu, jehož úroveň je na míle vzdálená tomu, co nám Bay servíruje dnes. Ani dvojka s trojkou nejsou žádná veledíla, ale teprve od čtvrtého dílu lze pozorovat až fascinující rezignaci na jakékoliv tvůrčí ambice a snahu natočit dobrý film. Bay jede bezkrevně na automat, Jablonsky snad jakoby zapomněl skládat hudbu, scénář nemá smysl komentovat a herci se snaží tvářit, že to vlastně není zas tak debilní. Jenže ono je. A hodně.

Ne, tohle se nepovedlo. Po nespočtu adaptací (neviděl jsem ani zdaleka všechny, ale nejradši mám tu s Gabinem) přišel Oscarem povzbuzený Tom Hooper s muzikálovou verzí Bídníků, která je... no zkrátka špatná. Písničky nic moc, jejich přednes jakbysmet (i když nepopírám, že herci se snaží) a že by to fungovalo v rámci vyprávění? Filmový muzikál, který nemá vůbec žádné mluvené dialogy a kde se dvě a půl hodiny bez ustání jen zpívá. Řekl bych, že to nikoho nemůže bavit až do konce, jenže mě to bavit ani nezačalo.