higuain

Fajn zábava s vynikající hudbou. Když vezmu v potaz, že jde o film, kde polonahá modelka pobíhá mezi zákopy (představa sice komická, ale nakonec je to asi nejlepší scéna filmu), tak jde o poměrně solidní práci. Silnější pasáže jsou občas střídány slabšími, zpomalovaček je na můj vkus až moc a finále bych si taky představoval lepší. Gadot herecky nic moc, tam to táhne spíš Pine. Pozitivní ale je, že chemie mezi nimi funguje.

Nečekal jsem od toho zázraky. Trailery vypadaly divně, ale relativně kladný ohlasy převážily misky vah v návštěvu kina. A první polovina filmu napovídala, že to byla volba správná. Je to sice od začátku tak trochu ujetý fantasy, nicméně svou míru to má a tomu, co jsem viděl v ukázkách, to příliš neodpovídá. Ritchieho Artuš je ale bohužel film dvou rozdílných polovin. V té druhé už přichází to, co slibovaly trailery, totiž přeplácaná blbost. V polovině filmu jakoby Ritchie ztratil nejen všechnu soudnost, ale i svůj řemeslný um, když najednou i ta akce přestává vypadat dobře a stává se z ní jen rádoby velkolepá přehlídka špatně natočených CGI scén. Pak už to nezachrání ani Pembertonova energická hudba. 65%.

Je to asi tak na úrovni sedmičky, možná o chlup lepší. Takže fajn, ale pořád nic extra. Tuhle sérii může pozvednout snad jen další drastická změna stylu. Podobně jako se to povedlo v pětce, jen tentokrát zase jiným (realističtějším?) směrem. Protože právě od jinak vynikající pětky je každý další film jen zase o něco absurdnější verzí předešlého dílu. Ale jelikož to v kinech vynáší, těžko lze očekávat změnu.

Jump in the basket! - Who the hell you think I am? E.T.? Super komedie. Freeman, Caine, Arkin. Je jim sice přes osmdesát, jak už ale napovídá český název filmu, dávají si to zde opravdu ve velkém stylu. Tohle trio, hlášky, lidský příběh o přátelství, geniální scéna s vykrádáním supermarketu, hodně kvalitní hudba. Going in Style je nadprůměrná pohodová komedie. Komu takové filmy v kinech scházejí, neměl by váhat.

Vynikající. Je to sice fikce, kdyby ale nebyla, tak bych neměl problém uvěřit, že se něco takovýho skutečně odehrálo (s výjimkou té závěrečné šarády u soudu, která ovšem coby filmový twist funguje výborně a není v rozporu s ničím, co je ve filmu řečeno/ukázáno předtím). Jessica Chastain předvádí fenomenální výkon hodný minimálně Oscarové nominace, ta se ale asi dostala do špatný obálky. Ostatně tento film je celkově trestuhodně přehlížený. Od scénáře, přes režii, hudbu, případně i další technický kategorie. Se svým silným a aktuálním tématem a precizním zpracováním je Miss Sloane přesně tím typem filmu, kterého bych si mezi nominovanými představoval. Proč ale nominovat skvěle natočený drama/thriller, který pracuje s politickými procesy zcela bez skrupulí a dost realisticky i kriticky, když můžeme nominovat např. film, kde si Denzel Washington (kterýho mám jinak rád) leští ptáka dvouhodinovým monotónním žvaněním o hovně. Je to sice nuda k ukousání, ale Jada Pinkett Smith by z toho mohla mít radost a to je po předchozím ročníku důležitější. Logika letošních Oscarů je v tomhle jasná, potřebujeme vlézt do zadku aktivistům, takže diverzita je víc než kvalita.

S1: 80%, S2: 70%, S3: 75%. Taková normální rodinka. Shameless nemá snad jedinou normální postavu. V jednom kuse se tam chlastá, prcá, krade, podvádí a tvůrci jakoby se předháněli v tom, kdo které postavě vštípí víc výstředností. Nicméně funguje to. Minimálně první série je nadprůměrnou zábavou s překvapivě konzistentní úrovní jednotlivých dílů. Další dvě série jsou o něco horší, avšak stále velmi solidní.

To je zas přehlídka idiocie v plný parádě. Někdy fakt žasnu nad tím, co je televize schopná dát do hlavního vysílání, jen aby tam měla něco ze svojí vlastní tvorby. Pokud scénáristé tohoto skvostu ještě nejsou na dlažbě, tak by se měli sami od sebe vážně zamyslet nad změnou povolání.

Místy až přehnaně absurdní satira, která ale kadencí hlášek rozhodně nešetří a proto je relativně málo nudnějších pasáží a poměrně dost momentů, kdy jsem se zasmál docela od plic. 75%.

V zajímavostech je uvedeno, že Sergio Leone kvůli tomuto filmu odmítl režírovat Kmotra. Jako obdivovatel Kmotra říkám, díky bohu za to. Takhle nějak by totiž Kmotr vypadal, kdyby ho doopravdy točil Leone místo Coppoly. Když se toho ve filmu, trvajícím bezmála 4 hodiny (viděl jsem 229 minut dlouhou verzi), vlastně ani moc nestane a přesto máte pocit, že jsou některý linky a postavy nedotažený, tak se asi někde stala chyba. Tuším, že už jsem to psal v komentáři k některému z jeho westernů, ale tady to zkrátka musím napsat znova - Leoneho největším kariérním úspěchem je získání Morriconeho jako svého dvorního skladatele. Jeho filmy díky tomu fungují jako hudební balzám na uši, ale to je tak všechno. A tenhle jeho epitaf mi to jen potvrdil. Má to světlý pasáže, ale jako celek je to zbytečně dlouhý, dějově ničím výrazně výjimečný a jelikož se mi nelíbil závěr, nestačí to ani na průměrný hodnocení.

Hádám, že Stone se musel neskutečně sjíždět, když U-Turn natáčel. Nemluvě o Johnu Ridleym, co tuhle šílenost napsal. Ve výsledku je to tak komicky ujetý, až je to docela dobrý. Sice člověk dvě hodiny v kuse kroutí hlavou, ale většinou (hlavně ke konci) s úsměvem na tváři a to bylo zjevně primárním účelem filmu.