Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Akčný
  • Krimi
  • Komédia
  • Thriller

Recenzie (2 927)

plagát

Ostreľovač (2007) 

Krom toho, že je Wahlberg v každé přestřelce jako Terminátor a nikdo ze špičkově trénovaných vojáků ho není schopný trefit, načež on jen bleskově zamíří na jakoukoli světovou stranu a nepřítel po tvrdém zásahu několika kulkami z automatické zbraně leží na zemi, je to docela solidní akční zábava s výtečně nastíněnou sniperskou tématikou. Především pak oceňuji fakt, že se zde jde střelbě z velké dálky trochu více pod kůži a divák vidí, že to není jen o tom mít co největší teleskop a co nejdelší pušku. Škoda že to na druhou stranu zabijí scénář plný klišé a již zmiňovaného super Wahlberga, který kromě úvodní rány do zad jedná naprosto suverénně, což působí dost otravně.

plagát

Posledný cisár (1987) 

Úmorně dlouhá, emocionálně suchá a okázale naškrobená srágora, která si hraje na rádoby velkofilm, ale kromě technické zdatnosti nevlastní ani jednu z ostatních filmových atribut tak potřebných k uspokojení diváka. Tolik ocenění jde naprosto mimo mne a celkové halekání nad tímto filmem jde rovněž mimo mé chápání. Téma stojí za pozornost. Exteriéry jsou samy o sobě působivé, několik scén je zajímavých - ono kdyby nebylo ve tříhodinovém cajdáku alespoň několik zajímavých scén, bylo by to už opravdu velmi smutné - a nesmíme zapomenout na kvalitní herecký výkon dětského představitele císaře, který stál za zmínku. Zbytek je už ale sled obrázků s nulovým emocionálním dopadem. A přesně za to se dřív dávali Oscaři. A jakmile má film Oscary a další význačné ceny a začně se kolem něj halekat a dělat rozruch, snadno se hodnotí vysokým hodnocením, i když je to v jádru nudná sračka.

plagát

Veľký záťah (1998) 

Tragicky hloupý film. Vtipný sice někdy je, ale je to spíše díky velké porci hlouposti, kterou tento kousek oplývá. Bohužel nejhorší je, že je tato jízda nefunkční i jako akční film. Svižnější scény jsou vyloženě k smíchu - absolutně nepřehledné, tragicky sestříhané, totálně zprasené. Snažil jsem se brát to s nadhledem, ale místy to bylo opravdu neúnosné. Neuvěřitelný sajrajt.

plagát

Vyháňač diabla: Počiatok (2004) 

Odrazuje už fakt, že je film koncipovaný tak, aby se svezl na vlně popularity prvního a dne již legendárního Vymítače. I tak se mu to ale daří jen velmi sporadicky. Překvapí obrovské množství špatně udělaných efektů (otřesné hyeny), což se mi na velkoprodukci zdá vcelku prapodivné. Na druhou stranu nepřekvapí starý (dobrý ?) Harlin, který jakoby v novém století prodělal operaci mozku. Nedokáže kočírovat herce a neví kudy kam. Několik scén je kvalitních, práce se světlem stojí za pozornost, ale scénáristicky je nový Vymítač dost nevyrovnaný a závěr je silně přitažený za vlasy.

plagát

O myšiach a ľuďoch (1992) 

Je důležité si uvědomit, že Sinise je dost citlivý člověk. Vykreslil brilantně nenápadný, leč velmi silný vztah mezi oběma muži a vše šikovně zabalil do drsné doby po hospodářské revoluci, kdy bylo v oblastech drsné americké přirody a velkých maloměst tisíc chudých na jednojo bohatého a o podřadné práce byly bitvy věru nevídané. I přes fakt, že je film kvalitně odvedené řemeslo se silným společenským přesahem, je to jednoduchoučká osnova o jednom chudáčkovi s dobrým srdcem. Herecký výkon je brilantní, za srdce chytne - ale to je taky zároveň jediné, na co tvůrci spoléhali. Upřímné ? Ano. Tak upřímné, že si vetšina diváků ani neuvědomí, že Sinise jel na jistotu...

plagát

Ríša drog (1991) 

Atmosféra devadesátých let je markantní a drogová doupata + desítky černých mafiánů se zlatými prsteny velikosti vejce jsou vykreslena velice zajímavě, v jistém slova smyslu i syrově. Za pozornost stojí mladý Wesley Snipes, mladý Chris Rock, který je zde téměř k nepoznání a především ďábelský Ice-T, kterého jsem ještě neviděl vymanit se z jediného videobéčka. Tady se mu to na několik desítek minut povedlo a předvádí strhující herecký koncert. Jeho polda polomagor nemá chybu. Vzestup a pád drogového magnáta zde není tak detailně popsaný a snímek se spíše soustřeďuje na tvrdé pouliční boje, rivalitu a drogy jako takové. Zajímavý, tvrdý a špinavý film, který mi ovšem nepřirostl k srdci.

plagát

Križovatka smrti 2 (2001) 

O sto procent méně akčnější a o sto procent více ukecanější. To věru není dobrá kombinace a když se k tomu přidají již poněkud vyčpělí a opotřebovaní hrdinové, kteří cedí naprosto stejné hlášky jako před pár lety, nesympatičtí hlavní záporáci a neslaně nemastně natočená akce, nevznikne z toho žádné veledílo. Potěší sympatická agentka tajná služby a několik otoček a chvatů hvězdy východu, ale jinak opravdu není důvod vidět tento film jednou, natožpak vícekrát.

plagát

Križovatka smrti (1998) 

Hlavní hrdinové jsou zábavní a jsou vtipní. To je vše co je zde potřeba k solidnímu úspěchu. Kombinace nejrychlejších nohou východu a velkého ukecance a šaška západu zafungovala poměrně solidně a z akční taškařice se překvapivě vyklubala solidní komedie majíc hlavu a patu. A fakt, že akce je někdy okatě "jenom jako" a že Jackie Chan je občas viditelně "na pérkách" se dá bez problémů prominout. Pořád má film spád a člověk se nenudí. Škoda dalších dílů, protože tohle se dalo ustát. Bavil jsem se.

plagát

Lovci myšlienok (2004) 

Harlin je čim dál tím více sračkoidní. Akci jako kdyby zapomněl točit (osobní souboje jsou k smíchu), děj neplyne, scénář nulový a ani herci nic moc. Kde je problém ? Bůh ví, ale tento film nelze doporučit snad ani jako odstrašující příklad klaustrofóbního thrilleru, kde je skupina lidí odkázána pouze na své schopnosti a jeden na druhého a aby toho všeho nebylo málo, v jejich vlastních řadách je onen klíčový škůdce. Tohle tu bylo už tisíckrát a tisíckrát to bylo zpracováno lépe. I tolik kritizovaný D-tox má o třídu lepší atmosféru a je mnohem syrovější než tento odporně nudný patok.

plagát

Milujte svojho zabijaka (2002) 

Clooneymu se sice nedá upřít jistá režijní invence a pokud přihlédneme k faktu, že je to jeho režijní prvotina, pak bude palec po zásluze nahoře. Bohužel obsahově je film jaksi zamotaný a divák má tendenci se v něm velice často ztrácet. Navíc mne příběh zabijáka/kecálka nijak emociálně neoslovil a tak nezbývalo než sledovat výhradně kamerové ekvilibristiky a neustálé změny tónovaní a filtrů.